04:00
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Seznámení s ekologickým zemědělcem Ing. Pavlem Štěpánkem a jeho hospodářstvím. Reportáž z ekologického chovu hospodářských zvířat s nahlédnutím do života zemědělce, který dříve býval fotografem.
Žáby, které ke svému životu potřebují motorky nebo stavební činnost, to zní opravdu neuvěřitelně. Drobnému obojživelníkovi, kuňce žlutobřiché, však vyhovuje prostředí s vyjetými kolejemi naplněnými vodou a haldy hlíny. Motokrosové závodiště v Blovicích nedaleko Plzně jim poskytuje vše, co mají rády. Přesto rychle mizí z české přírody.
Animovaný herbář, který vás naučí vyznat se v tom, co všechno kvete na našich loukách, polích a zahradách. Divizna je nepřehlédnutelná ozdoba zahrady či příkopu. V létě na ní vykvete několik tisíc kvítků, které jsou léčivé, a navíc umí barvit látky na žluto, hnědo a oranžovo. Tato květina prostě divy zná!
Jak je to s výskytem vlků v Čechách? Můžeme je vidět ve volné přírodě? Vlci jsou bojácná a plachá zvířata, která se člověku raději vyhnou. Vlčí hlídky jsou skupiny dobrovolníků, kteří se pohybem v lesích snaží zabránit pytlačení našich velkých šelem, jako je vlk nebo rys. Zvýšený pohyb lidí po lese totiž pytláky odrazuje.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Vlaštovky přilétají z Afriky. Poštolky i špačci se namlouvají. Čápi spolu zabydlují hnízdo.
Organizace Trash Hero se věnuje dobrovolnickému sběru odpadků v městských parcích, ulicích, řekách nebo na černé skládce. Na příkladu Prahy a Brna je představena běžná podoba úklidových akcí. Dobrovolníci se domluví na místě úklidu na sociálních sítích a organizace Trash Hero zajistí pytle, rukavice a odvoz odpadu z dané městské části. Iniciativa vznikla v roce 2011 v Thajsku, nyní její zástupci fungují po celém světě.
Proč byl vyhlášen Krkonošský národní park? Krkonoše nejsou pouze hory, ale i unikátní reliéf modelovaný ledovci, ostrov tundry uprostřed Evropy, typické horské boudy nebo pestré ekosystémy podmíněné tradiční hospodářskou činností obyvatel, kteří naše nejvyšší pohoří kdysi kolonizovali.
Na polích najdeme i důležité ostrovy v podobě remízků a mezí. Obce nebo jiní majitelé půdy mohou zvýšit rozmanitost a členitost zemědělské krajiny právě tím, že osází staré historické cesty, obnoví remízky, meze nebo podél nich vysází řadu keřů či stromů, třeba ovocných. Stačí jednoduchý projekt a domluva mezi majitelem a hospodářem. Výsledek může rozdělit velké lány, bránit tak erozi, omezit vysoušení krajiny a přinést do ní více života.
Voda v krajině není přínosem jenom pro člověka, ale pro přírodu jako celek. Ve vyprahlém světě se život omezí jenom na nejsilnější druhy. Jakmile se ale podaří v krajině vodu udržet, přiláká to nespočet živých organismů. Stačí třeba jenom vrátit vodu loukám, tak jako na Josefovských loukách v nivě řeky Metuje. Tento projekt má umožnit návrat mokřadních ptáků a dalších vzácných živočichů na dříve zaplavované louky a současně je zpřístupnit lidem.
Co všechno prozrazuje krajina pohraničních vojenských újezdů? Co nám o minulosti říkají druhově nejpestřejší části krajiny – bezlesé enklávy – přirozené i ty vytvořené lidmi? Jaká tajemství ukrývají pastviny, kterým se vojenské střelnice a dopadové plochy munice tolik podobají? Vojenský újezd způsobil zánik mnoha sudetských vesnic, ale stromy a jejich uspořádání prozrazují, že tady se žilo.
Existují stovky míst, která nazýváme jezery. Skutečných, tedy přirozených jezer je z nich však pouze zlomek. Vypravme se k několika z nich. Pod hladinou šumavských ledovcových jezer, rašelinných jezírek či v jihomoravských bažinách a mokřadech bují pestrý život.
Rozsáhlé zpevněné plochy ve městech zabraňují po dešti vsáknutí vody do země. Systémem podzemních kanálů odtéká voda co nejrychleji do řeky a její setrvání v krajině se počítá na hodiny. Ale i v městské zástavbě lze udělat přírodní potoky, tůně, jezírka a poldry, kde se voda zadrží a pak se vsákne nebo odpaří.
13 600
866
4 825
1 158
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.