03:15
Proč jsou ledňáčci tak pestře zbarveni? Jak se seznamují a jak probíhají jejich námluvy a hnízdění? Ledňáčci jsou potravní specialisté, mají proto přísná kritéria na velikost svého teritoria. Vůči soukmenovcům jsou proto značně agresivní.
Koňadra je naší nejznámější sýkorou. Je největším a také nejrozšířenějším evropským druhem tohoto rodu; jen v České republice žije koňader několik milionů. Pro svoji všeobecnou známost tak může být dobrým modelovým druhem pro výuku tématu ptáci.
Brhlík je jeden z našich drobných lesních pěvců. Obratně šplhá po kmenech a větvích stromů, velmi často i hlavou dolů. Brhlíci hnízdí v dutinách stromů nebo rozvěšených ptačích budkách; pokud se jim zdá vletový otvor obydlí příliš veliký, dovedně si ho dozdí směsí bláta a vlastních slin.
Jak si husy staví hnízdo? A jak vypadají malá housátka? Husy při hnízdění skoro měsíc zahřívají vejce. Důležité je nenechat vejce vychladnout. Přitom si husy musejí dát pozor například na dravce rákosin motáka pochopa.
Lesní požár může být pohromou pro mnoho živočichů a rostlin z lesního společenství. Na co bychom si měli dát pozor, když chceme v lese rozdělat oheň? Může být požár pro les užitečný? Co dělat, když požár vypukne? Proč by nás měly trápit požáry v tajze na Sibiři? Pojďme společně na tyto otázky zjistit odpovědi.
V pořadu Terčin zvířecí svět se podíváte do podvodního tunelu, kde si můžete prohlédnout ryby našich rybníků. Jaké to jsou? Věřte nevěřte, uvidíte vyzu velkou, kapra, jesetera, candáta, okouna či plotici a ani se při tom nenamočíte.
Jahody mlsali už naši předci v době kamenné, tehdy však nevypadaly tak, jak je známe dnes. Jakou souvislost s pěstováním jahod v Čechách měli francouzští korzáři nebo cestovatel Rudolf Štrimpl? A proč jsou jahody označovány za královské ovoce?
Seznámení s vybranými přírodními zajímavostmi České republiky. Pasáž se tematicky zaměřuje na zvětrávání v krajině (na příkladu kamenného moře), pozůstatky dávné sopečné činnosti na území Čech (výrony sopečných plynů), na památná místa a stromy, ale i na jeleny a jejich paroží.
Už jste někdy přemýšleli, kolik váží lidská kostra nebo která kost v lidském těle je nejdelší? Když se podíváte na rentgenový snímek, zjistíte, že nejmenší kostičky máme v uchu a nejsou větší než zrnko rýže. A víte, že žralok má sice měkké kosti, ale jeho ostré zuby jsou tvrdší než kámen.
Seriál Vodní ptáci nám představuje život jednotlivých ptačích druhů. V tomto díle se seznámíme s životem labutí. Dozvíme se, čím se živí, kde žijí, jakým způsobem labutě pečují o svá mláďata. Seznámíme se také s nebezpečími, která labutě ohrožují na životě.
Dnes na nás čeká jedno z nejroztomilejších afrických zvířat. Tarbík. Poznáme ho podle toho, že má zadní nohy výrazně delší než přední a pohybuje se pomocí skákání. Neodmyslitelně k němu patří i dlouhý ocásek, pomocí kterého dává signál ostatním, pokud se blíží nebezpečí. Nepřehlédnete ani jeho velké oči, které vidí i v noci. Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
Animovaný herbář, který vás naučí vyznat se v tom, co všechno kvete na našich loukách, polích a zahradách. Jetel luční je léčivá bylina, ale pěstuje se hlavně na krmení pro dobytek. Stojí za to pořádně si ho prohlédnout. Jeho listy někdy tvoří čtyřlístek a ten prý nosí štěstí!
Chytrá žížala radí dětem, jak se správně chovat k naší planetě. Tentokrát s dětmi řeší problém zachycování dešťové vody. Nachytanou vodu po dešti, tzv. dešťovku, můžeme použít k zalévání zahrady, ke splachování záchodu, k mytí... Šetříme tak nejen přírodu, ale i naši peněženku. Jak to? A proč bychom měli chytat dešťovku?
V dokumentu o ptačím dětství budeme sledovat hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. V čem se přivádění ptáčat na svět liší? Dozvíme se například, kteří ptáci si stavějí hnízda blízko sebe.
V sítí potravních vazeb zastává žížala významné místo. Víte, že na světě je přes 3 000 známých druhů žížal a předpokládá se, že ještě 2 500 neznámých? Tyto a další zajímavosti se dozvíte v tomto díle pořadu Přidej se.
Napadlo vás někdy, že by bylo pěkné, kdybychom si mohli uchovat krásu utržených rostlin? Šikulové vás naučí, jak si je můžete vylisovat. Dozvíte se, jaké údaje byste si k vylisované rostlině měli napsat. Pokud si chcete vytvořit sbírku, která vám vydrží opravdu dlouho, můžete rostliny místo lepení na papír a vložení do folie rovnou zalaminovat.
14 205
866
4 813
1 156
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.