04:00
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Seznámení s ekologickým zemědělcem Ing. Pavlem Štěpánkem a jeho hospodářstvím. Reportáž z ekologického chovu hospodářských zvířat s nahlédnutím do života zemědělce, který dříve býval fotografem.
Uslyšíme 5 zdánlivě banálních otázek, které je potřeba si klást, pokud to se záchranou života na Zemi myslíme vážně. Na laickou otázku v titulu odpovídají odborníci velice jednoduchým způsobem: Vzdělávejme se a každý den si klaďme otázky, proč to či ono vlastně děláme.
Aktuální množství plastů v oceánech a mořích se odhaduje na 150 milionů tun. Poslední studie časopisu Nature uvádí, že počet plastů v oceánech a mořích by se mohl za 20 let ztrojnásobit. Proč se takové množství plastů dostává do oceánů a moří a do jaké míry se daří/nedaří ho snížit?
Evropský Green Deal byl od svého představení v Česku přijímán poměrně chladně. Zelená dohoda má vést k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Přestože se k ní Česká republika připojila, při první krizi ji začala vláda zpochybňovat. (Reportáž pochází z roku 2020.)
Třeboňsko je jednou z mála přírodních biosférických rezervací UNESCO, jejichž podobu ve velké míře určil člověk a jeho hospodaření. Třeboňská pánev bývala kdysi neprůchodnou bažinou. Než přišel do té doby nebývalý rybníkářský počin. Některé rybníky od sebe dělí jen hráze s pásy stromů. Na Třeboňsku najdeme snad všechny druhy našich vodních ptáků, vzácný hmyz i bobry. Občas sem zavítá i velmi vzácná návštěva.
Návesní rybníčky, tak jak je známe ze starých obrázků, umocňují půvab českého venkova a hlavně ukazují, jak naši předci uměli hospodařit s vodou. Obnova a péče o vodní nádrž uprostřed vsi ji mohou vysvobodit z betonového sevření a proměnit v živoucí biotop. Jen je potřeba si dát pozor na to, jakou vodu do něj necháme téct.
Vybraná pasáž ekologické hry pro děti a mládež je věnována původním odrůdám jablek a ekologickému sadařství. Popisuje, jak vypadá sad a školka ovocných stromů a kde se pěstují staré tradiční odrůdy jablek. Video přibližuje význam starých a krajových odrůd pro krajinu i to, jaký vliv má sadařství na biologickou diverzitu a jak funguje umělý ekosystém.
Při vzniku přehrady Nové Mlýny nebyla zatopena pouze lidská obydlí, ale i významné biotopy nebo archeologické památky. Stavba je dodnes vnímána jako kontroverzní a stále vyvolává silné emoce. Čím je toto místo tak výjimečné?
Jakost povrchových vod se v posledních 25 letech výrazně zlepšila díky transformaci průmyslu nebo modernizaci čistíren odpadních vod. Ne vždy se musí odpadní voda svádět do jediné centrální čistírny. Řešením i pro váš dům tak může být právě kořenová čistírna. Ty fungují na stejných principech jako přirozené mokřady, kde probíhají samočisticí procesy.
Chcete se dozvědět více o mravencích? Pojďte se podívat na „Mravenčí školu“ v pořadu Terčin svět. Podíváte se do obřího mraveniště a dozvíte se o způsobu života mravenců. Také se dozvíte, jak si mravence prohlédnout zblízka a neublížit mu přitom.
To jsou blechy psí, ty na člověka nejdou! A nebo ano? Jak blecha vypadá, kde žije a jak se vyvíjí? To vše si ukážeme na jejím modelu, protože blecha je opravdu malinká. Naopak vši od psa určitě nechytíme, pouze od jiného člověka. Jejich život se od toho blešího také poněkud liší, i když nám obě potvůrky pijí krev.
Stromy v lese je díl seriálu Můj dědeček zálesák, ve kterém si vysvětlíme, jaké jsou vztahy mezi stromy v lese. Vnuk se naučí poznávat stromy jehličnaté i listnaté, naučí se určit stáří stromu za pomoci letorostu, zjistí, že se stromy v lese dorozumívají. A vy to můžete zjistit s ním. V závěru si vnuk z lesa na památku pro maminku odnese frotáž z kůry.
Nedaleko nádrže Nové Mlýny se úspěšně zabydlily želvy bahenní. Jestli byly želvy v české přírodě původním druhem, nikdo neví. Obchodovalo se s nimi už 17. století. Přesto z naší přírody zcela vymizely. V roce 1989 proběhl pokus o jejich opětovné vysazení do volné přírody. Život želv je plný hrozeb. Vejce musí vydržet v podzemí celý rok a kruté je i přezimování. V minulosti tento vzácný obojživelník žil v několika lokalitách u nás. Nyní tento druh přežívá v České republice jen tady.
13 739
770
4 684
1 337
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.