02:08
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje děti s geografickými a přírodními fakty i dějinnými událostmi v krajích ČR. V této pasáži představí Pardubický kraj.
Vesnické masopustní obchůzky se u nás slaví od středověku, popisy masek jsou na Hlinecku doloženy od 19. století. V některých tamních vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě do dnešních dnů. Masopustní masky mají svoji tradiční podobu a funkci, za masky se většinou převlékají muži. Zvyk byl zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví organizace UNESCO.
Miroslav Táborský představuje malebné město Litomyšl s pozoruhodnou kulturní historií a monumentálním renesančním zámkem zapsaným v roce 1999 na prestižní seznam UNESCO. Renesanční zámek je jedním z největších renesančních zámků v České republice a významným příkladem arkádového zámku italského typu. Přes úpravy interiéru, především na konci 18. století, si stále uchoval téměř nedotčený vzhled z dob renesance, včetně unikátní sgrafitové výzdoby fasád a štítů. Dochovaly se také mnohé hospodářské budovy a zámecká zahrada.
Podíváme se do historie sladkého perníku. Byl vždy sladký? Kdo by neznal pardubický perník? Jeho vůně se line z pardubického kraje už několik staletí. Kdysi dávno se perník pekl s pepřem. A jak s tím vším souvisí heslo chléb a hry?
Když děti učí telka! Pojďme si společně se s žáky 4. ročníku povídat o hlavním městě ČR. Prozkoumejme pražská místa. Navštivme nejen divadla, muzea, obchodní domy, ale i památky a zábavní centra. Kterou pražskou památku máte nejraději?
Krátký animovaný cyklus pro děti o státech Evropy. V tomto díle se diváci seznámí s Českou republikou. Video je vhodné také jako doplňková aktivita pro výuku češtiny pro cizince. Žáci se seznámí se základními údaji o České republice. Video spadá do širšího okruhu vidií, které se zaměřují na život v České republice, její historii, kulturu a zvyky.
Věděli jste, že v České republice najdete největší propast ve střední Evropě? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Znáte náš největší vodopád? Najdete ho kousek od Harrachova na řece Mumlavě. Voda tu vymlela prohlubně, kterým se říká obří hrnce, obří kotle nebo také čertova oka. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje děti s geografickými a přírodními fakty i dějinnými událostmi v Ústeckém kraji.
Toulavá kamera nám představí Kokořínsko. Naše putování začneme v Mělníku, v jedné z nejzajímavějších kostnic, v níž byly uloženy ostatky více než deseti tisíc lidí. Pokračovat budeme přes skalní byty až po hrad Kokořín. Znáte Cinibulkovu stezku?
Stavby přehradních nádrží, jakkoliv jsou pro současnou civilizaci nezbytné, představují ekologickou zátěž. Ničí totiž druhovou rozmanitost či podmínky pro přežití živočichů a ukládá se v nich fosforem a dusíkem nasycené bahno, které způsobuje přemnožení sinic.
„Skutečná matka měst.“ Tak se právem nazývá Praha. Na svůj první výlet do hlavního města medvědi vzpomínají z brdských vrchů. Zastavili se na spoustě významných pražských míst a nejen na Pražském hradě bylo pro turisty velkým zážitkem se s nimi setkat. Na Karlově mostě si pohladili destičku na soše sv. Jana Nepomuckého, která prý plní přání. Užili si projížďku po Vltavě. Viděli Národní divadlo i místo, odkud podle pověsti skočil Šemík.
Rudolf II. přemístil svůj císařský dvůr do Prahy. S sebou si vzal kromě různých služebníků i kuchaře a cukráře, kteří obohatili českou kuchyni o různé sladkosti. Rudolf II. si cukrovinky rád dopřával, přestože byl v té době cukr velice drahý.
Oblíbená a vážená královna Velké Británie, Alžběta II. dne 8. září 2022 náhle zemřela. Před tím ještě oslavila 70 let na trůnu, a tím se stala nejdéle vládnoucím panovníkem v britských dějinách. Alžběta II. v rámci svých povinností navštívila více než 100 zemí, včetně České republiky. Víte, že si i zahrála v pár filmech?
Čemu se věnují archeologové? Jak pracují? A co všechno zkoumají? Archeologie nám pomáhá poskládat si mozaiku toho, jak stárla Země, jak žili naši předkové a jaké měli zvyky a zájmy.
Český kazatel a církevní reformátor mistr Jan Hus hlásal pravdu, a znelíbil se tak mnoha mocným a ziskuchtivým lidem. V té době už dost rozvrácená církev nepotřebovala dalšího buřiče, který se vzpírá zavedeným pořádkům. Jan Hus dostal šanci odvolat své učení a popřít pravdu, kterou šířil mezi lidmi, protože však byl čestným člověkem a nemohl se smířit se lží, byl nakonec upálen. A co jeho smrt vyvolala? To se dozvíte v dalším díle Sám v muzeu.
14 105
861
4 794
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.