04:17
Václav II. byl předposledním přemyslovským panovníkem. Jeho otec zahynul v bitvě na Moravském poli a Václav se ujal vlády až po dlouhém období braniborského poručnictví. Snad právě proto Václav nebyl válečníkem, ale spíše diplomatem. Využíval ohromného bohatství českého království (těžba stříbra) k posílení pozice panovníka, rozvoji království i postavení státu za jeho hranicemi.
Bitva na Moravském poli v roce 1278 výrazně zasáhla do vývoje českého státu a rozhodla o budoucím směřování celé střední Evropy. Český král Přemysl Otakar II. bitvu s Rudolfem Habsburským nejen prohrál, ale ztratil v ní i život. Zůstal po něm nezletilý syn a české království čekaly těžké roky. Kolem bitvy se objevilo mnoho legend, jedna z nich o zradě české šlechty. Zradila ale opravdu? Podívejte se na souvislosti bitvy a její popis a průběh.
Počátky křesťanství v Čechách jsou spojeny s knížetem Bořivojem a jeho manželkou Ludmilou, kteří přijali křest z rukou Metoděje na Velké Moravě. Bořivoj je také spojen se stavbou prvního kostela – kostela svatého Klimenta na Levém Hradci.
Kníže Boleslav I. je v českých dějinách spojen se smrtí svého bratra, knížete Václava. Zároveň je však také zakladatelem českého státu. Jak vypadala Praha za Boleslava? Co vlastně ovládala první přemyslovská knížata?
Jihočeské město Tábor nabízí svým návštěvníkům celou řadu pamětihodností. Z husitských dob se zde zachovaly zbytky hradeb a několika bašt. Za pozornost stojí i památky z dob novějších, například budova staré radnice s unikátním gotickým sálem nebo vodní nádrž Jordán, která je nejstarší ve střední Evropě.
Jeden z nejstarších pivovarů v České republice je pivovar v Křemencově ulici, který dostal jméno po jednom ze svých majitelů. Scházely se tu mnohé osobnosti z našich národních dějin, jmenujme aspoň Jana Nerudu nebo Jana Wericha. Zajímavostí je, že zde dokonce vznikl jeden fotbalový klub jménem Hajduk Split. Podívejte se na jeho historii i současnost a vaření piva.
V minulosti čelili Židé z různých důvodů opovržení většinové křesťanské společnosti, z níž byli cíleně vyčleňováni. I proto byly poměrně běžnou součástí židovského života pogromy. Ten nejkrvavější se odehrál v Praze v roce 1389. Potřeba segregace židovské komunity vedla ve městech k vytváření ghett. Židé se sice sami spontánně sdružovali na jednom místě, nicméně od středověku pro ně existovala povinnost žít jen ve vyhrazených uzavřených čtvrtích.
Pořad ukazuje přijetí bratrů Konstantina a Metoděje na Velehradě a naznačuje problematický vztah s franckými kněžími. Dále přibližuje jejich úspěšnou misijní činnost.
13 956
796
4 752
1 355
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.