08:07
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Kácení Amazonského pralesa pokračuje alarmujícím tempem. Na rychlost odlesňování, tzv. deforestaci, má velký vliv i aktuální politická situace v Brazílii. Populistický prezident Bolsonaro tvrdí, že deštný prales patří Brazilcům a nikdo nemá právo Brazílii mluvit do jeho využití.
Mezi lety 2008 a 2018 postihlo amazonský deštný les v Brazílii do té doby největší odlesňování. Jen během jednoho roku tu zmizelo téměř 8 000 km čtverečních pralesa. Ten je přitom pro život na Zemi kriticky důležitý a produkuje 20 % veškerého kyslíku v atmosféře. Jaké jsou příčiny a důsledky tohoto odlesňování? Pojďte se podívat na satelitní snímky, které umožňují srovnání v čase. Vysvětlení tohoto nežádoucího jevu nám poskytne Radim Matula z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.
Občanské sdružení Kedjom-Keku chrání pralesy v horách Kamerunu, jeden z nejvzácnějších biotopů na planetě. Vybudovalo zde také školu. Zakladatel organizace Martin Mikeš v reportáži přibližuje jeho činnost v Africe.
Kamerun se často označuje jako Afrika v malém – jsou tu savany, tropické deštné lesy, vulkanické oblasti i pláže na pobřeží Atlantiku. Největším bohatstvím země je vzácná africká zvířena.
Sahara má rozlohou 9 milionů kilometrů čtverečních a je největší pouští světa. Rozkládá se od pobřeží Atlantského oceánu až k Rudému moři. A zasahuje na území 10 států. Na první pohled je to nehostinná pustina, v sobě ale skrývá divokou krásu. Podnebí Sahary není pro každého, přesto nabízí řadu zajímavostí. Přijměte naše pozvání na její virtuální návštěvu.
Pořad představuje kmen Tsamajů z jižní Etiopie žijící primitivním způsobem života s minimálním kontaktem s civilizací. Ukazuje také rozdělení rolí mužů a žen v místní komunitě, které se zásadně liší od západní civilizace.
Kamerunské hory jsou výrazný horský celek, táhnoucí se v délce asi 1600 km z ostrovů Guinejského zálivu podél hranic Kamerunu s Nigérií. Jedná se o vulkanické pohoří, jehož nejvyšší horou je Kamerunská hora (4095 m), která se zvedá asi dvacet kilometrů od pobřeží. Světově proslulý je i místní vodopád Ekom Nkam, který patří k největším vodopádům Afriky. Právě zde byl v roce 1984 natáčen příběh Tarzana.
Podíváme se do tropického deštného lesa na Borneu, třetím největším ostrovu světa. Dnes zaujímá tento ekosystém na Borneu jen tři čtvrtiny své původní rozlohy kvůli těžbě dřeva a vypalování pralesa, aby na jeho místě vznikly plantáže pro pěstování palmy olejné. Tyto činnosti mají za následek pokles biodiverzity, nebezpečné je i pytláctví, kterým je ohrožena například místní populace medvěda malajského. Co s tím?
Pasáž vysvětluje, jakým způsobem lze omezit kácení tropických deštných lesů a zajistit trvale udržitelný rozvoj Amazonie.
Mladé lesní porosty se stávají prostřeným stolem pro přemnoženou spárkatou zvěř. Okusem náletových i sázených stromků maří snahy na přirozenou i konvenční obnovu lesa a činí ji vysoce nákladnou. Poněkud drahým řešením jsou oplocenky. Ne všechny lokality je ale možné oplotit.
Aktuální množství plastů v oceánech a mořích se odhaduje na 150 milionů tun. Poslední studie časopisu Nature uvádí, že počet plastů v oceánech a mořích by se mohl za 20 let ztrojnásobit. Proč se takové množství plastů dostává do oceánů a moří a do jaké míry se daří/nedaří ho snížit?
Chráněné území pojmenované podle jednoho z nejslavnějších českých hradů Křivoklátu je v celé Evropě unikátní. Přírodní podmínky způsobily, že oblast byla odnepaměti řídce osídlena, a tak část rozlohy dodnes pokrývají lesy. Na ploše přes 600 km2 roste přes 80 druhů dřevin. Také zde najdeme dvě třetiny druhů našich kvetoucích rostlin.
Gigantická ledová kra se odtrhla v červenci 2017 z antarktického šelfového ledovce. Ledovec je dvakrát větší než Lucembursko a pluje Atlantským oceánem. Od té doby plující kru sleduje několik týmů vědců. V prosinci 2020 se jednalo o největší kru světa. Na konci roku 2020 se kra přiblížila k ostrovu Jižní Georgie v jižní části Atlantského oceánu, což vyvolalo obavy místních obyvatel i ekologů. Co by se mohlo stát, kdyby ledovec zablokoval na ostrově přístup k moři a rozdrtil vše, co se nachází na mořském dně?
Chráněná krajinná oblast Blanský les patří k těm menším CHKO u nás. Nabízí toulky nádhernou krajinou a nečekané výlety do historie. Oblast je spjata s rodem Schwarzenbergů, jejichž stopy je tady možné nalézt na každém kroku. Cenné jsou zde především rozsáhlé několikatisícihektarové bukové lesy nejrůznějšího typu.
Jaké jsou příčiny a důsledky tání ledovců? Jak ovlivňuje globální oteplování produkci zemědělských plodin? Co je to tepelný stres? Nejen na tyto otázky odpovídají rostlinný genetik Jaroslav Doležel a polární ekoložka Marie Šabacká.
13 902
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.