03:53
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
Jak se ztratily pomlázky? Děti se seznámí s tradicí Velikonoc a uvidí, jak tento jarní svátek probíhal v minulosti na vesnici. A to včetně velikonočního úklidu, malování vajíček i hodování. Rodina řezbáře Tomše nám skrze příběhy odehrávající se v průběhu kalendářního roku ukáže, jak naši předkové žili na vsi skromné, ale veselé životy v souladu s přírodou. Video inspirované lidovými zvyky a písněmi navazuje na poetiku klasických Trnkových filmů.
Velikonoční pondělí je neodmyslitelně spojeno s pomlázkou. Tato tradice existuje už velmi dlouho a stejně jako jiné dávné tradice se časem měnila. Dříve bylo například zvykem vymrskat nejen dívky, nýbrž celou domácnost.
Smrtná neděle je spojena s vynášením smrti, obyčejem známým už z předkřesťanské doby. Smrtka nebo také Morana zpodobňuje zimu, kterou je třeba utopit. Místo zimy nastupuje jaro symbolizované tzv. lítem, s kterým chodívaly dívky koledovat po vesnici.
Proč se na Velikonoce chodí na koledu s pomlázkou? Co má takové mrskání dívkám přinést? Proč se za něj odměňují pentlemi a vajíčky? A jak takovou pomlázku uplést? Pojďme se společně s Mildou naučit, jak se plete tradiční pomlázka z osmi proutků. Jak mají takové proutky vypadat? Dozvíme se také, co symbolizují jednotlivé barvy stužek na pomlázce.
Podle křesťanské tradice odlétají na zelený čtvrtek zvony do Říma, proto je dříve nahrazovaly řehtačky a klapačky. V některých obcích se tato tradice dodržuje dodnes. Podívejte se, jak se tyto tradiční velikonoční nástroje vyrábějí.
"Kmotřičky víly, mohu být popelář?" ptá se Brďo. Některá povolání již nejsou potřeba, a proto zanikla. Jiná povolání zase vznikají. Dozvíte se, co dělá v práci recepční, logoped, instalatér, zubař, soudce či dirigent? Můžete si i zahrát na bytového architekta a vyrobit si svůj vlastní návrh bytu.
I zvířata někdy potřebují pomoc lékaře, a musí dokonce podstoupit i operaci. Podívejte se, jak probíhá. Terka a Inža vás provedou po nemocnici, nahlédnete na operační sál a také se dozvíte, jaké přístroje pomáhají lékařům s určováním zvířecích nemocí a problémů. Jak funguje veterinární rentgen? A magnetická rezonance pro zvířata?
Chytrá žížala radí dětem, jak se správně chovat k naší planetě. Máte rádi doma teploučko? Určitě ano. V zimě je to velice příjemné, ale nic se nemá přehánět. Děti se zamýšlejí nad problémem, jak a čím topit, abychom neubližovali sobě ani naší planetě.
Pořad vysvětluje, co je to rodina a jakou má funkci. Popisuje její členy i důvody toho, proč musejí rodiče chodit do práce a děti do školky a do školy. Vysvětluje, co je to rodokmen a kdo všechno do něj patří. Komentuje také příčinu rozvodu rodičů a jeho dopad na rodinu.
Pojďme se společně podívat na průběh bitvy u Sokolova v roce 1943. Sokolovo je vesnice na východní Ukrajině a právě českoslovenští vojáci tady bojovali proti německým nacistům a pomáhali pak i s osvobozením Československa. Velitel Čechoslováků z bitvy u Sokolova, Ludvík Svoboda, se později stal naším prezidentem. V bitvě padlo mnoho našich vojáků a také Otakar Jaroš, podle kterého se jmenují dodnes některé základní a mateřské školy.
Pojďme se společně podívat na video, které nám připomene historii Mezinárodního dne žen. Tento den slavíme 8. března. Svátek vznikl v New Yorku, v roce 1908, kdy se vzbouřily švadleny a šly bojovat za práva žen. V dobách, kdy u nás panoval komunistický režim, byl tento svátek zneužit pro komunistickou propagandu.
Kde se vzal na světě internet a k čemu vlastně je? Jak to všechno začalo? Musíme si povědět něco z historie technických vynálezů. Podívejte se, jak šel čas. Mnohé z nich sice již dávno nepoužíváme, ale bez nich bychom nebyli tam, kde jsme dnes.
Jak se v první polovině 20. století změnila česká kuchyně? Podíváme se, jaký vliv měly na vývoj technologie jako myčky, sporáky, mixéry a jiné, které lidem šetřily čas. Také se dozvíme jaké změny s sebou přinesly světové války.
Rudolf II. přemístil svůj císařský dvůr do Prahy. S sebou si vzal kromě různých služebníků i kuchaře a cukráře, kteří obohatili českou kuchyni o různé sladkosti. Rudolf II. si cukrovinky rád dopřával, přestože byl v té době cukr velice drahý.
Pořad věnovaný historii výroby. Ve středověku věci vyráběli řemeslníci, pak přišly manufaktury a nakonec vše změnila průmyslová revoluce.
Pověst o fextovi vypráví, jak osečnický rychtář ochránil město před Švédy, jaké nadpřirozené schopnosti mu v tom pomohly a jak to s ním nakonec dopadlo.
12 692
703
4 235
1 150
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.