10:06
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje děti s geografickými, přírodními a dějinnými událostmi ve Zlínském kraji.
Pasáž představuje komika Rudu z Ostravy a jeho ostravskou verzi básničky Skákal pes přes oves. Ukazuje, jak se mluví na Ostravsku a tamní slovní zásobu.
V Moravském krasu jsou nejnavštěvovanější Punkevní jeskyně s plavbou po ponorné říčce Punkvě. Málokdo však ví, odkud se tato světoznámá říčka bere.
Moravsko-slezské Beskydy jsou nejvyšším pohořím moravské části Karpat. Patří k nejzachovalejším horám u nás. Stále zde rostou původní horské pralesy, ve kterých nalezneme spoustu druhů vzácných rostlin a zvířat včetně velkých šelem.
Epizoda ukazuje veverky, se kterými se potkáváme v lesích i parcích. Z dalších živočichů jsou představena stáda daňků a laní na konci zimy, ze sov naše větší sova kalous ušatý charakteristický svými pírky na vrcholu hlavy, které připomínají uši. Ukázka nás zavede i do prostředí suťových strání s kameny porůstajícími mechem a nenápadným keřem srstkou obecnou, se kterou se setkáváme v lesích celé Evropy a jež v přírodě představuje planý angrešt.
V tomto videu uvidíte práci přírodovědců při zkoumání hnízdního parazitismu kukaček. Ornitologové zkoumají obranné strategie rákosníků. Patří k nim vybírání vhodného místa pro hnízdění, agresivita vůči dospělým kukačkám a rozpoznávání kukaččích vajec. Ornitologové vysvětlují i strategie, které využívají kukačky k tomu, aby se jim úspěšně podařilo obsadit hnízdo rákosníka. Těmi jsou hlavně napodobování vzhledu rákosníkova vejce (mimikry), rychlost jeho snesení a výběr vhodného hnízda.
Epizoda představuje zimní přírodu, zejména živočichy, se kterými se můžeme potkat v českých lesích. Z hlodavců se jedná například o myšice, ze šelem o mývala, z ryb v čistých potocích žijící vranky, které jsou bioindikátory čistoty prostředí. Co se týče stromů, ukázka obsahuje zajímavosti o původem severoamerické douglasce, nyní hojné v českých lesích, či různých houbách, které můžeme nacházet i v zimních měsících.
Celkem 13 měsíců za sebou průměrná globální teplota překonala měsíční rekordy z předchozích let. Tento trend naznačuje, že celosvětové teploty dosahují rekordně vysokých úrovní. Svědčí o tom výrazné výkyvy a extrémní projevy počasí nebo hynutí organismů s nižší adaptabilitou.
Jedním z průmyslových oborů, v němž Češi vynikali a vynikají, je zbrojařský průmysl. Na slavnou plzeňskou Škodovku navázala po vzniku samostatného Československa celá řada dalších továren s podobným sortimentem. V polovině 30. let vznikla i zbrojovka v Uherském Brodě. Přestála těžké časy v době druhé světové války i v 50. letech a i dnes sklízí v zahraničí velké úspěchy.
Svatý Jan pod Skalou v Českém krasu patří k nejmalebnějším poutním místům u nás. Dominantou obce je kostel se Svatojánskou kolejí. Tyto stavby v kombinaci se zdejší krajinou formovanou krasovými procesy a fluviální erozí vytvářejí unikátní scenerii.
Seznamte se s povodím Vltavy a Vltavskou kaskádou. Vodní nádrže, které ji tvoří, umí mimo jiné zmírnit následky povodní. Dá se povodním zabránit?
Je těžké soudit, zda měla větší estetickou hodnotu divoká a nespoutaná Vltava s rybárnami, osadami, mlýny, voraři, lososy či úhoři, nebo pohádkově vykroužené skalnaté podkovy Slapské či Orlické nádrže. Vltavská kaskáda, stavěná po vzoru sovětských přehrad, rozhodně patří k nejviditelnějším zásahům člověka do krajiny. Zatímco v Rusku mají řek bezpočet, údolí tepny naší země bylo jen jedno jediné.
Lesy zbavují vzduch oxidu uhličitého. Celková uhlíková bilance českých lesů se však kvůli kůrovcové kalamitě a s ní související těžbou dřeva neustále zhoršuje. Toto dříví se ale téměř bez výjimky spaluje a tím emituje CO2. Řešením by bylo, aby se většina stromů postižených kůrovcem nechávala v lesích, ať už stojících nebo pokácených. Jak se počítá uhlíková bilance lesů?
Může lidská činnost obohatit krajinu a biodiverzitu ekosystémů? Opuštěné lomy nás o tom mohou přesvědčit. Těžební činnost přináší do krajiny holé skály, vodní plochy a další nové prvky, které podporují její diverzitu. Na příklady pestrého života v lomech se podíváme na Broumovsko, do Rožmitálských lomů, do pískoven na Olomoucku nebo do Českého krasu na Velkou Ameriku, do Prokopského nebo Dalejského údolí, kde byly v lomech odkryty světově proslulé stratigrafické profily definující hranici mezi silurem a devonem. Podívejte se na fascinující výsledky kooperace člověka a přírody. Pestrá geologie naší krajiny nás učí něco o charakteru naší Země i nás samotných.
Reportáž o vysychání Urmijského jezera v Íránu a pátrání po jeho možných příčinách, jimiž mohou být změna klimatu i vliv lidské činnosti. Řeší se i dopady těchto změn na život v regionu.
Reportáž ČT ze sibiřského Norilsku, kde v červnu 2020 došlo k úniku ropy. Ekologická katastrofa zasáhla region Krasnojarsky kraj v Rusku.
13 591
760
4 633
1 324
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.