07:37
Legenda o praotci Čechovi, který přivedl svůj lid na horu Říp. V jejím okolí pak jeho následovníci nalezli nový domov a pojmenovali ho po svém vůdci – Čechy.
Ve videu z pořadu Wifina se s dětským průvodcem podíváme do památníku Terezín, židovského ghetta, v němž začala svoji pouť většina českých obětí holokaustu. Zjistíme, v jakých podmínkách zde vězni za války žili, ale i to, jak vypadalo jejich rozmanité kulturní vyžití. Krátce je pojednáno také o tom, na základě čeho se do ghetta člověk tehdy dostal.
České Švýcarsko proslulo především Pravčickou branou, avšak opravdovou divokost najdeme v jeho odlehlých a těžko dostupných roklích.
Ploché Krušné hory byly do půlky 20. století nejobydlenějším pohořím střední Evropy. Dnes v nich převládá divočina i zdevastovaná krajina hnědouhelných dolů. Schválně si zkuste tipnout, proč se jim říká Krušné.
Lesní družstvo u Velké Bíteše se snaží praktikovat trvale udržitelné lesní hospodářství, místo plantážového pěstování smrkových monokultur se snaží vypěstovat stabilní lesní systémy s vysokým podílem listnatých dřevin. Příroda totiž ukázala, že si nedá poroučet a jen les, který má přirozené složení, může být ekonomicky výnosný.
Kleč, která je v Jeseníkách nepůvodní, zde byla vysazována od 19. století. Cílem lesníků bylo zvýšení horní hranice lesa, která byla snížena pastvou dobytka, sklizní sena nebo nekontrolovanou těžbou dřeva. Kleč svou roli splnila, ale v současnosti její rozpínání vytěsňuje světlomilné luční biotopy a geomorfologické tvary thufury typické pro vrcholové subalpínské polohy Jeseníků. Vyřezávání kleče může tyto charakteristické jesenické fenomény zachránit.
Chceme-li úspěšně realizovat opatření proti suchu, je třeba se dívat nejenom dopředu, ale i do minulosti. Pohled do minulosti nám totiž může pomoci označit místa, která budou mít s nedostatkem vody největší problém. To totiž trápilo i naše předky, kteří se suchem bojovali také. A co se od nich můžeme naučit?
V rámci projektu soukromého investora má na pomezí Kralického Sněžníku a Jeseníků dojít k výstavbě parkovišť, rekreačních budov a vodní nádrže na zasněžování sjezdovky. Stavba probíhá na louce s výskytem přísně chráněných druhů. Kromě toho, že investor začal budovat bez povolení, nenechal ani projekt posoudit příslušnými úřady z hlediska vlivu na životní prostředí. Orgány státní moc ale proti takovému postupu nezasahují. A to i přesto, že lokalita přijde o cenný ekosystém.
Mokřady patří mezi druhově nejpestřejší ekosystémy na světě. Mají velký význam v procesech samočištění vody, což se využívá např. v podobě kořenových čistíren. Hrají také významnou roli při zadržování vody v krajině.
Gretě Thunberg je sedmnáct let a zná ji celý svět. Je totiž hodně slyšet. Tahle švédská aktivistka bojuje za lepší zacházení s naší planetou, protože jí osud Země není lhostejný. Greta upozorňuje na to, že naše planeta má problém. Tají ledovce, zvyšuje se hladina oceánů, jsou častější povodně i extrémní sucha.
V lesích nedaleko Toužimi jsou rybníky, o které se dlouho nikdo nestaral. Díky tomu se tam nyní vyskytují vzácné druhy živočichů. Jaké? Na to se podívejte ve videu.
Zubr, kůň, pratur… Všichni tito velcí savci byli v minulosti součástí naší krajiny, kde svým působením pomáhali udržet typ prostředí, který už z Čech takřka zmizel. A sice křovinatou step. Biologové našli v bývalém vojenském újezdu v Milovicích ideální místo pro svůj odvážný ekologický experiment, návrat velkých kopytníků do české krajiny.
Miroslav Vladyka v rámci Stezky Českem (2024) míří do Krušných hor. Jednou z jeho zastávek bude Vápenka v Háji nedaleko Loučné pod Klínovcem. Jedná se o nejstarší vápenku svého druhu u nás, která je zároveň přidruženým objektem hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří.
Pustevny leží v nadmořské výšce 1018 metrů nedaleko nejznámější hory Moravskoslezských Beskyd, Radhoště. Rázovité srubové stavby vytvořil slovenský architekt Dušan Jurkovič. V návrzích budov v secesním slohu dbal přísně na to, aby budily dojem slovanské lidové architektury. Na vrcholu Radhoště stojí kaple svatého Cyrila a Metoděje a sousoší obou věrozvěstů.
Václav Cílek popisuje důvody pro sesuvy a specifické svahové pochody v Českém středohoří.
Adolf Loos je považován za průkopníka moderní architektury a jeho díla patří k nejcennějším z počátku 20. století u nás. Jeho známými návrhy jsou například Müllerova vila v Praze, vídeňský obchodní dům Goldmann und Salatsch či dům básníka Tristana Tzary v Paříži. Následující reportáž představí životní i profesní cestu tohoto pozoruhodného architekta.
14 085
796
4 780
1 365
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.