02:46
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Kácení Amazonského pralesa pokračuje alarmujícím tempem. Na rychlost odlesňování, tzv. deforestaci, má velký vliv i aktuální politická situace v Brazílii. Populistický prezident Bolsonaro tvrdí, že deštný prales patří Brazilcům a nikdo nemá právo Brazílii mluvit do jeho využití.
Mezi lety 2008 a 2018 postihlo amazonský deštný les v Brazílii do té doby největší odlesňování. Jen během jednoho roku tu zmizelo téměř 8 000 km čtverečních pralesa. Ten je přitom pro život na Zemi kriticky důležitý a produkuje 20 % veškerého kyslíku v atmosféře. Jaké jsou příčiny a důsledky tohoto odlesňování? Pojďte se podívat na satelitní snímky, které umožňují srovnání v čase. Vysvětlení tohoto nežádoucího jevu nám poskytne Radim Matula z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.
Reportáž Miroslava Karase z roku 2017 z polského Bělověžského pralesa. Polská vláda odmítá zastavit masivní kácení v chráněném Bělověžském pralese. To jí přitom nařídil Soudní dvůr Evropské unie z podnětu Evropské komise.
Tématem pořadu jsou norské fjordy. Víte, co to je? Vysvětlíme si jejich geologický původ, biologickou rozmanitost a využití lidmi. Navštívíme největší ledovec pevninské Evropy, Jostedalsbreen, velký zhruba jako Praha, nebo známou plošinu Preikestolen. Jak se tu projevuje globální oteplování?
Ve čtvrtek 24. 2. 2022 v brzkých ranních hodinách byla zahájena ruským prezidentem Vladimirem Putinem vojenská operace na východě Ukrajiny s cílem denacifikovat a demilitarizovat Ukrajinu. Ukrajina se tak ocitla pod útokem ruských vojsk, započaly boje o velká ukrajinská města a vypukla válka. Západní mocnosti okamžitě ruský útok odsoudily a začaly připravovat protiruské sankce.
Navštívíme největší rumunské pohoří, Fagarašské hory. V tomto pohoří najdeme nejvýše položenou silnici v Rumunsku. Je možné se po ní dostat až do nadmořské výšky 2034 m, nicméně vzhledem ke zdejšímu drsnému počasí je po většinu roku neprůjezdná. V podhůří Fagarašských hor leží město Fagaraš, kde uvidíme stavbu nového kostela, což není ani v dnešní době v Rumunsku neobvyklé.
Od začátku roku 2022 se napětí mezi Ukrajinou a Ruskem více a více stupňovalo a řada světových státníků se snažila odvrátit hrozící konflikt. Přesto byl 24. únor 2022 pro mnohé překvapivý. V brzkých ranních hodinách totiž Rusko zahájilo tzv. speciální mírovou operaci s cílem demilitarizovat a denacifikovat Ukrajinu. Politici nejen západního světa okamžitě odsoudili vpád ruské armády na Ukrajinu. Také český prezident Miloš Zeman vystoupil s projevem k národu, ve kterém vojenskou agresi i samotného ruského prezidenta Vladimira Putina ostře odsoudil.
Podoba naší krajiny byla jejím intenzivním využíváním dramaticky změněna. Ukažme si další příklady péče, kterou od nás krajina potřebuje, aby se mohla vrátit ke své pestrosti a půvabu. Pokud se budeme o krajinu starat tak, jak se o to snaží ochránci přírody ve jmenovaných lokalitách, není naše krajina zcela bez budoucnosti.
Vzhledem k jedinečnosti území se již řadu let řeší přechod nejcennější části CHKO Křivoklátsko na vyšší stupeň ochrany vytvořením národního parku z přírodně nejcennější části. Roku 1977 se Křivoklátsko pro svůj význam stalo biosférickou rezervací UNESCO. V čem tkví význam a jedinečnost tohoto území?
Železné hory nejsou horami v pravém slova smyslu, ale v určitých ohledech si se skutečnými horami nezadají.
V širším okolí řeky Moravy se těží její staré písečné nánosy. Mnohé pískovny zatopila podzemní voda a z některých se staly unikátní biotopy, v nichž je díky filtraci přes písčité vrstvy voda křišťálově čistá.
Proč je mořská voda slaná a odkud se sůl do oceánů dostává? Co ovlivňuje salinitu moří? Různý obsah solí ve vodě také podmiňuje její hustotu a tím i mořské proudy a jejich vzájemné mísení.
Václav Cílek putuje do severních Čech zasažených třetihorní sopečnou činností.
Vydáme se do Bolívie do oblasti Torotoro. Nejprve navštívíme stejnojmennou vesnici, poté budeme pokračovat do přírody hledat stopy po dinosaurech, kterých je tu velké množství. Také si prohlédneme nejhlubší kaňon Bolívie a další zajímavé (nejen) geomorfologické útvary. Samozřejmě si vysvětlíme, co znamená poněkud zvláštní název Torotoro.
Odborník představuje seismické stanice a vysvětluje, jak se určuje místo a síla zemětřesení.
13 485
756
4 593
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.