04:20
Velikonoční pondělí je neodmyslitelně spojeno s pomlázkou. Tato tradice existuje už velmi dlouho a stejně jako jiné dávné tradice se časem měnila. Dříve bylo například zvykem vymrskat nejen dívky, nýbrž celou domácnost.
Smrtná neděle je spojena s vynášením smrti, obyčejem známým už z předkřesťanské doby. Smrtka nebo také Morana zpodobňuje zimu, kterou je třeba utopit. Místo zimy nastupuje jaro symbolizované tzv. lítem, s kterým chodívaly dívky koledovat po vesnici.
Proč se na Velikonoce chodí na koledu s pomlázkou? Co má takové mrskání dívkám přinést? Proč se za něj odměňují pentlemi a vajíčky? A jak takovou pomlázku uplést? Pojďme se společně s Mildou naučit, jak se plete tradiční pomlázka z osmi proutků. Jak mají takové proutky vypadat? Dozvíme se také, co symbolizují jednotlivé barvy stužek na pomlázce.
Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem. Mše sloužená na Boží hod velikonoční se od ostatních mší odlišuje některými zvyky, například se zpívají velikonoční žalmy, hoří svíce zvaná paškál a dříve si lidé nechávali i posvětit jídlo.
Po šesti postních nedělích následuje velikonoční neděle, která je ve znamení veselí a hodování. K typickým velikonočním pokrmům patří mazanec, beránek a sekanice neboli hlavička, všechna jídla mají svůj symbolický význam.
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
Voda patří k tomu nejcennějšímu, bez ní by nebyl život. Proto hrála vždy důležitou roli v lidských bájích a pověstech a pojily se s ní mnohé obřady a pověry. K vodním rituálům patřilo i otvírání studánek, které bylo i součástí letnicových obyčejů.
Co je to tradice neboli kulturnímu dědictví? Patří sem vědomosti, ale i zvyky předávané z generace na generaci.
Nový rok připadá na 1. ledna teprve od 16. století, kdy byl zaveden gregoriánský kalendář, a s křesťanstvím souvisí i pojmenování posledního dne roku. Samotné oslavy a zvyky se v průběhu času měnily, ale bujaré oslavy se církvi potlačit nepodařilo.
Staré panny a staří mládenci, tedy lidé, kteří neuzavřeli manželství, to neměli na venkově v 18. a 19. století vůbec snadné. I když za svoji situaci často nemohli, byli vůči ostatním v podřízeném postavení a nezřídka čelili nejen pověrám, ale i různým ústrkům.
11 763
630
3 577
1 053
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.