Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu

Vesmír a Země

Stupeň vzdělání

Vybrat

Předměty

Vybrat

Délka videa

nerozhoduje do 5 minut do 10 minut do 15 minut do 30 minut do 45 minut nad 45 minut

Našli jsme pro vás videí: 146

Helios pro školy: Nebeská show

04:22

Helios pro školy: Nebeská show

Jaké emoce v člověku vyvolá úplné zatmění Slunce? Během pár okamžiků se toho stane tolik, že je nemožné vše vnímat. V dávných dobách vyvolával tento nebeský jev hrůzu, dnes nás fascinuje. Traduje se, že v průběhu Peloponéské války vojáci dokonce kvůli zatmění Slunce přerušili jednu z bitev. Jisté je, že pro člověka je to ohromující zážitek. Na okamžik se stane součástí něčeho, co nemůže ovlivnit, a všechny problémy a konflikty se pro tu chvíli stanou bezvýznamné. Jaké pocity vyvolává v člověku úplné zatmění Slunce, popisuje astrofotograf Petr Horálek. Jeho vyprávění ilustrují unikátní fotografie profesora Miloslava Druckmüllera. Pořad je součástí vzdělávacího projektu Helios pro školy, jehož cílem je prostřednictvím dokumentárního filmu Helios využít inspirativní zájem profesora Druckmüllera o zatmění Slunce pro popularizaci vesmírného výzkumu ve školách.

Nobelovy ceny 2020: Fyzika

19:14

Nobelovy ceny 2020: Fyzika

Udělení Nobelovy ceny 2020 za fyziku potvrzuje, že obecná teorie relativity má po stech letech význam nejen pro teoretické fyziky a astronomy, ale i pro každého, kdo používá GPS navigaci. Hlavními aktéry ocenění za fyziku na rok 2020 jsou černé díry. Roger Penrose svými výzkumy existenci černých děr potvrdil, Andrea Ghetzová a Reinhard Genzel dokázali, že masivní černá díra je i ve středu naší galaxie. Na tento vesmírný výzkum se redaktor ČT Daniel Stach podrobněji zaměří v rozhovoru s astronomkou Soňou Ehlerovou z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Zprávičky: Vladimír Remek

01:28

Zprávičky: Vladimír Remek

Společně se podíváme, kdo je dodnes jediným Čechem, který kdy letěl do vesmíru. Tento československý kosmonaut se jmenuje Vladimír Remek. Během svého letu sledoval například změny jasnosti hvězd při západu za obzor. Ve vesmíru strávil celkem 190 hodin.

UčíTelka (2. třída): Den a noc

25:36

UčíTelka (2. třída): Den a noc

Když děti učí telka! Pojďte se společně se žáky 2. ročníku podívat, jak se střídá den a noc. Vysvětlíme si, ve kterých měsících je více světla a kdy nám naopak venku světlo ubývá. Také si procvičíme orientaci v kalendáři.

Černé díry

06:07

Černé díry

Černá díra je vesmírný objekt s ohromující gravitační silou, která pohltí všechno v dosahu. Silná gravitace způsobuje takzvanou gravitační čočku. To znamená, že v blízkosti černé díry se ohýbá i světlo a my potom vidíme vesmírné objekty jinde, než ve skutečnosti jsou. Podívejte se, jak si lze doma vyrobit jednoduchý model černé díry.

Apollo 11: Inspirace pro mladou generaci

07:17

Apollo 11: Inspirace pro mladou generaci

Jak vzbudit v dětech zájem o vědu? V čem může být mise Apollo 11 a konkrétně nosná raketa Saturn 5 pro mladou generaci inspirující? Jaké možnosti mají dnešní mladí lidé zapojit se do kosmických výzkumů a co pro to dělá Evropská kosmická agentura? A jak reálný je let českého kosmonauta do vesmíru? Hostem Daniela Stacha z vědecké redakce je Jan Spratek ze vzdělávací kanceláře Evropské vesmírné agentury ESA. Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání na Měsíci.

Apollo 11: Konspirační teorie

04:10

Apollo 11: Konspirační teorie

Přistání prvního člověka na Měsíci provázejí i pochybnosti. Řada lidí ještě dnes věří, že se Američané na povrch Měsíce nikdy nedostali. Paradoxně mají tyto konspirační teorie své zastánce i ve Spojených státech. Čím tito pochybovači argumentovali a jak lze jejich argumenty odborně vyvrátit, vysvětluje Daniel Stach z vědecké redakce ČT. Pořad je součástí série připravené k 50. výročí přistání na Měsíci.

Apollo 11: Průzkum Měsíce před misí

07:52

Apollo 11: Průzkum Měsíce před misí

Co lidé věděli o Měsíci před tím, než na něj vstoupili? Vzhledem ke vzdálenosti byly historicky možnosti lidí blíže poznat povrch Měsíce omezené. Průlom nastal v 50. letech minulého století s vypouštěním prvních umělých družic a sond. Zásadním impulsem pro zkoumání Měsíce byl americký vesmírný program mise Apollo. Co všechno bylo potřeba zjistit, aby byl člověk připraven udělat na Měsíci první kroky, jak to probíhalo a co víme o Měsíci nyní, komentuje Vladimír Piskala z vědecké redakce ČT. Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání na Měsíci.

Vesmírný domov

01:36

Vesmírný domov

Jak se jmenuje náš vesmírný domov? Myslíte, že ho můžeme vidět pouhým okem? Odpověď je ano. Vydejte se do Beskyd, Jizerských hor nebo Manětína, tam naleznete tmavou oblohu a určitě se vám podaří Mléčnou dráhu spatřit!

Mars se přiblížil k Zemi

02:11

Mars se přiblížil k Zemi

Mars rekordně blízko Zemi. Daniel Stach nás seznámí s tímto čtvrtým nejjasnějším objektem na obloze, hned po Slunci, Měsíci a Venuši. Astronomové tak mluví o rudém oku na obloze. Dne 2. října 2020 jsme mohli vidět konjunkci s Měsícem. To znamená, že obě vesmírná tělesa byla navzájem tak blízko, že je bylo možné pozorovat najednou jedním dalekohledem. Takhle blízko se Mars k Zemi dostane až za dalších 15 let. Je to dáno tím, že se obě planety pohybují kolem naší hvězdy po eliptických drahách.

Černé díry: Nobelova cena za fyziku

04:20

Černé díry: Nobelova cena za fyziku

Černé díry jsou klíčové pro fungování vesmíru, ale stále o nich mnoho nevíme. Za jejich výzkum byla letos udělena Nobelova cena za fyziku. Ocenění získal Roger Penrose za důkaz, že pokud se nějaké těleso bude stlačovat pod určitou mez, vznikne černá díra. A také tandem Reinhard Genzel s Andreou Ghezovou za konkrétní objev černé díry ve středu naší Galaxie. Co je to černá díra? Je to místo ve vesmíru, kde je gravitace tak silná, že jí nic neunikne, ani světlo. Klíčové hranici se říká horizont událostí a co jí překročí, se nedostane zpátky. Singularita je místo, kde jsou gravitační síly nekonečně velké.

Sonda OSIRIS-REx a pokus o odběr vzorků z asteroidu

05:05

Sonda OSIRIS-REx a pokus o odběr vzorků z asteroidu

Jak se formovala Sluneční soustava a kde se vzal na naší planetě život? Na tyto otázky mohou odpovědět vzorky z asteroidu Bennu, které se pokusila odebrat sonda OSIRIS-REx. Jak probíhala celá operace? Čtyři a půl hodiny před odběrem opouští sonda oběžnou dráhu planetky, po které kroužila, a začíná sestupovat k Bennu. Krátce na to se vysouvá robotické rameno, které má na konci odběrovou hlavici. Pomocí navigačního systému se přiblíží k místu odběru, kde nastává klíčový moment, odběr vzorků. Do lapače se z jedné strany uvolní stlačený dusík, který zvíří kamínky na povrchu Bennu, a ty jsou poté v lapači zachyceny.

Načíst další videa
Probíhá načítání