01:32
Pasáž o šumavských ledovcových jezerech a rašelinných jezírkách. Ukážeme si největší ledovcové jezero na Šumavě – Černé jezero –, které je zároveň i největším v České republice. Dozvíme se také, jak se jedno z původních šumavských jezer přetvořilo na rašeliniště.
Vysvětlení, proč kůrovcová kalamita na Šumavě může být impulsem pro vznik nového, biologicky cennějšího lesa.
Ukázka krajiny, která byla v minulosti poznamenaná těžbou břidlic a nyní je chráněným územím na Plzeňsku. V pořadu jsou představeny místní přírodní podmínky – svahy pozvolna porůstající pionýrskými druhy dřevin (bříza, borovice), haldy po těžbě či zatopená těžební jáma s kyselou vodou.
Aleš Háma nás provede malebným městečkem Úterý v Plzeňském kraji, které si udrželo i dodnes kouzlo starých časů. Nechte se taky okouzlit!
Praha má v rámci světových hlavních měst nejvíce veřejně přístupných sadů. My se vydáme do sadu Na Klíčově, který patří mezi ty nejstarší. Během roku se v něm koná několik akcí. V době reportáže zrovna probíhá výroba květové vody z růže a šeříku. Nejvýznamnější ze všech akcí je Jablkobraní, při kterém si mohou zájemci jablka nejen natrhat, ale také z nich nechat vyrobit mošt nebo je usušit.
Krátký souhrn výsledků statistického šetření o tom, co Češi považují za nejzávažnější problémy. Lidé nejčastěji zmiňují životní prostředí, znečištění ovzduší, přelidnění, globální oteplování, zacházení s pitnou vodou a třídění odpadů.
Představení extrémních hodnot meteorologických prvků zaznamenaných na meteorologické stanici Milešovka. Unikátem je i to, že návštěvníci i pozorovatelé musí nahoru vystoupat pěšky. Nevede sem totiž silnice. A jaké nejvyšší a nejnižší hodnoty zde kdy naměřili?
Šumavská rašeliniště (slatě) vznikla na přelomu poslední doby ledové a doby meziledové a jsou biotopem pro specifické druhy rostlin včetně masožravých. Navštívíme Chalupskou a Jezerní slať, dále Horskou Kvildu, jednu z nejvýše položených obcí v Česku, kde se ve středověku rýžovalo zlato.
Na olympiádě v Tokiu 2021 vzbudil její příběh rozruch. Běloruská atletka Kristina Cimanouská požádala o ochranu policii, když ji režim běloruského vládce Lukašenka poslal náhle domů. ČT s ní natočila rozhovor až ve Varšavě, která jí poskytla před diktátorem útočiště. Mezitím běloruský režim nadále utahuje šrouby. Co se vlastně sprinterce přihodilo?
Tzv. kaliningradskou oblast získal Sovětský svaz po konci druhé světové války. Dnes je tato oblast součástí Ruské federace, i když s ní nemá společné hranice. Část zboží do oblasti proudila před zahájením války na Ukrajině přes Litvu. V důsledku zostřených protiruských sankcí zemí Evropské unie však není železniční doprava přes Litvu možná. Rusko proto začalo Litvě vyhrožovat.
Jak vznikala podoba vlajky České republiky a státních symbolů nově vzniklých států po rozpadu Československa, vysvětluje vexilolog Aleš Brožek. Česko jich má o tři více než Slovensko. Které to jsou a co mají symboly a barvy představovat? Kdy se který z nich používá? Jak je možné, že si Česká republika ponechala Československou bíločervenou vlajku s modrým klínem?
Když se řekne UNESCO, většinou si vybavíme některé z památek, které tato organizace zařadila na svůj seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Jak ale reportérovi Planety Yó objasnila Dita Limová z oddělení ministerstva kultury pro vztahy s UNESCO v kulturní oblasti, pod touto zkratkou se skrývá mnohem víc.
Následující video představí historii hradu Brníčko. Tato stavba pochází ze 30. let 14. století, avšak již od roku 1513 byl hrad opuštěný kvůli úmrtí majitele Jiřího Tunkla. Z Brníčka se tak postupně stala romantická zřícenina. Nechybí jí ani romantický příběh.
První Češi se do vzdáleného Banátu vydali již před dvě stě lety. Zlákaly je sem sliby banátského podnikatele se dřevem Magyarlyho. Život v hustě zalesněném regionu dnešního Rumunska nebyl vůbec jednoduchý a řada příchozích Čechů byla velmi zklamána. Přesto v roce 1823 vznikla první česká vesnice v Banátu Svatá Alžběta, která však později zanikla. Šest českých vesnic v Banátu existuje dodnes, stejně tak zůstala místním obyvatelům původní řeč jejich předků. A nejen to.
Zámek ve Velkých Losinách je neodmyslitelně spjatý s hony na čarodějnice. Mezi nejzajímavější prostory zámku patří rytířský pokoj s téměř původním interiérem z roku 1585, dále místnost s portréty předků. Celý zámek byl obklopen renesanční zahradou vybudovanou Žerotíny, poté změněnou v zahradu barokní. Nyní se v okolí zámku nachází anglický park vzniklý na popud Lichtenštejnů.
Jaké jsou přínosy sčítání obyvatelstva? Získaná data mohou pomoct k tomu, aby se v Česku žilo lépe. Obcím a městům umožní nastavit služby tak, aby co nejlépe sloužily občanům. Výsledky sčítání využijí vysoké školy i developeři. Sčítání může i zavčas odhalit např. nedostatek mateřských škol a dalších sociálních zařízení.
13 495
756
4 597
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.