04:39
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
V zimě živočichové strádají. My lidé jim můžeme pomáhat. Ukážeme si, jakým způsobem můžeme pomáhat v zimě přikrmovat ptáčky, veverky, srny i vodní ptáky. Vysvětlíme si, které krmivo není vhodné, s kým se můžeme o přikrmování poradit.
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Už jste někdy přemýšleli, kolik váží lidská kostra nebo která kost v lidském těle je nejdelší? Když se podíváte na rentgenový snímek, zjistíte, že nejmenší kostičky máme v uchu a nejsou větší než zrnko rýže. A víte, že žralok má sice měkké kosti, ale jeho ostré zuby jsou tvrdší než kámen.
Věděli byste, kdo to jsou hlavonožci? Kolik jich je, jak se pohybují a kde bychom je mohli najít? Ukážeme si zkameněliny nejstarších hlavonožců a povíme si, co všechno dokážou ti nejchytřejší z nich.
V záchranné stanici nám představí Káču, straku obecnou. Je pravda, že straky kradou? Jaké jsou společné znaky krkavcovitých ptáků? Mohou se naučit mluvit? A ještě ledacos zajímavého nám poví pan Kolomazník z této stanice.
Jsme v Africe, v domově zebřích dam. Poznáme zde, jak to vypadá na savaně. Zjistíme, k čemu zebrám slouží jejich pruhy. Věděli jste, že jsou to takové otisky prstů? Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
Chtěli byste si pořídit domácího mazlíčka a nemůžete se rozhodnout, jaké zvířátko je pro vás ideální? Inu je potřeba zvážit spoustu věcí. Například, kolik času jste ochotni svému mazlíčkovi věnovat, jaké jsou vaše možnosti ohledně vybavení a financování domácího miláčka. Pojďme to rozebrat s Inžou do jeho laborky.
Taky slzíte, když krájíte cibuli? To nevadí, cibule se vám odmění. Již naši dávní předci věděli, že je nesmírné prospěšná pro naše zdraví. Někteří kuchaři dokonce tvrdí, že připraví jídlo raději bez ohně než bez cibule. Pro cibulovou polévku, smažené cibulové kroužky nebo v různých omáčkách je cibule prostě nezbytná. Nejvíc si snědli dělníci ke svačině, když stavěli pyramidy.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Poštolčí mláďata se líhnou. Čápům už se vyklubala. A špaččí mláďata vylétají z hnízda.
Proč je důležité chránit ohrožené druhy zvířat? Stačí si uvědomit, že například vymřením jednoho druhu hmyzu se může snížit opylování určité rostliny a tím i její výskyt. Tato rostlina však může být zdrojem obživy pro další živočichy a tak dále. Změny v ekosystému by se tak mohly dotknout i člověka. Znalosti o ohrožených zvířatech jsou prvním krokem k jejich záchraně. Ve videu z cyklu Živé srdce Evropy budeme pozorovat tetřeva hlušce v jeho přirozeném prostředí a dozvíme se o něm řadu zajímavostí.
Duha je vlastně optický jev. Nemůžeme si na ni sáhnout, fyzicky prostě neexistuje. Přesto nás stále překvapuje svými barvami. Ale kde se ve skutečnosti berou?
Společně navštívíme třetí největší Národní přírodní rezervaci v České republice - Králický Sněžník. Ta byla vyhlášená v roce 1990 z důvodu ochrany této unikátní přírodní památky. Nachází se zde horská rašeliniště, smrčiny i subalpská bezlesí. Na vrcholu vysokém 1424 metrů nad mořem pramení řeka Morava.
Co je to vlastně genetika? A proč je pro nás tak důležitá a užitečná? Přemýšleli jste někdy nad tím, proč jsou některé květy růžové a jiné bílé? Průkopník šlechtění, Gregor Mendel, v 19. století začal sledovat barvy květů při křížení hrachoru. Na základě jeho práce dnes podobně křížíme třeba krávy, slepice nebo prasata a zvířata tak přizpůsobujeme našim potřebám.
Některé vypadají jako list, jiné jako větvičky. Strašilky imitují okolní přírodu. Mají tedy mimikry, které je chrání před predátory. Co strašilky požírají a jak je lze doma chovat? Strašilka ke svému životu potřebuje pouze pokojovou teplotu a jednou za den zavlažit. A co potom kudlanky a mnohonožky?
Napadlo vás někdy, kde ptáci zůstávají přes noc? Kterým druhům se líbí v hustém křoví a kterým v dutinách? A kde nocují vodní ptáci? Na otázky Antonína Přidala odpovídá ornitolog Karel Hudec.
Existuje pratvor? V naší přírodě žije podivuhodný tvor listonoh, potomek trilobita. Co potřebuje ke svému životu, jak se rozmnožuje a kde ho můžeme v české krajině najít?
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.