19:54
Tématem je česká hymna, její historie, rozbor i poslech. Pasáž také vysvětluje, že každá národní hymna je nejen píseň nebo hudební skladba, ale také důležitý státní symbol.
Státní znak České republiky existuje ve dvou variantách – malý a velký. Pořad se snaží ukázat, jak přesně oba znaky vypadají, co znamenají jednotlivá vyobrazení na znaku i jaký symbolický výklad mají podle pravidel heraldiky.
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje s Prahou, hlavním městem České republiky. Krátký úvod seznámí s hranicemi naší vlasti a rozdělením ČR na Čechy, Moravu a Slezsko a na jednotlivé kraje. Následuje ucelený pohled na Prahu: její poloha, sídlo vlády a prezidenta, části Prahy, budovy a památky, městská zeleň, bydlení, doprava atd.
Výlov rybníka s dobrodruhem a rybářem Jakubem Vágnerem a jeho dětskými asistenty. Jakub Vágner dětem vysvětluje a názorně ukazuje, jak výlov probíhá, jak se rybník vypouští, a děti se dozvídají i něco o rybách, které v rybníce žijí.
Když děti učí telka! Naučme se s žáky 4. ročníku rozpoznávat živočichy a rostliny v okolí lidských obydlí. Na konci lekce se naučme jednotlivé skupiny zvířat pojmenovávat i v angličtině.
Ukázka představuje několik druhů zvířat a rostlin, mezi nimiž najdeme dva druhy ježků – ježka západního a ježka východního. Dalšími z představených zvířat jsou brouk roháč a krahujec, jeden z našich dravců. Z rostlin jsou ukázány orchideje české přírody, tořiče, vzácná tráva kavyl a chráněná bylina třemdava bílá a v neposlední řadě i mák vlčí.
Pojďme se společně s kamerou zatoulat do Krkonoš a navštivme zdejší rašeliniště. Dozvíme se zde, že rašeliniště je vlastně takový bazén neboli nepropustná plocha, kde se hromadí voda. Daří se zde především rostlině nesoucí odpovídající název - rašeliník. Ten dokáže pojmout až 30 krát více vody, než sám váží. Přírodní rezervací vede jedna z nejstarších naučných stezek u nás, a sice kolem mrtvého lesa k Hubertově vyhlídce, ze které je vidět do širokého okolí.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se ale přeneseme o několik miliard let zpět, představíme si vznik života na naší planetě a povíme si, jak se evoluce během miliónů let dostala z vody na souš. Některé druhy ale ve vodě zůstaly. Třeba ryby. My si je rozdělíme na mořské a sladkovodní.
Nechte si představit stavební řešení, která dokážou snížit následky zemětřesení, a ukázku následků zemětřesení u různých druhů staveb.
Navštívíme Drábské světničky v CHKO Český ráj. Kdysi bývaly středověkým hradem, o jehož původu však mnoho nevíme. Jisté ovšem je, že se tu během třicetileté války skrývali obyvatelé z okolí a za 2. světové války partyzáni z řad horolezců.
Pořad ukazuje, jaké stopy zanechaly ledovce v Krkonoších a jak přišla Sněžka ke svému zvláštnímu tvaru.
Proč byl vyhlášen Krkonošský národní park? Krkonoše nejsou pouze hory, ale i unikátní reliéf modelovaný ledovci, ostrov tundry uprostřed Evropy, typické horské boudy nebo pestré ekosystémy podmíněné tradiční hospodářskou činností obyvatel, kteří naše nejvyšší pohoří kdysi kolonizovali.
Na žižkovské nákladové nádraží mířily v minulosti vlaky s nejrůznějším nákladem. Denně tudy projíždělo na 200 vagonů. Jak nádraží fungovalo a vypadalo dříve? A jaké jsou plány do budoucna s jedním z největších pražských brownfieldů?
Na červenec v roce 1997 nikdy nezapomenou lidé z Otrokovic na Zlínsku. Město v ten čas postihly ničivé povodně. Velká voda zalila v Otrokovicích průmyslové objekty i obydlí. Otrokovice patřily k obcím, které tato živelní pohroma zasáhla v České republice nejvíce a navždy změnila jejich vzhled.
Žatecko je ve světě proslulé svým jedinečným chmelem. Jeho pěstování je doloženo od středověku. Zdejší chmel i slad vyrobený z místního ječmene byly zárukou dobrých várek piva a pro mimořádnou kvalitu piva byl Žatec po staletí bohatým královským městem. S historií výroby mimořádně oblíbeného piva i s tím, jak se rostoucí stavby industriálních objektů spojených s pivovarnictvím postupně otiskly do samotné tváře města, nás seznámí Miroslav Táborský.
Dělostřelecká tvrz Hanička byla vybudována v letech 1936–1938 jako součást československého opevnění proti rozpínajícímu se hitlerovskému Německu. Opevnění, které padlo do rukou Němcům po mnichovské dohodě roku 1938, se skládalo z těžkých i lehkých objektů a dělostřeleckých tvrzí. Hanička je jednou z pěti a zároveň největší z tvrzí, které se podařilo stavebně dokončit. Za komunistického režimu byla přestavována na protiatomový kryt, který by sloužil rozvědce.
14 140
861
4 801
1 149
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.