03:04
Česká republika se honosí nejhlubší zatopenou propastí světa. Je to Hranická propast nedaleko lázní Teplice nad Bečvou.
Na přítoku řeky Moravy, říčce Desné, najdeme unikátní vodní dílo, přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé stráně, která slouží jako obří akumulátor pro ukládání elektrické energie. Jak funguje?
Miroslav Táborský představuje hanáckou metropoli Olomouc, jež se díky monumentálnímu baroknímu sloupu uprostřed náměstí dostala v roce 2000 na prestižní seznam UNESCO. Sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí v Olomouci byl postaven v letech 1716 až 1754. Dílo architekta Václava Rendera je spolu s Mariánským sloupem na Dolním náměstí a barokními kašnami nejen dominantou hlavních městských prostranství, ale především výraznou památkou vrcholného baroka.
Mladečské jeskyně sice nemají bohatou krápníkovou výzdobu, ale dochovala se zde primitivní jeskynní malba, unikátní památka na kromaňonce, kteří zde žili před 25–30 tisíci lety. Co ještě nám po nich zbylo?
Cukrovka je onemocnění, při kterém je třeba tělu dodávat přesné množství inzulínu v určitou dobu. Tento problém se řeší mnoha způsoby – od injekčních stříkaček až po automatické pumpy. Tyto pomůcky lidem, kteří cukrovkou trpí, velmi ulehčují život.
Vysvětlení, k čemu slouží rentgenové záření, jak lidem škodí a kde naopak pomáhá. Ukázka dále popisuje, jak funguje rentgen nebo CT při vyšetření v nemocnicích.
Jak barvy vznikají a proč neexistují? Každý ví, že banán je žlutý. Barevnost ale vzniká pouze odrazem konkrétní části barevného spektra světla. Jsou tedy barvy vůbec skutečné? Barvu naše oko přijímá jako paprsek světla a poté je zpracována mozkem. Za schopnost barevného vidění vděčíme speciálním buňkám. Jiné kultury možná vidí barvy dokonce jinak než ta naše.
Jaká jsou zdravotní rizika při zásahu bleskem? Kdy a jak se dá zásah bleskem přežít, jaké jsou nejčastější komplikace, které orgány jsou nejvíce ohroženy, a co se děje v těle při zásahu bleskem? Čím můžeme situaci zkomplikovat? Jak můžeme postižené osobě pomoci? A co naopak nikdy nedělat? Kolik lidí ročně zemře kvůli zásahu bleskem?
Rok 2002 a velká voda, kterou hlavní město stovky let nepoznalo. Jaké to tehdy bylo? V reportáži z roku 2017 k 15. výročí povodně z roku 2002 se podíváme do historie povodní v našem hlavním městě. A zjistíme, jak se k velké vodě váže hlava tzv. Bradáče.
Vlašimská pahorkatina včetně okolí Blaníku reprezentuje bez nadsázky archetyp české krajiny. Není to zdaleka jen posvátná hora, která činí tuto naši nejmenší chráněnou krajinnou oblast přírodně zajímavou. Pestrá příroda se zde mísí s legendami, jejichž kořeny sahají až do keltských časů.
Kozákov je nejvyšší vrchol Českého ráje a je velmi oblíbený mezi návštěvníky tohoto území. Za pěkného počasí je možné z něj spatřit třetinu Česka a samozřejmě celou CHKO včetně hradu Trosky a Drábských světniček. Už v roce 1922 byla na vrcholu Kozákova vybudována turistická útulna. Později k ní přibyla i rozhledna.
Jak vypadal Prosek před několika desetiletími? Na starý idylický Prosek vzpomíná místní pamětnice nebo emeritní kronikář Prahy. Podíváme se také na proces zachraňování místního hostince, jehož kořeny sahají až do středověku.
Přes 8 miliard tun plastu už lidstvo vyprodukovalo za celou dobu své existence. A tempo produkce stále roste. Tento trend s sebou přináší důsledky, které znamenají ohrožení životní o prostředí i zdraví člověka, a tedy i zvyšuje naléhavost řešit odpadové hospodářství. Jak na to?
Plánování kanálu Dunaj–Odra–Labe vzbuzuje emoce, avšak pro porozumění diskusi je nejdůležitější slyšet argumenty zastánců i odpůrců vodního koridoru. Plusy a minusy stavby, mezi něž patří otázka nákladů, ekonomických přínosů nebo funkcí stavby, jsou komentovány zpracovatelem studie proveditelnosti vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe M. Pavlem a přírodovědcem Martinem Rulíkem.
Šumavská rašeliniště (slatě) vznikla na přelomu poslední doby ledové a doby meziledové a jsou biotopem pro specifické druhy rostlin včetně masožravých. Navštívíme Chalupskou a Jezerní slať, dále Horskou Kvildu, jednu z nejvýše položených obcí v Česku, kde se ve středověku rýžovalo zlato.
Existují stovky míst, která nazýváme jezery. Skutečných, tedy přirozených jezer je z nich však pouze zlomek. Vypravme se k několika z nich. Pod hladinou šumavských ledovcových jezer, rašelinných jezírek či v jihomoravských bažinách a mokřadech bují pestrý život.
14 104
861
4 793
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.