04:20
Velikonoční pondělí je neodmyslitelně spojeno s pomlázkou. Tato tradice existuje už velmi dlouho a stejně jako jiné dávné tradice se časem měnila. Dříve bylo například zvykem vymrskat nejen dívky, nýbrž celou domácnost.
Smrtná neděle je spojena s vynášením smrti, obyčejem známým už z předkřesťanské doby. Smrtka nebo také Morana zpodobňuje zimu, kterou je třeba utopit. Místo zimy nastupuje jaro symbolizované tzv. lítem, s kterým chodívaly dívky koledovat po vesnici.
Proč se na Velikonoce chodí na koledu s pomlázkou? Co má takové mrskání dívkám přinést? Proč se za něj odměňují pentlemi a vajíčky? A jak takovou pomlázku uplést? Pojďme se společně s Mildou naučit, jak se plete tradiční pomlázka z osmi proutků. Jak mají takové proutky vypadat? Dozvíme se také, co symbolizují jednotlivé barvy stužek na pomlázce.
Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem. Mše sloužená na Boží hod velikonoční se od ostatních mší odlišuje některými zvyky, například se zpívají velikonoční žalmy, hoří svíce zvaná paškál a dříve si lidé nechávali i posvětit jídlo.
Po šesti postních nedělích následuje velikonoční neděle, která je ve znamení veselí a hodování. K typickým velikonočním pokrmům patří mazanec, beránek a sekanice neboli hlavička, všechna jídla mají svůj symbolický význam.
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
Na místě dnešního zbraslavského zámku stál původně cisterciácký klášter založený Václavem II. Objekt měl poměrně pohnutou historii, ale ve 20. století ho koupil a zachránil průmyslník Cyril Bartoň. Do kostela pak nechal vytvořit pomník Přemysla Oráče se schránkou pro ostatky posledních Přemyslovců.
Jak vypadalo hodování na Boží hod velikonoční? Po čtyřiceti dnech půstu se konala opravdu velká hostina, na stole bylo všechno možné, důležitá byla hojnost jídel. A štědrost se v tento svátek týkala i kolemjdoucích nebo třeba vězňů.
V roce 2000 hostila Praha zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Pro mnoho zejména mladých lidí to byla příležitost k vyjádření protestu proti globalizaci a rostoucí moci nadnárodního kapitálu. Skupina nejradikálnějších aktivistů obsadila část ulic u Vyšehradu a došlo k násilnému střetu s policií. Ušetřeni nezůstali ani novináři, což na vlastní kůži zažil i fotoreportér Jaroslav Kučera. Povedlo se mu ale pořídit fotku, která zvítězila v soutěži Czech Press Photo.
Lidové oslavy konce starého a začátku nového roku odjakživa provázela nevázaná zábava a obžerství. K novodobým silvestrovským zvykům patří především přípitek šampaňským a ohňostroj, který měl mimochodem v oblibě už Rudolf II. A svou historii mají i oblíbené české chlebíčky.
10 507
492
2 785
943
67
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.