Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek společně vytvořili v Osvobozeném divadle legendární satirická představení. Po Mnichovu byla činnost divadla zastavena, což pravděpodobně hlavním aktérům zachránilo život. Jak se vyvíjela jejich společná kariéra po válce?
Pasáž z dokumentárního cyklu Národní divadlo: Mýtus a realita seznamuje s historií Národního divadla. Přibližuje okolnosti přeměny Prozatímního divadla na Národní divadlo, vyhoření Národního divadla a jeho znovuotevření. Dále se zmiňuje o cizích operách, které byly v Národním divadle jako první hrány, a v poslední řadě připomíná spor o Rukopisy zelenohorský a královédvorský a jejich vliv na vnímání české historie.
Nové pojetí známého dramatu bratří Mrštíků Maryša vytvořil režisér Lukáš Brutovský společně s hereckým souborem HaDivadla.
Že není radno zasahovat do lidských osudů, zjistí hrdinka románu Jane Austenové Emma. Méně známé autorčino dílo uvádí na svém jevišti Moravské divadlo Olomouc.
Nejmilejší dětská knížka nás může ovlivnit na celý život. Jak se dostali malí človíčkové z Kvítečkova na Měsíc? Co se tam v tajemném a ze Země neviditelném světě děje? Režisér Karel Janák čte ze své oblíbené knížky Neználek na Měsíci od Nikolaje Nosova.
Český novinář, komentátor Českého rozhlasu Plus a překladatel z ruštiny Libor Dvořák, který se dlouhodobě zaměřuje na oblast Ruska a přilehlých postsovětských regionů, do češtiny převedl satirický román jednoho z nejznámějších autorů ruského literárního disentu konce brežněvovské éry a výrazného představitele současné ruské prózy Vladimira Sorokina Den opričníka. Za tento překlad byl v roce 2010 nominován na ocenění Magnesia Litera.
Herci Slováckého divadla v Uherském Hradišti v čele s režisérem Jakubem Macečkem pojali hru o prvním „prokletém básníkovi“ Francie Francoisi Villonovi jako punkovou operetu. Proč se tak rozhodli?
V pasáži pořadu Slovenská čítanka se nám představí slovenský básník, textař, prozaik a překladatel Ivan Štrpka, člen básnické skupiny Osamělí běžci, který pracoval také jako dramaturg pro děti a mládež ve Slovenské televizi.
Pasáž z dokumentárního cyklu Národní divadlo: Mýtus a realita seznamuje s historií Národního divadla. Přibližuje období 30. let 20. století, kdy Adolf Hitler a Benito Mussolini dosahují svých cílů. Také pojednává o divadelní hře Julius Caesar Williama Shakespeara a o velkém úspěchu Bílé nemoci Karla Čapka.
Pasáž z dokumentárního cyklu Národní divadlo: Mýtus a realita seznamuje s historií Národního divadla. Přibližuje období po okupaci Československa sovětskými vojsky a počátek tzv. normalizace. Pojednává především o scéně činohry a opery Národního divadla a jejich vývoji po roce 1968.
Pasáž z dokumentárního cyklu Národní divadlo: Mýtus a realita seznamuje s historií Národního divadla. Přibližuje podobu divadla po listopadu 1989. V popředí činohry byli režiséři Ivan Rajmont a Miroslav Krobot a na scéně se objevili herci, kteří v minulém režimu nemohli hrát, a inscenace jak z českého repertoáru, tak ze světového.
Pražské Divadlo Na zábradlí zahájilo svou činnost 9. 12. 1958 představením Kdyby tisíc klarinetů. Jeho diváci říkali, že se do divadla chodí nadýchat čerstvého vzduchu. V socialistickém Československu se totiž člověk cítil v apolitickém divadle alespoň trochu svobodný. Po úspěchu divadla začaly vznikat i jiné malé scény. O začátcích divadla mluví jeho zakladatelé.
14 177
865
4 802
1 155
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.