24:37
Čtenářská gramotnost
Tématem je česká hymna, její historie, rozbor i poslech. Pasáž také vysvětluje, že každá národní hymna je nejen píseň nebo hudební skladba, ale také důležitý státní symbol.
Státní znak České republiky existuje ve dvou variantách – malý a velký. Pořad se snaží ukázat, jak přesně oba znaky vypadají, co znamenají jednotlivá vyobrazení na znaku i jaký symbolický výklad mají podle pravidel heraldiky.
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje s Prahou, hlavním městem České republiky. Krátký úvod seznámí s hranicemi naší vlasti a rozdělením ČR na Čechy, Moravu a Slezsko a na jednotlivé kraje. Následuje ucelený pohled na Prahu: její poloha, sídlo vlády a prezidenta, části Prahy, budovy a památky, městská zeleň, bydlení, doprava atd.
Když děti učí telka! Pojďme si společně se s žáky 4. ročníku povídat o hlavním městě ČR. Prozkoumejme pražská místa. Navštivme nejen divadla, muzea, obchodní domy, ale i památky a zábavní centra. Kterou pražskou památku máte nejraději?
Kdo by neznal dětskou říkanku: ,,Tluče bubeníček, tluče na buben....“. Věděli jste však, že se nejedná o lidovou tvorbu, ale o dílo kněze Karla Vinařického? Ten se proslavil především tvorbou dětských říkanek a básniček, přičemž tu nejznámější o vojácích si říkají děti dodnes.
V tomto díle animovaného večerníčku z roku 1971 Maková panenka pomůže lučnímu světýlku Ferdinandovi a ono jí na oplátku vysvobodí ze spárů bodláku. Chcete se dozvědět, proč nemohl motýl Emanuel usnout a kam se Maková panenka v noci vypravila? Podívejte se.
Co se stane, když se do vesnice přistěhuje šotek a začne bydlet v opuštěné chaloupce? To se začnou dít věci, že se místní nestačí divit. Najednou jde všechno od desíti k pěti a šotek se tomu jen škodolibě směje. Není však třeba házet flintu do žita, jak s takovým šotkem zatočit a vše napravit, se dozvíme v pohádce o šotkovi Ramzovi.
Proč kníže Oldřich založil Sázavský klášter? Koho potkal při svých lovech? A jak si kníže Oldřich našel ženu? Poslouchejte vyprávění ze Starých českých pověstí, které je tlumočeno do znakového jazyka pro neslyšící.
Vysvětlíme si původ a význam české hymny, kdo ji složil a o čem vlastně je. Dozvíme se něco i o tom, při jakých příležitostech se hraje.
Do Střelické bažinky nedaleko Brna přicházejí na jaře skokani hnědí, aby se stejně jako každý rok utkali o samičku. Během období rozmnožování se mokřad zaplní tisíci žabích vajíček a mělké tůňky jsou doslova zaplaveny jejich hustou polévkou.
Pojďte se s námi podívat na třetí nejvyšší pohoří v České republice. Jeho stejnojmenný vrchol Kralický Sněžník měří 1424 metrů. Pramení tady řeka Morava. A nejen ona. Jsme opravdu na střeše Evropy, protože právě odtud stéká voda do tří různých úmoří. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Dnes jsme zvyklí, že ulice a náměstí mají svá jména, ale vždy tomu tak nebylo. Jak tedy ke svým názvům přišly? Jaká jsou pravidla při pojmenovávání ulic? A jaké jméno ulice je v České republice vůbec nejčastější? To a mnohem více se dozvíte v reportáži z Wifiny.
Víte, jak vznikaly často kuriózní názvy obcí? Někdy musíme po původu názvu hodně zapátrat. Jména popisují třeba, kde ta místa leží nebo jak to místo vypadalo. Také mohla být motivována významnou budovou, která v místě byla. Nebo osobností, například zakladatelem obce. Nejvíce je u nás Lhot a Lhotek, je jich téměř 350. Šlo o středověké obce, které získaly nějakou výhodu na určitou dobu, tedy lhůtu.
Pojďme se společně podívat na animovaný film o historii pražského Václavského náměstí a jeho geniu loci. Václavské náměstí založil král a císař Karel IV. ve 14. století. Kdysi zde byl koňský trh, podle toho se náměstí také jmenovalo, až v 19. století navrhl K. H. Borovský, aby se náměstí jmenovalo Václavské. Co všechno se tu odehrálo? A od kdy tu stojí známý pomník? Jak se kůň, který nese knížete Václava, jmenuje?
Pojďme se společně podívat na historii české koruny. České země a Slovensko byly do roku 1918 součástí Rakouska-Uherska, a tak se v nich do té doby platilo měnou tohoto soustátí. Po vniku Československa se odborníci přeli o název měny nového státu. Jeden Sokol se měl dělit na drápky a brky. Podle návrhu Aloise Rašína nakonec zůstalo u koruny. Za druhé světové války nastoupily protektorátní koruny. Československá koruna skončila s rozpadem republiky na Česko a Slovensko.
13 495
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.