10:06
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje děti s geografickými, přírodními a dějinnými událostmi ve Zlínském kraji.
Pasáž představuje komika Rudu z Ostravy a jeho ostravskou verzi básničky Skákal pes přes oves. Ukazuje, jak se mluví na Ostravsku a tamní slovní zásobu.
V Moravském krasu jsou nejnavštěvovanější Punkevní jeskyně s plavbou po ponorné říčce Punkvě. Málokdo však ví, odkud se tato světoznámá říčka bere.
Moravsko-slezské Beskydy jsou nejvyšším pohořím moravské části Karpat. Patří k nejzachovalejším horám u nás. Stále zde rostou původní horské pralesy, ve kterých nalezneme spoustu druhů vzácných rostlin a zvířat včetně velkých šelem.
Video se zabývá problematikou tahu obojživelníků ze zimovišť na místo rozmnožování v době páření. Představuje práci dobrovolníků při přenášení žab, čolků a mloků přes překážky, jako jsou např. komunikace. V pasáži je zdůrazněna také úzká provázanost mezi ochranou obojživelníků a ochranou krajiny, která je velmi ohrožena odvodňováním.
Mezi rybami, především v tropech, najdeme nejrůznější způsoby rozmnožovacího chování, jakým může být i změna pohlaví. I mezi českými zástupci se dá najít velmi kuriózní případ. Je jím hořavka duhová, která klade svá vajíčka přímo do vydechovacího otvoru mlže. V něm se pak zárodky vyvíjí v relativním bezpečí.
Vyprávění o jezeru Bajkal. Jakou zde najdeme faunu a jaký je život a tradice místních obyvatel? Ukázka se také věnuje ekologickým problémům jezera způsobeným lidskou činností.
S Janem Dungelem navštívíme brazilský Pantanal , mokřadní oblast v povodí řeky Rio Negro. Přestože byla velká část Pantanalu přeměněna na kulturní krajinu, které dominují pastviny, oblast je stále známá svou vysokou biodiverzitou i bohatým výskytem endemických druhů. V druhé části videa se vydáme na sever do Los Llanos v povodí Orinoka, které Pantanal v mnoha ohledech připomínají.
Epizoda ukazuje stáda muflonů, kteří jsou dnes poměrně častí v našich lesích, ale přitom nejsou původní součástí české přírody. Z keřů je představen prudce jedovatý tis červený, z jehož dřeva se dříve vyráběly luky. Z ptáků pak sojka obecná jako náš nejpestřejší krkavcovitý pták, který často žije nejen v lese, ale i v zahradách a parcích. Z keřů je představena na konci zimy kvetoucí kalina vonná s výrazně aromatickými květy.
Epizoda ukazuje záběry selat prasete divokého a během zimních měsíců dokrmovaných ptáků. Z rostlin jsou v epizodě představeny „doutníky“ v podobě orobince širolistého, který hojně porůstá břehové zóny rybníků. Dále je vysvětleno, proč kopřivy žahají a jaké je a bylo jejich využití například při výrobě lan a ve staročeské kuchyni pro přípravu velikonoční nádivky. Ukázány jsou i červené malvice skalníku poléhavého, který pochází z jihovýchodní Asie.
Zjednodušené vysvětlení principu skleníkového efektu. Pomocí experimentů je popsán vliv skleníkových plynů na oteplování atmosféry, ukázány jsou i důsledky oteplování atmosféry na přírodu. Pořad se věnuje i způsobům měření koncentrace skleníkových plynů.
Epizoda ukazuje vzácné rostliny kvetoucí na přelomu jara a léta – v listnatých hájích kvetoucí střevíčník pantoflíček a na loukách vzácně rostoucí vstavač nachový. V rámci dílu se také představují jezevec lesní, vzácné kachny zrzohlávky rudozobé a chráněný ocasatý obojživelník mlok skvrnitý. Součástí je i hmyz lákající árón plamatý a prudce jedovatá rostlina bučin vraní oko čtyřlisté.
Řeka Blanice, levý přítok Sázavy, je příkladem českého vodního toku, který do velké míry nebyl regulován. Přirozený tok si v podloží Vlašimské pahorkatiny vytváří zaklesnuté meandry. Ve slepých ramenech řeky můžeme na jaře pozorovat dnes vzácnou a fascinující proměnu skokanů hnědých, kterou dříve znalo každé dítě.
Letos uplyne 20 let od nejničivějších novodobých povodní. Zkušenost z nich se promítla i do architektury, hlavně u staveb, které vznikly po roce 2002 v záplavových oblastech. Řada projektů třeba v Praze už s rizikem zvedající se hladiny počítá a má svá vlastní opatření.
Denně nákladovým nádraží na Žižkově projížděly stovky vagónů s nejrůznějším nákladem. Pravidelný provoz zde skončil v roce 2002. Nyní je v plánu na tomto místě vytvořit novou čtvrť, ve které by mohlo bydlet 20 tisíc lidí.
Při putování po Moravském krasu s Cyklodálkami (2024) se zastavíme v Ostrově u Macochy. Zde se nachází 40 metrů hluboká přírodní štola, která slouží jako speleoferata. Místní průvodce nám vysvětlí, jak sestup probíhá i pro koho je tato netradiční aktivita vhodná a jaká jsou případná rizika.
13 495
756
4 598
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.