01:47
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
Proč je mořská voda slaná a odkud se sůl do oceánů dostává? Co ovlivňuje salinitu moří? Různý obsah solí ve vodě také podmiňuje její hustotu a tím i mořské proudy a jejich vzájemné mísení.
Mezi instituce, které byly v roce 2002 zasaženy velkou povodní, patří i pražské Klementinum, ve kterém sídlí Národní knihovna. Velká voda tam tehdy poničila budovu i značnou část knižních fondů. Škody dosáhly 20 milionů korun. Na průběh povodní v Klementinu zavzpomínali zaměstnanci Národní knihovny a prozradili, jak se Klementinum v období deseti let po povodni proměnilo.
Na třetině území Česka se vyskytuje zhruba 80 % našich zásob podzemních vod. Nachází se v podzemních kolektorech z horninových profilů v hloubce několika set metrů. Právě z těchto oblastí by mohly být v budoucnu vybudovány páteřní vodovody do míst s deficitem podzemních vod. Současně bychom o tyto rezervy podzemních vod měli velmi dobře pečovat, aby nedošlo k jejich přečerpání a v důsledku toho pak ke ztrátě jejich kapacity.
Víte, co je to pařezina? Byly to stabilní lesy, které po desítky let představovaly spolehlivý zdroj dřeva na topení. K čemu je tento typ lesa využíván v 21. století? Pařezinou se totiž na rozdíl od pole může prohnat povodeň bez toho, aby jí uškodila.
Závrt je jeden z typických krasových povrchových útvarů, který signalizuje výskyt podzemních prostor pod ním. Podíváme se i do Rudického propadání.
10 930
559
3 202
1 009
67
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.