09:30
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy a stromy tak důležité.
Ukázka popisuje jizerskohorské náhorní plató, které je pozoruhodnou horskou krajinou plnou rašelinišť. Pasáž také obsahuje informace o přírodních poměrech Jizerských hor, jejich povrchu a vodstvu.
Zubr, kůň, pratur… Všichni tito velcí savci byli v minulosti součástí naší krajiny, kde svým působením pomáhali udržet typ prostředí, který už z Čech takřka zmizel. A sice křovinatou step. Biologové našli v bývalém vojenském újezdu v Milovicích ideální místo pro svůj odvážný ekologický experiment, návrat velkých kopytníků do české krajiny.
Pasáž vysvětluje, jakým způsobem lze omezit kácení tropických deštných lesů a zajistit trvale udržitelný rozvoj Amazonie.
Obec Horní Jiřetín navazuje na kampaň o zachování těžebních ekologických limitů. Za podpory starosty, organizace Greenpeace a veřejnosti bude místní základní a mateřská škola čerpat energii pouze z obnovitelných zdrojů, a to z tepelných čerpadel a solárních panelů. Občané se inspirují v zahraničí, v malé německé energeticky soběstačné obci Feldheim, která je schopna vyrobit elektřinu pro přibližně 40 tisíc obyvatel.
Do moří se dostávají dusičnany z hnojiv. Mořské řasy se živí dusíkatými látkami, proto se mohou při zvýšeném množství dusičnanů v moři přemnožit. V rozumném množství je přítomnost dusičnanů vhodná, protože rostliny ji potřebují ke svému životu. Problém nastává, pokud se výskyt dusičnanů zvýší až příliš.
Co způsobilo vyhynutí dinosaurů? Jaké byly další důsledky srážky Země s malými planetkami? Jak se poté změnilo klima na Zemi a kterým druhům uvolnili dinosauři místo? Podívejte se, jak se vyvíjel život na naší planetě v průběhu druhohor.
Jak a kdy u nás vznikl vápenec? Čím je typický? Jak vzniká jeskyně? S Václavem Cílkem si projdeme údolí, kde se propadají vody říček, aby se opodál prostřednictvím vývěr opět dostaly na povrch.
Rozhovor s vulkanologem Dr. Prokopem Závadou z Geofyzikálního ústavu akademie věd ČR, v.v.i. o italských činných sopkách Stromboli a Etně a o tom, proč jsou tyto sopky vyhledávaným turistickým cílem. Podíváme se také na Island na jednu ze zdejších činných sopek a na řeku lávy, která se řine z kráteru sopky.
Zjednodušený popis a vysvětlení vlastností základních půdních vrstev: hrabanka, humus, vrchní minerální půda, spodní minerální půda, nezvětralé horniny. Co tvoří jednotlivé vrstvy a proč jsou důležité?
Epizoda ukazuje vzácné rostliny kvetoucí na přelomu jara a léta – v listnatých hájích kvetoucí střevíčník pantoflíček a na loukách vzácně rostoucí vstavač nachový. V rámci dílu se také představují jezevec lesní, vzácné kachny zrzohlávky rudozobé a chráněný ocasatý obojživelník mlok skvrnitý. Součástí je i hmyz lákající árón plamatý a prudce jedovatá rostlina bučin vraní oko čtyřlisté.
Jak se v pralese hledají žáby, které mnozí považují za vyhynulé? Šest druhů žab, mezi kterými je třeba Mozartova žába, travní žába nebo žába břichomluvec a které byly považované za vyhynulé, stále žije! Jak to vypadá s deštnými pralesy na Haiti? Mají hluboké pralesy a jejich žabí obyvatelé ještě naději? O specializaci jednotlivých žab a jejich jedinečnosti.
Epizoda představuje labutě velké jako vodní ptáky především zámeckých parků. Dále se představují šumavští rysi, na které je vzácnost narazit. Je vysvětlena zimní strategie přežití hmyzu, který dokáže omezit svůj metabolismus během zimního období a přežívat ve stavu diapauzy (larvy, vajíčka i dospělci hmyzu). Z rostlin se pak představí časně kvetoucí čemeřice černé či původně v parcích vysazované severoamerické zeravy.
Video nás seznámí s našimi původními druhy raků a dále s druhy, které k nám byly zavlečeny. Ve stručnosti jsou zmíněny i hlavní problémy, které introdukované (nepůvodní) druhy raků v naší přírodě způsobují.
14 104
861
4 793
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.