25:36
V předvečer svého svátku nás chodí Mikuláš obdarovávat za doprovodu čerta a anděla. Co ale o tomto biskupovi víme z legendy? Komu pomohl? A jaká jiná vánoční osobnost se podle něj jmenuje? To se dozvíte z animované historie.
Jaké zvyky a svátky slavíme a dodržujeme na jaře? Pasáž vysvětluje, co je pro toto roční období charakteristické, a přibližuje také Velikonoce.
Víte, že Slunce je hvězda? Než to lidé zjistili, trvalo to 2000 let. Jak je to tedy možné? Vždyť hvězdy svítí v noci a Slunce ve dne. Dozvíte se, z čeho Slunce vyrábí energii a proč se nám zdá, že svítí víc než ostatní hvězdy.
Jak žili lidé v pravěku? Vysvětlení, co je to tlupa a koho si tehdy lidé nejvíc vážili.
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Když děti učí telka! Pojďte se společně se žáky 2. ročníku podívat, jak se střídá den a noc. Vysvětlíme si, ve kterých měsících je více světla a kdy nám naopak venku světlo ubývá. Také si procvičíme orientaci v kalendáři.
Kteří řečtí a římští bohové jsou spojováni s mořem? Co o nich dnes víme? A která planeta Sluneční soustavy se jmenuje podle jednoho boha moře?
Jak se jmenuje náš vesmírný domov? Myslíte, že ho můžeme vidět pouhým okem? Odpověď je ano. Vydejte se do Beskyd, Jizerských hor nebo Manětína, tam naleznete tmavou oblohu a určitě se vám podaří Mléčnou dráhu spatřit!
Poleťme s robůtkem Kitem vstříc vesmírným dobrodružstvím! Kit přistává na Venuši a pátrá po jejích obyvatelích a vodě. Zjišťuje, proč tu už voda není i proč je zde takové vedro a tudíž žádní Venušané.
Robůtek Kit se s panem Baterkou vydávají zkoumat život pod hladinou moře. V tomto díle prozkoumají pět hloubkových zón oceánu a objeví podmořskou sopku. Celé dobrodružství prožijí ve vypůjčeném batyskafu, druhu ponorky určeném k ponoru do velkých hloubek. A co se při něm naučili?
Máte rádi rajčata? A věděli jste, že se je lidé v Evropě báli jíst? Když je sem z Ameriky přivezli, tak si kvůli jejich barvě a výrazné chuti mysleli, že jsou jedovatá. Jako první je začali jíst v Itálii. Dnes víme, že jedovatá nejsou, jsou dokonce velmi zdravá. Obsahují spoustu důležitých vitamínů a minerálů.
Mezi ozdobami mají v mnoha domácnostech na vánočním stromečku své místo prskavky. V Evropě ale není mnoho firem, které je vyrábějí. Možná jedinou u nás najdeme v Ústí nad Labem. Jedinečné jsou prskavky tvarované – stromečky, hvězdičky, čtyřlístky a taky jednotlivá písmena a číslice. Ty přicházejí na svět jen tady. Zároveň zapátráme po tom, jak prskavky spatřily světlo světa a co bychom s největší pravděpodobností mohli považovat za jejich předchůdce.
Pojďme se společně podívat, jak se vyrábějí papírové hodiny. Budete potřebovat kružítko, kterým vytvoříte dvě kružnice, a kruhy si poté vystřihnete. Dále si připravte barevné papíry, pravítko, černý fix, vzorovou sponu, lepidlo, nůžky a tužku. Krásně si tak procvičíte hodiny.
Přestože středověká kuchyně byla zdravá, lidé často umírali na různé infekční nemoci, ale i hladem. V této těžké době vládl Karel IV., který povznesl českou kulturu na evropskou úroveň a z Prahy vytvořil Evropskou metropoli. Panovník si nejvíce pochutnával na jáhlové kaši se sušeným ovocem.
12 310
678
3 965
1 125
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.