hamburger cross portály České televize
hamburger cross MENU

Často hledáte:

školní wellbeing duševní zdraví emoce terorismus škola

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Asimilace kočovných Romů v komunistickém ČSSR

V roce 1958 se KSČ rozhodla pro státem řízenou asimilaci kočovných Romů a vydala zákon o trvalém usídlení kočujících osob. Jeho realizace probíhala o rok později formou policejní razie – kočujícím Romům byly zničeny vozy, koně odvedeni na jatka, Romové museli od toho okamžiku zůstat na stejném místě, kde je zastihl soupis osob. Na ten se dostali i Romové, kteří tou dobou už nekočovali a bydleli na jednom místě. Následovaly další zákony, na základě kterých byli Romové donuceni vzdát se vlastních kulturních tradic a hodnot, aniž se ztotožnili s hodnotami většinové společnosti. To vše mělo za následek prázdnotu a demoralizaci, jejíž důsledky lze na našem území pociťovat dodnes.

Z pořadu:

Historie.cs Přehrát celý pořad

Témata:

Člověk ve společnosti Stát Multikulturní společnost

Vhodné pro stupeň:

2. stupeň ZŠ Střední škola

Vhodné pro předmět:

Člověk a společnost Psychologie a sociologie

Klíčová slova:

české dějiny dějiny Československa Československo komunistický režim tradice historie člověk v lidském společenství dějiny československé dějiny česká historie menšina Romové etnická menšina odlišnosti 20. století národnostní menšina kulturní odlišnost menšiny kulturní rozdíly etnikum

Mohlo by vás také zajímat

Člověk ve společnosti

Další videa
Hvězdy české travesti show
06:39

Hvězdy české travesti show

Pro některé lidi jsou travesti představení spojována s pochybným druhem zábavy, jiní v nich vidí místo, které jako jediné svou atmosférou připomíná u nás téměř vymřelou atmosféru kabaretů. Hvězdy české travesti show nám poodhalí nejen zákulisí svého řemesla, ale provedou nás i jeho historií a v neposlední řadě zákoutími svých osobních vzpomínek a rozhodnutí, která je přivedla na pódia. Ilegalita a nesnášenlivost za totality, těžké začátky i tvrdá profesionalita dneška se zrcadlí ve vyprávění mužů, pro které je důležité občas být ženou.
PL
Ghetto Swingers z Terezína
02:21

Ghetto Swingers z Terezína

V terezínském ghettu byla trochu překvapivě provozována swingová hudba. Hudební těleso se jmenovalo Ghetto Swingers a bylo založeno v lednu 1943. Orchestr byl zneužit nacistickou propagandou v červnu následujícího roku při návštěvě Mezinárodního červeného kříže a posléze i v německém propagandistickém filmu o Terezíně.
Celý film
Herec (1. část)
1:16:02

Herec (1. část)

První díl filmu Herec začíná v roce 1953. Stanislav Láník je mladý a talentovaný herec, který by se rád dostal v Praze z ochotnického souboru, kde má úspěch zatím spíše v agitačních hrách, do velkého profesionálního divadla. Má však likvidační kádrový profil, který jej vždy stáhl ke dnu. Standa v sobě navíc skrývá velké tajemství. Pro někoho traumatizující handicap, pro něj však překvapivá cesta ke kariéře. S vidinou profesního postupu přijme roli „herce" pro StB. Jeho velící důstojník kapitán Korčák Standu nasazuje na postaršího profesora matematiky na Karlově Univerzitě, který je mimo jiné zapojen do výzkumu pro stranu v nejvyšším státním zájmu. Režim nutně potřebuje talentované matematiky a fyziky. Profesor se i proto cítí bezpečně a dál si užívá života tak, jak byl zvyklý. A snaživý mladík Standa přesně zapadá do jeho plánů. Standa se svojí sestrou Anežkou a babičkou je vystaven zároveň permanentnímu tlaku ze strany jejich souseda domovníka Štěpánského – zapáleného komunisty a člena vedení ONV. Ten by Standovu rodinu kvůli jejich poskvrněnému kádrovému profilu z bytu nejraději vyhodil. Napjaté vztahy mezi Štěpánským a Láníkovými vyeskalují v okamžiku, kdy se nešťastnou náhodou podaří Anežce souseda vytopit. Štěpánský se neudrží a Anežku potrestá. A Standu čeká rozhodující chvíle, kdy má prokázat své schopnosti ve službách Státní bezpečnosti, když přijme pozvání k Hélovi na chatu. Vidina nového zaměstnání v Divadle československé armády na Vinohradech je přece tak lákavá.
Sexualita lidí s mentálním postižením
04:04

Sexualita lidí s mentálním postižením

Jak jsou na tom mentálně postižení lidé se sexualitou? Odbornice a vedoucí pracovnice diagnosticko-metodického oddělení Andrea Morchová v Domově sociálních služeb ve Slatiňanech mluví o způsobu řešení antikoncepce a o sexuální výchově a partnerském životě lidí s mentálním postižením. Jak vnímají sami sebe a druhé a jak prožívají partnerský život, si vyslechneme i z diskuze klientů samotných.

Stát

Další videa
Rozdělení společnosti v KLDR
03:01

Rozdělení společnosti v KLDR

KLDR je socialistická republika, v níž o všem rozhoduje Korejská strana práce. Rozhodně to neznamená, že by si byli všichni rovni. Společnost je rozdělena do kast, které občanům s trochou nadsázky už při narození předurčují, jak bude vypadat celý jejich život. Rozhovor s koreanistkou přibližuje, jak konkrétně příslušnost k dané kastě vypadá v reálném životě, kde se v kastovním systému nachází vládnoucí dynastie Kimů a zda je mezi kastami nějaká prostupnost.
Pohřeb Václava Havla ve fotografii
06:38

Pohřeb Václava Havla ve fotografii

Prezident Václav Havel byl nejen významný polistopadový politik, ale také výjimečná lidská osobnost. To se projevilo i v den jeho pohřbu 23. prosince 2011. Rozloučit se s ním přišly významné osobnosti z celého světa i stovky obyčejných lidí. Fotograf David Neff, který pořídil výmluvnou fotografii smutečního průvodu na Karlově mostě, vzpomíná na onen den poznamenaný zvláštní ztichlou atmosférou.
Pronásledování katolíků komunistickým režimem
05:08

Pronásledování katolíků komunistickým režimem

Od padesátých let byli katolíci tvrdě pronásledováni. Při tzv. akci K byly obsazeny a vyklizeny mužské kláštery, při akci Ř ženské kláštery. Bratři a sestry všech řádů byli svezeni do internačních táborů a centralizačních středisek. Muže často čekalo vězení nebo umístění k PTP a svoji dosavadní činnost už vykonávat nemohli. Osud žen byl v tomto směru trochu jiný, protože se veřejně neangažovaly a navíc často působily v oborech, kde za ně nebyla náhrada.
PL
Kde domov můj: Od lidové písně k hymně
11:41

Kde domov můj: Od lidové písně k hymně

V divadelní hře Fidlovačka zazněla roku 1834 poprvé píseň Kde domov můj. Od počátku tato píseň publikum zaujala a začala stále více pronikat mezi lid. Byla snadno zapamatovatelná, svou melodikou připomínala lidové písně a opěvovala českou zem jako domov, což působilo zvláště silně v dobách národní nesvobody. V průběhu doby se samozřejmě objevila kritika a také parodie na text písně, ale historie ukázala, že píseň je nadčasová a v srdcích lidí si našla pevné místo.

Multikulturní společnost

Další videa
Třída dětí z okraje společnosti: Patrik
08:18

Třída dětí z okraje společnosti: Patrik

Desetiletý časosběrný projekt Ptáčata je o třídě dětí z okraje společnosti. Společně sledujeme desetiletý vývoj Patrika, jednoho z nejvýraznějších protagonistů uplynulých epizod. Patrik měl odjakživa problémy s agresivním vystupováním vůči svému okolí a už jako malý kluk často mluvil o tom, že mezi jeho největší obavy patří to, že někoho v afektu zbije a půjde kvůli tomu do vězení. Ostatně v jednom z dílů úvodní série jsme mohli vidět vyhrocenou situaci ze školy v přírodě s Patrikem v hlavní roli, která skončila údery i brekotem na pokoji spolužáků.

Příběh uprchlíků v Česku: Touha po domově
04:31

Příběh uprchlíků v Česku: Touha po domově

Sidovi jsou kurdští uprchlíci, kteří usilují o politický azyl v Česku. Touží po novém domově a vzdělání svých dětí.
Terezínský rodinný tábor v Osvětimi
11:06

Terezínský rodinný tábor v Osvětimi

V noci z 8. na 9. března 1944 bylo ve vyhlazovacím táboře Osvětim-Birkenau zavražděno takřka 4000 českých Židů z tzv. terezínského rodinného tábora. Než odešli na smrt, museli vězni napsat svým příbuzným a známým pohlednice, které byly posléze postdatovány a odeslány s účelem vzbudit zdání, že jsou všichni v pořádku. Ačkoli transportů z Terezína se uskutečnilo několik, likvidaci toho ze září 1943 lze pokládat za největší jednorázovou vraždu československých občanů za 2. světové války.
PL
Jak Romové vnímají holocaust
03:32

Jak Romové vnímají holocaust

Romský holocaust není tak velké mediální téma jako např. genocida Židů. Někdy proto může vzniknout mylná představa, že samotní Romové tuto etapu vlastní historie tolik neprožívají. To, co je vidět navenek, se však často liší od toho, co se děje uvnitř, a Romové na oběti nacistické perzekuce rozhodně nezapomínají. Romů se ale nikdo na jejich náhled neptal a často o holokaustu nemluví z obavy, aby nikdo nezpochybňoval jejich snahu o integraci. Připomínky historiků k tomuto tématu můžete vyslechnout ve výňatku z pořadu Historie.cs (2018).

ČT edu nejsou pouze videa

13 560 videí

13 560

videí

758 námětů do <br /> výuky

758

námětů do
výuky

4 615 pracovních <br/> listů

4 615

pracovních
listů

1 321 pořadů

1 321

pořadů

68 edukativních <br/> her

68

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání