05:05
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Kokořínské pokličky jsou v rámci naší země jedinečným případem tzv. skalních hřibů. Nachází se na rozhraní Středočeského a Libereckého kraje a jsou součástí chráněné krajinné oblasti Kokořínsko.
Tornádo na jižní Moravě v červnu roku 2021 je považováno za nejničivější v Česku, na šestistupňové Fujitově stupnici dosáhlo hodnoty F4. Jak se určuje síla a rozšíření tornád, jak vůbec tornádo vzniká a zda je možné jeho výskyt předpovídat, blíže objasní Petr Münster z ČHMÚ v Brně.
Vodní nádrž Lipno, přezdívaná české moře, je největší vodní plochou v Česku. Slouží také jako výrobna elektrické energie. Pomocí dobových záběrů se dozvíme, co všechno provázelo vznik tohoto vodního díla, které je v provozu od roku 1959. Stavba přehrady výrazně pozměnila ráz místní krajiny, řada obcí a osad zanikla, a o domov tak přišlo více než 1700 lidí.
V Jeseníkách najdeme méně známé, zato unikátní jeskyně. Jesenický kras reprezentují závrty, vyvěračky, menší propasti a zhruba stovka registrovaných jeskyní, z nichž dvě patří ke světově významným lokalitám. Jeskyně Na Pomezí a Na Špičáku jsou vytvořené v mramoru – krystalickém vápenci. Jejich počátek datujeme do vlhkého subtropického podnebí třetihor. Unikátní tvary chodeb ve druhé jmenované jeskyni byly modelovány při tání pevninského ledovce ve čtvrtohorách.
Seznamte se s povodím Vltavy a Vltavskou kaskádou. Vodní nádrže, které ji tvoří, umí mimo jiné zmírnit následky povodní. Dá se povodním zabránit?
Voda svou energií působí na zemský povrch, vytváří údolí, eroduje skály, modeluje mořské pobřeží. Lidé využívají vodní energii v dopravě, vodních, parních i osmotických elektrárnách.
Laponsko je jedním z míst, kde lze v zimních měsících spatřit polární záři. Pracovníci observatoře v Rovaniemi, hlavním městě Laponska, vysvětlují, jak tento úkaz vzniká nebo jaké jsou předpoklady pro to, abychom mohli polární záři pozorovat. Vznik tohoto jevu vysvětlují i legendy původních obyvatel.
Kunratický les bývá označován též jako Krčský les, v severozápadní části se mu pak říká Michelský les. Značná část Kunratického lesa je tvořena přírodní památkou Údolí Kunratického potoka. Důvodem ochrany je soubor polopřirozených lesních společenstev a pozůstatků xerotermních stepí v morfologicky členitém okolí Kunratického potoka a významný geologický profil prvohorního ordoviku.
CHKO Blaník a zvláště Podblanicko je místo, kde se prolíná příroda s historií i mytologií. Setkáme se s ředitelem podblanického muzea a místním rodákem Radovanem Cádrem, který nám tuto oblast přiblíží ze všech tří pohledů. V závěru si projdeme naučnou stezku a navštívíme rozhlednu na Velkém Blaníku.
13 616
866
4 836
1 158
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.