08:05
Prof. Hilský interpretuje klíčové motivy, scény i celkové vyznění hry Hamlet. Pasáž zároveň obsahuje ukázky z divadelních adaptací této hry v Národním divadle.
Přední český shakespearolog Martin Hilský předčítá a rozebírá slavný monolog z Shakespearovy hry Hamlet. Jak máme rozumět monologu, do kterého nás Hamlet tak vtahuje? Co vlastně Hamlet řeší a o kom mluví?
Přední český shakespearolog Martin Hilský rozklíčovává začátek Hamleta, osvětluje nejdůležitější místa v ději a několik základních témat, která jsou pro tuto Shakespearovu hru podstatné.
Přední český shakespearolog Martin Hilský mluví o mnohovrstevnatosti a komplikovanosti Shakespearova díla Hamlet, důležitých tématech objevujících se v této hře, o jeho smyslu a o postavách, které v ní vystupují.
Vybraná pasáž pořadu Písně českých básníků se věnuje spisovateli, básníku a překladateli Vítězslavu Nezvalovi, spoluzakladateli ryze českého avantgardního literárního směru, který vznikl v 20. letech 20. století v Československu. Poetismus a jeho optimistický pohled na svět se soustředil na současnost, rozvíjel lyriku a hravost, jeho hlavními tématy se staly pocity štěstí a radosti.
Pasáž z dokumentárního cyklu Národní divadlo: Mýtus a realita seznamuje s historií Národního divadla. Přibližuje úspěch divadelní hry Ze života hmyzu bratří Čapků u českých i zahraničních diváků.
Na přelomu devatenáctého a dvacátého století se v české literatuře vymezila vůči dosavadním postupům tzv. Česká moderna. Patří k ní autoři jako Karel Hlaváček, Otokar Březina, Antonín Sova, Josef Svatopluk Machar a další. V pasáži je recitováno několik vybraných básní: Svou violu jsem naladil co možno nejhlouběji ze sbírky Pozdě k ránu Karla Hlaváčka, Motiv z Beethovena ze sbírky Tajemné dálky Otokara Březiny a báseň ze sbírky Poesie od Antonína Sovy. V čem se odlišují, na koho naopak navazují a čím jsou výjimeční?
Pasáž z dokumentárního cyklu Národní divadlo: Mýtus a realita seznamuje s historií Národního divadla. Přibližuje období druhé poloviny 50. let 20. století, ve kterém došlo k uvolnění kontroly umění v Československu. V této době zaznamenalo Národní divadlo, především jeho činohra, velký úspěch, a to např. díky režiséru Alfrédu Radokovi a tehdejšímu šéfovi činohry Národního divadla Otomaru Krejčovi.
Legendární umělecká dvojice Suchý–Šlitr se léta pojila s divadlem Semafor. Společně skládali písně jak pro sebe, tak i pro ostatní zpěváky. V rozhovoru z roku 2009 vzpomíná Jiří Suchý na svého kolegu, který svět opustil v roce 1969.
Pořad ukazuje, jak brněnské HaDivadlo vytvořilo adaptaci novodobého českého románu Kateřiny Tučkové Vyhnání Gerty Schnirch.
Spisovatel Pavel Kohout mluví o divadle, ke kterému je celoživotně připoután, a o jeho funkci ve společnosti i o jeho současném stavu. A také o svém odchodu do exilu a své divadelní hře Erós, ze které uvidíme hned několik ukázek.
Během prvních let nacistické okupace stálo loutkové divadlo stranou pozornosti cenzorů, protože bylo považováno za neškodnou dětskou zábavu. Pak se ale ukázalo, že i loutkáři dovedou využít své umění k šíření protiněmecké propagandy a že záměrně cílí i na dospělé publikum. Zájem budil především Josef Skupa a jeho Divadlo Spejbla a Hurvínka. V roce 1943 si toho všimli i okupanti.
Kubánský spisovatel, překladatel a scenárista, laureát Cervantesovy ceny Guillermo Cabrera Infante napsal román Přelétavá nymfa jako drama lásky a nenávisti, jehož kulisou je Havana z roku 1957 plná klubů, kin a tančíren. Český překlad Petra Zavadila se roku 2011 ocitl v nominaci na ocenění Magnesia Litera za překladovou knihu.
Christopher Paolini napsal ve svých patnácti letech první verzi fantasy knihu Eragon. V rozhovoru s Markem Ebenem hovoří o ději světově známé série a úspěchu, jejž získala první kniha z tetralogie. Také popisuje, jaký život jako spisovatel žije a jakým způsobem se vyrovnává s tak velkým úspěchem.
Překladatelka z francouzštiny Helena Beguivinová byla roku 2012 nominována na cenu Magnesia Litera za překlad románu francouzsky píšící spisovatelky rusko-židovského původu Irène Némirovské Francouzská suita o životě v okupované Francii mezi 4. červnem 1940 a 1. červencem 1941, jehož rukopis byl objeven až koncem 90. let minulého století a přeložen do 38 jazyků.
Video nás provede po okolí Staroměstského náměstí, kde se nachází několik domů, ve kterých po určitou dobu bydleli Kafkovi rodiče se svými dětmi. Podívejme se na místa, kde spisovatel prožil své dětství.
13 576
759
4 615
1 321
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.