Pomocí aktivit zaměřených na vnímání veřejného prostoru vede pracovní list žáky a žákyně k rozlišování mezi vandalismem, graffiti a street artem. Rozvíjí jejich schopnost formulovat vlastní názory, posuzovat estetickou i funkční hodnotu městských prvků a navrhovat řešení projevů vandalismu.
Pracovní list vede žáky a žákyně k rozvoji porozumění pojmů vandalismus, graffiti, street art, umělecké dílo. Na základě videa se seznamují s pouličním umělcem Banksym, problematikou graffiti a tvorbou hodnoty uměleckého díla. Úkoly podporují kritické myšlení a reflexi vlastního postoje k okolí.
Pracovní list vychází z němých filmových záběrů zachycujících příjezd prezidenta Masaryka do Československa v prosinci 1918. Žáci budou pracovat vedle filmových materiálů také s komunikací ohledně organizace celého uvítání, která směrem k veřejnosti probíhala prostřednictvím dobového tisku.
Cílem pracovního listu je přiblížit žákům dobový význam bitvy na Bílé Hoře, tak jak ji vnímali obyvatelé vznikajícího Československa. Vyzkouší si detailní analýzu krátkého úryvku němého filmu a ze dvou článků z Národních listů zjistí, jaký význam měla Bílá Hora pro československou společnost.
Žáci se v pracovním listu zaměří na paměť míst zobrazených na němých filmových záběrech z 28. října 1918. Vyzkouší si skupinové plnění úkolů a zamyslí se nejen nad dobou vznikající první republiky, ale také nad současností.
Pracovní list je založen na práci s němými záběry z návratu vojáků z 28. pluku do Československa, jejich vlak dorazil na Wilsonovo nádraží 4. listopadu 1918. Žáci si vyzkouší roli dobového novináře a mají možnost porovnat svou práci s dobovou reportáží, která vyšla v Národních listech.
Pracovní list vychází z němých filmových záběrů zachycující příjezd prezidenta Masaryka do Československa v prosinci 1918. Kromě filmových materiálů pracuje také s dobovou reportáží a novinovými titulky ze dne Masarykova příjezdu.
Pracovní list vychází z němých filmových ukázek zachycujících centrum Prahy 28. října 1918. Pracuje také s dobovým tiskem. Žákům se snaží přiblížit realitu přelomové události, jakou byl vznik Československa, zaměřuje se na distribuci informací v rámci českých zemí prostřednictvím tisku.
Pracovní list vychází z němých záběrů sledujících dění v centru Prahy 28. října 1918. Žáci si vyzkoušejí práci jak s němým filmem, tak i s článkem z dobového tisku. Během práce se zaměří na mapování toho, co se 28. října dělo v pražských ulicích.
Pracovní list vede žáky k formulaci argumentů a k aktivní debatě o veřejné otázce věkového omezení uživatelů sociálních sítí. Na základě detailní práce s videem tematizujícím kauzu Facebook Papers se zamyslí nad otázkami společenského dopadu závislosti na sociálních sítích.
Pracovní list vede žáky k tomu, aby zkoumali, jak se oslavy nejvýznamnějšího svátku Československa měnily během socialistické diktatury. Zjistí jak změna režimu znamenala i změnu v připomínaných událostech. Proč 28. říjen ztratil svůj význam?
Pracovní list vede žáky k tomu, aby zkoumali, jak se oslavy nejvýznamnějšího svátku Československa měnily v době těsně po Mnichovu a během okupace a války. Zjistí jak změna režimu proměnila oficiální státní oslavy v riskantní demonstrace a odbojové aktivity.