01:47
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Proč je mořská voda slaná a odkud se sůl do oceánů dostává? Co ovlivňuje salinitu moří? Různý obsah solí ve vodě také podmiňuje její hustotu a tím i mořské proudy a jejich vzájemné mísení.
Ačkoli se při zmínce o vodstvu jižních Čech většině z nás vybaví rybníky, zdejším fenoménem je i Lužnice, jedna z poslední středoevropských neregulovaných řek. Setkáme se s vysokoškolským pedagogem Rostislavem Černým, rodákem z jižních Čech, který nám poví o této pozoruhodné krajině a především o významu Lužnice, pokud jde o její charakter.
Velký Bolevecký rybník měl před více než 10 lety velmi špatnou kvalitu vody kvůli velkému množství sinic. To se však díky čištění rybníka změnilo. Město přistoupilo ke kosení vodních rostlin a k chemickému ošetřování vody. Dnes má rybník velmi čistou vodu vhodnou k celoročnímu koupání.
Pálava je místem, kde se na jihu Moravy potkává krásná příroda s dlouhou historií. Na jaře tu můžeme obdivovat rozkvétající květiny skalních stepí, mimo jiné třeba kosatce. První lidé tuto oblast osídlili už v pravěku, někdy před třiceti tisícovkami let. Zůstala tu po nich řada archeologických pokladů. Historii o něco mladší pak připomíná zřícenina hradu na nejvyšším vrcholu Pálavy Děvíně.
Mezi povodní nejpostiženější oblasti v Praze v roce 2002 patřil Karlín. Několik domů během povodně spadlo, další desítky domů museli statici zbourat. Lidé se báli, že se Karlín zcela vylidní. To se ale nestalo. Povodeň Karlínu paradoxně prospěla. Karlín se po povodních proměnil v moderní rezidenční čtvrť, která je vyhledávaná nejen pro bydlení, ale i pro podnikatele.
13 529
758
4 615
1 312
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.