04:46
Digitální kompetence
Když děti učí telka! Vítat jaro písničkou nás naučí Karolína Řepová. V minulém díle jsme vítali jaro říkadlem, nyní k němu ještě přidáme písničku, kterou si procvičíme. Ale to není všechno. Vyrobíme si vlastní perkusní hudební nástroj! Jak na to? To vám ukážeme. Vše doprovodíme pohybem a určitě budeme mít dobrou náladu.
Když děti učí telka! Pojďte se společně se žáky 2. ročníku seznámit s hospodářskými zvířaty. Jaká hospodářská zvířata známe, co o nich víme a k čemu lidem slouží? Také si vyzkoušíme, jak se dojí kráva a zkusíme najít názvy hospodářských zvířat v nápěvech známých písniček.
Když děti učí telka! Těšíte se na jaro? My také! Zkusíme ho přivítat. S Karolínou Řepovou ho budeme vítat říkadlem, které doprovodíme "hrou na svoje tělo". Pomůže nám lépe si zapamatovat slova.
Nahlédněme společně do rodiny čápů. Podíváme se, jak to vypadá, když sedí na vejcích, čekají na jejich vylíhnutí a hledají mláďatům potravu. Péče o mladé jim zabere až 3 měsíce, proto hnízdí jen jednou za rok. Nenechte si to ujít.
Víte, že se jedna z největších orchidejí Evropy dožívá více než 80 let? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Víte, že mezi nejlépe fungující stát na světě patří právě včelí stát? Poznejte, jaký je způsob života včel ve včelím společenství, seznamte se s prací včelaře a jeho největším nepřítelem roztočem Varroa destruktor, který způsobuje úhyn včelstev.
Pojďte se zaposlouchat do zvuků přírody. Skrývají v sobě tajemství místa, kde žijeme. Zvuky přírody jsou na naší krásné planetě Zemi od nepaměti. Zavřete oči a přeneste se třeba na letní zahradu.
Stručné představení stromů. Děti se dozvědí, jaké má strom části, jak roste a co potřebuje k životu.
Když děti učí telka! K jaru patří neodmyslitelně květiny a také mláďata. Zazpíváme si písničku o kytičkách, kterou doprovodíme pohybem, tedy uvineme z nich věneček a necháme je růst. Co se stane, když zafouká vítr? A co kuře? Může být kuře doma vyrobený rytmický hudební nástroj? Může! A jak to tedy zní, když se kuře raduje?
Tančíte rádi? Tak to jste tady správně. S námi se každý obývák promění v taneční parket. Společně si vyzkoušíme nejrůznější taneční figury, jejich kombinace a variace. Nějaké nové si vymyslíme a hlavně si to užijeme! Jsme tu proto, abychom vás inspirovali a udělali z vás krále či královnu každého tanečního parketu. Dneska si ukážeme, jak to vypadá, když se tančí valčík.
Co znamená, že se vynáší smrt? Děti se seznámí s tradicí Smrtné neděle a zjistí, co je to smrtka, jaký je její význam i to, jak ji připravit na odchod. Rodina řezbáře Tomše nám skrze příběhy odehrávající se v průběhu kalendářního roku ukáže, jak naši předkové žili na vsi skromné, ale veselé životy v souladu s přírodou. Video inspirované lidovými zvyky a písněmi navazuje na poetiku klasických Trnkových filmů. Pohádka je vhodná také jako doplňkový materiál k výuce češtiny pro cizince.
Pojďme se podívat domů k poštolkám. Poštolčí maminka právě snesla šest vajíček. To budou mít veselo. Tatínek se bojí, zda je všechny uživí. Vajíčka je třeba dlouho zahřívat, aby se ptáčata vyklubala ven. Poslednímu se moc nechtělo, tak mu maminka musela pomoci. Chcete vidět jak?
Ukázka představuje několik druhů zvířat a rostlin, mezi nimiž najdeme dva druhy ježků – ježka západního a ježka východního. Dalšími z představených zvířat jsou brouk roháč a krahujec, jeden z našich dravců. Z rostlin jsou ukázány orchideje české přírody, tořiče, vzácná tráva kavyl a chráněná bylina třemdava bílá a v neposlední řadě i mák vlčí.
Proč začal člověk vlastně domestikovat skot? Domestikace skotu měla obrovský význam pro lidskou civilizaci. Bylo to první nákladní, jezdecké a tažné zvíře. Ano, na kravách lidé v Africe jezdili dříve než na koních. A víte, že skot nemá horní přední zuby?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Epizoda ukazuje stáda muflonů, kteří jsou dnes poměrně častí v našich lesích, ale přitom nejsou původní součástí české přírody. Z keřů je představen prudce jedovatý tis červený, z jehož dřeva se dříve vyráběly luky. Z ptáků pak sojka obecná jako náš nejpestřejší krkavcovitý pták, který často žije nejen v lese, ale i v zahradách a parcích. Z keřů je představena na konci zimy kvetoucí kalina vonná s výrazně aromatickými květy.
13 780
776
4 718
1 340
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.