04:46
Digitální kompetence
Když děti učí telka! Vítat jaro písničkou nás naučí Karolína Řepová. V minulém díle jsme vítali jaro říkadlem, nyní k němu ještě přidáme písničku, kterou si procvičíme. Ale to není všechno. Vyrobíme si vlastní perkusní hudební nástroj! Jak na to? To vám ukážeme. Vše doprovodíme pohybem a určitě budeme mít dobrou náladu.
Když děti učí telka! Pojďte se společně se žáky 2. ročníku seznámit s hospodářskými zvířaty. Jaká hospodářská zvířata známe, co o nich víme a k čemu lidem slouží? Také si vyzkoušíme, jak se dojí kráva a zkusíme najít názvy hospodářských zvířat v nápěvech známých písniček.
Když děti učí telka! Těšíte se na jaro? My také! Zkusíme ho přivítat. S Karolínou Řepovou ho budeme vítat říkadlem, které doprovodíme "hrou na svoje tělo". Pomůže nám lépe si zapamatovat slova.
Nahlédněme společně do rodiny čápů. Podíváme se, jak to vypadá, když sedí na vejcích, čekají na jejich vylíhnutí a hledají mláďatům potravu. Péče o mladé jim zabere až 3 měsíce, proto hnízdí jen jednou za rok. Nenechte si to ujít.
Napadlo vás někdy chovat doma ježka? V Terčině zvířecím světě se zblízka podíváte na chov ježka bělobřichého. Dozvíte se, čím se toto teplomilné zvíře živí, jak se s ním skamarádíte a jak mu zařídit bydlení, aby mu u vás bylo dobře.
Pořad seznamuje děti s ročním obdobím zimou. Tento díl ukazuje, jak se v zimě příroda mění, jak se dá pomoci rostlinám v zimním období a co dělají některá zvířata – například, kde spí ježek.
Pojďme se podívat, jak to vypadá u vlaštovek, když se vrátí z teplých krajin. Nejprve si nad rybníkem dají svoji seznamovací serenádu, hned pak ale neotálejí a pouštějí se do stavby svého obydlí. Stavbu vede paní vlaštovková, kterou její milý spíše hlídá a chrání.
Robůtek Kit a pan Baterka si dají závod, při kterém využijí mořské ptáky. Pan Baterka letí s pelikánem a rackem, zatímco Kit využije fregatky a tučňáka. Čím se od sebe liší? Kdo tenhle závod nakonec vyhrál, se dozvíte v tomto díle ze seriálu Kosmix: Pod hladinou.
Pip ze studia Kamarád si myslí, že podzim je nádherný. Ale motýl Otýlie mu vysvětlí, že motýli to v přírodě na podzim nemají tak jednoduché.
Epizoda popisuje aktivitu hadů na přelomu zimy a jara s ukázkou zmije obecné, našeho jediného jedovatého hada. Je možné pozorovat rašící pupeny stromů, ze kterých budou později vznikat listy. Mělká lesní údolí, kterým se říká niva, nabízejí vhodné podmínky pro růst mokřadních rostlin a na vodu vázaných živočichů, například obojživelníků. Les prosvícený sluncem ukazuje brzy na jaře kvetoucí rostliny vřesovce či pasoucí se jeleny. Na prosluněných stráních kvetou mochny a vzácné koniklece.
Brďo vám ukáže, že pod hladinou rybníků, řek nebo moří nežijí jenom ryby, ale i spousta dalších drobných živočichů a roste tu řada rostlin. Dozvíte se, jak dýchají ryby, co to znamená obojživelník a že delfín a velryba jsou savci. Pak vám prozradíme, co je to plankton, jak se vyrobí periskop, odkud se vzala ponorka, co má společného s kytovci a kdo nafilmoval podmořský svět. A spoustu dalších věcí zpod hladiny.
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Bude zima, bude mráz. To se zpívá v jedné lidové písničce. Co je to vlastně mráz? Proč nám mrazem červenají tváře? A umí mráz malovat? A jak nám mráz pomáhá objevovat minulost? Pojďme společně objevovat tajemné rozmary zimní přírody.
Terčin zvířecí svět a její tutoriál nás seznámí s tím, co je všechno nutné připravit, abychom správně chovali kočky, pokud je máme přímo v bytě.
Jak změřit sedmimetrového a téměř 40 kg vážícího hada, který se brání a má ohromnou sílu? Rozhodně na to člověk nemůže být sám. Anakondy jsou mohutní, ale velmi zajímaví plazi, kteří si zaslouží naši pozornost.
Šumavská rašeliniště jsou unikátní v mnoha ohledech. Jak ve smyslu národním, tak v celoevropském. Nachází se zde naše největší rašeliniště Mrtvý luh u Volar, nejcennější středoevropské rašeliniště. Vyskytují se tu endemitní druhy hmyzu. Rašeliniště se vyznačují neopakovatelnou biodiverzitou druhů a rozhodně stojí za ochranu, jsou základem Národního parku Šumava.
13 495
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.