03:15
Proč jsou ledňáčci tak pestře zbarveni? Jak se seznamují a jak probíhají jejich námluvy a hnízdění? Ledňáčci jsou potravní specialisté, mají proto přísná kritéria na velikost svého teritoria. Vůči soukmenovcům jsou proto značně agresivní.
Koňadra je naší nejznámější sýkorou. Je největším a také nejrozšířenějším evropským druhem tohoto rodu; jen v České republice žije koňader několik milionů. Pro svoji všeobecnou známost tak může být dobrým modelovým druhem pro výuku tématu ptáci.
Brhlík je jeden z našich drobných lesních pěvců. Obratně šplhá po kmenech a větvích stromů, velmi často i hlavou dolů. Brhlíci hnízdí v dutinách stromů nebo rozvěšených ptačích budkách; pokud se jim zdá vletový otvor obydlí příliš veliký, dovedně si ho dozdí směsí bláta a vlastních slin.
Jak si husy staví hnízdo? A jak vypadají malá housátka? Husy při hnízdění skoro měsíc zahřívají vejce. Důležité je nenechat vejce vychladnout. Přitom si husy musejí dát pozor například na dravce rákosin motáka pochopa.
Proč těmto divokým koním hrozilo vyhynutí a jak se pražská zoo zasloužila o jejich přežití? Jaké jsou charakteristické znaky koní Převalského a čím se liší od jiných druhů koní? Jak vypadá takový záchranný chov?
Dokument přibližuje práci týmu z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze a spolku Derbianus Conservation, jehož členové a členky se již 18 let věnují záchraně kriticky ohrožené antilopy Derbyho v západoafrickém Senegalu. Antilopa Derbyho západní, největší antilopa světa, žijící v senegalské savaně, je na pokraji vyhynutí, její počty se pohybují kolem posledních dvou stovek kusů.
Kukačka obecná (Cuculus canorus) představuje učebnicový příklad hnízdního parazitismu. Častými pěstouny nenasytných kukaččích mláďat jsou v našich podmínkách drobní pěvci rákosníci. Rákosníci se parazitaci brání mnoha způsoby: umístěním hnízda, přímou agresí atd. Rozpoznání cizího vejce ve vlastní snůšce a jeho vyhození z hnízda je posledním momentem, kdy může rákosník parazitaci zabránit. Ne vždy se mu to ale podaří. Video zachycuje unikátní záběry holátka kukačky, které po vylíhnutí vyhazuje z hnízda naopak vejce hostitele.
Někteří lidé se nespokojí s obyčejnými domácími mazlíčky a chtějí si pořídit něco neobvyklého. Třeba takovou opici. Cvičená opice na rameni je sice zajímavá, není to však úplně ideální společník mezi cizí lidi. Zvěrolékař Ladislav Farský má však na dvorku docela pestrou smečku různých primátů.
Bojíte se myší? Chováte domácí mazlíčky, jako jsou morčata, osmáci nebo pískomilové? Brďo vás provede světem hlodavců. Prozradí vám, že nejmenším hlodavcem je rejsek, kterého si lidé často pletou s myškou, anebo že k hlodavcům patří i pichlavý dikobraz. Dozvíte se, jak na chov pískomila i jak žije veverka nebo bobr.
Když děti učí telka! Pojďte se společně s žáky 1. ročníku podívat na to, jaká exotická zvířátka můžeme chovat doma. Dokázali byste najít živočichy maskované ve jejich přirozených podmínkách? A co takhle vyzkoušet si psaní neviditelným inkoustem?
Víte, že život skorce vodního je bezprostředně spojen s horskými potoky? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Cítíte vůni trávy a usušeného sena? Jak se uchovává tráva pro hospodářská zvířata? Tráva neboli píce se zpracovává dvěma způsoby: buď na seno, nebo na senáž. Jaký je v tom rozdíl? Pojďte se s námi podívat na louky plné zafóliovaných balíků a v nich najdeme šťavnatou senáž pro mlsné jazýčky krav! K čemu to je? A jak to celé funguje?
Víme, že rostliny potřebují ke svému životu vodu. Pijí jako lidé? Jednoduchý pokus s obarvením karafiátu nám ukáže, jak voda putuje rostlinou. Potřebujeme vodu, bílý karafiát a barevný inkoust nebo potravinářské barvy. A víte, který spisovatel se jmenoval stejně jako naše dnešní květina?
Epizoda ukazuje záběry selat prasete divokého a během zimních měsíců dokrmovaných ptáků. Z rostlin jsou v epizodě představeny „doutníky“ v podobě orobince širolistého, který hojně porůstá břehové zóny rybníků. Dále je vysvětleno, proč kopřivy žahají a jaké je a bylo jejich využití například při výrobě lan a ve staročeské kuchyni pro přípravu velikonoční nádivky. Ukázány jsou i červené malvice skalníku poléhavého, který pochází z jihovýchodní Asie.
Jsme v Africe, v domově zebřích dam. Poznáme zde, jak to vypadá na savaně. Zjistíme, k čemu zebrám slouží jejich pruhy. Věděli jste, že jsou to takové otisky prstů? Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
Není to omyl? Je hrách skutečně silák? Udělejme si jednoduchý pokus. Připravte si hrách, sádru, průhledný kelímek a vodu. Podívejte se na video, postupujte podle něj a pak se budou dít věci!
13 123
738
4 476
1 229
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.