02:34
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Jaký je rozdíl mezi vědeckým a estetickým herbářem? Jak si herbář založit? A jak do něj rostliny správně lisovat a sušit? To vše a ještě něco navíc se dozvíte v rozhovoru s botanikem Radimem Janem Vašutem.
Existuje pratvor? V naší přírodě žije podivuhodný tvor listonoh, potomek trilobita. Co potřebuje ke svému životu, jak se rozmnožuje a kde ho můžeme v české krajině najít?
Lyska černá je jedním z našich nejhojnějších vodních ptáků. Díky nezaměnitelnému černému zbarvení s bílou skvrnou na hlavě ji zvládnou hravě rozpoznat i laici. Tvar těla lysky se v mnoha detailech liší od těla kachny. Není divu, lysky patří do zcela jiné ptačí čeledi i řádu.
Kousek za Ostravou na řece Odře se nachází největší ptačí zimoviště Moravskoslezského kraje. Kromě tisíců kachen se tu na tahu zastavují vzácné druhy vodního ptactva. Potkat tu můžeme několik druhů racka, kormorány, lysky i labutě. Odkud jednotliví ptáci pochází a čím se živí?
Věděli byste, kdo to jsou hlavonožci? Kolik jich je, jak se pohybují a kde bychom je mohli najít? Ukážeme si zkameněliny nejstarších hlavonožců a povíme si, co všechno dokážou ti nejchytřejší z nich.
Pořad vysvětluje, co je to archeologie a k čemu slouží. Představí nám různé typy výzkumu a to, jak při nich badatelé postupují. Ukazuje, jaké nástroje ke své práci archeologové potřebují, popisuje, co je nedestruktivní archeologická metoda i jak se poznává stáří různých předmětů.
Kmenové buňky jsou základem pro vývoj celého našeho organismu. Když se po spojení samčí a samičí pohlavní buňky začnou buňky embrya dělit, dochází k vývoji všech důležitých orgánů a částí těla. Jak ale buňky vědí, čím se stát a jakou úlohu mají zajišťovat? Ve videu se podíváme na to, co jsou kmenové buňky, jaké mají funkce a jak je za pomoci dalších specializovaných buněk (organizérů) řízen jejich další osud s ohledem na vývoj jednotlivých orgánů.
Jak je to s výskytem vlků v Čechách? Můžeme je vidět ve volné přírodě? Vlci jsou bojácná a plachá zvířata, která se člověku raději vyhnou. Vlčí hlídky jsou skupiny dobrovolníků, kteří se pohybem v lesích snaží zabránit pytlačení našich velkých šelem, jako je vlk nebo rys. Zvýšený pohyb lidí po lese totiž pytláky odrazuje.
Jak změřit sedmimetrového a téměř 40 kg vážícího hada, který se brání a má ohromnou sílu? Rozhodně na to člověk nemůže být sám. Anakondy jsou mohutní, ale velmi zajímaví plazi, kteří si zaslouží naši pozornost.
Lilijice jsou starobylí živočichové. Řadíme je mezi ostnokožce, tedy do příbuzenstva mořských ježků nebo hvězdic. Jejich nejstarší nálezy pocházejí z devonu, kdy se na území naší republiky rozlévalo tropické moře. Zkamenělé fosilie devonských lilijic můžeme v hojné míře najít např. v Českém krasu.
13 594
866
4 823
1 156
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.