04:17
Vydejme se do vesmíru a prozkoumejme Sluneční soustavu. Objevíme vnitřní a vnější planety. Jaký je mezi nimi rozdíl? Dokážete si představit, jak jsou od sebe planety vzdáleny? Kolik je ve Sluneční soustavě měsíců? A jak velkou část vesmíru tvoří? Společně si Sluneční soustavu vymodelujme!
Venuše, sesterská planeta Země. Po Měsíci druhé nejvýraznější těleso na obloze. Večer ji můžeme pozorovat jako Večernici, ráno ji přezdíváme Jitřenkou. Jedná se o jedinou planetu sluneční soustavy, která byla pojmenována po ženě. Je sice krásná, ale život na ní je nemožný.
Vydejme se společně za králem naší sluneční soustavy. Objevíme a prozkoumáme planetu Jupiter. Pátá a zároveň největší planeta pojmenovaná po vládci bohů se pyšní několika měsíci. Je tu také velmi větrno a den je tu o dost kratší než na Zemi. A jak najdeme Jupiter na obloze?
Víte, které planetě se říkalo Dobropán? Řekové ji dokonce nazývali dvěma názvy: ráno Apollo a večer Hermés. Ona je taky v noci o dost jiná než ve dne. Nejmenší planeta naší Sluneční soustavy má ze všech planet nejkratší dobu oběhu, podaří se jí to za 88 dní. Poleťte se s námi podívat na Merkur!
Vyrazíme se podívat na dvojče Uranu. Neptun, bouřlivák, nejvzdálenější od Slunce a také nejchladnější planeta Sluneční soustavy. Na závěr si vyrobíme modely plynných obrů. Už to jistě víte, který je z nich největší.
Víte, že Slunce je hvězda? Než to lidé zjistili, trvalo to 2000 let. Jak je to tedy možné? Vždyť hvězdy svítí v noci a Slunce ve dne. Dozvíte se, z čeho Slunce vyrábí energii a proč se nám zdá, že svítí víc než ostatní hvězdy.
Ve Sluneční soustavě se pořád něco děje. Například Měsíc se víc a víc vzdaluje od Země a Země se otáčí stále pomaleji. Takže podle vědců u nás kdysi míval den jen 18 hodin. Na které planetě je nejdelší den? Jaká je atmosféra na Venuši? Nejmenší planeta Sluneční soustavy Merkur se pořád víc a víc zmenšuje. A co je toho příčinou? A proč bylo Pluto vyřazeno ze seznamu planet Sluneční soustavy?
Pojďme se společně podívat na život známého astronoma Jiřího Grygara, který vesmír celý život zkoumal, psal o něm a přednášel. Dozvíme se i to, že měl na prvním stupni problémy s matematikou. A přitom vychoval generace zájemců o astronomii. Jeho zájem o hvězdy a planety vzbudila knížka ,,Vesmír novýma očima". Jiří Grygar jako první použil v češtině výraz ,,velký třesk". Dokonce existuje planetka, která nese jeho jméno.
Nedávno byla úspěšně ukončena vesmírná mise Artemis 1, jejímž cílem bylo dokázat, že lidé mohou opět přistát na Měsíci. Kosmická loď Orion tuto zatěžkávací zkoušku zvládla a dala prostor následujícím misím Artemis 2 a 3. Více se o těchto vesmírných misích dozvíte v reportáži Zpráviček.
Asi už jste slyšeli, že ozonové díry nejsou pro život na Zemi vůbec dobré. Jak se měří ozonové vrstvy, k čemu jsou dobré, co jim škodí, jak dlouho o nich víme a jak je to s ozonovými dírami dnes, zjistíte v reportáži z Wifiny.
Poleťme s robůtkem Kitem za vesmírným dobrodružstvím! Kit poznává planetu Uran, který se po své dráze kutálí, a jeho měsíc jménem Miranda. Jak se mu tady líbilo? A kam se vydá dál?
Poleťme s robůtkem Kitem vstříc vesmírným dobrodružstvím! Tentokráte Kit narazí na Hubbleův teleskop a dozví se více o jeho funkci. Také nalezne vesmírné smetiště a najde i využití pro staré součástky.
Souhvězdí Cassiopeia dostalo svůj název po etiopské královně, která byla krásná a marnivá. Skládá se z 5 hlavních hvězd. Na obloze je vidět celý rok, ale nejlépe v listopadu. Našli jste na obloze písmeno W nebo M? Seznamte se královnou otevřených hvězdokup.
Povězme si něco o galaxiích. Jak vypadá Mléčná dráha a čím se liší od Andromedy? Co je to pás asteroidů? Z čeho se skládá a jak vznikl? Dozvíme se, zda se nachází v naší galaxii.
11 587
614
3 390
1 030
67
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.