02:22
Jaké jsou rozdíly mezi ovocem a zeleninou? A proč se římskému císaři Karlu Velikému říkalo „zeleninový král“? Dozvíme se, jak se různé druhy ovoce i zeleniny dostávaly do Čech i jiných evropských zemí a které plodiny nám přivezl z Ameriky mořeplavec Kryštof Kolumbus. Video je vhodné také jako doplňková aktivita k výuce češtiny pro cizince. Děti se naučí rozlišovat mezi ovocem a zeleninou a některé jejich druhy. Určeno především pro začátečníky mladšího školního věku.
Nikdo z nás nechce být nemocný. Pro svoje tělo potřebujeme vitamíny, které se nacházejí v čerstvé zelenině a ovoci. A kde je vezmeme? Třeba si doma vypěstujeme řeřichu a na ní si pak pochutnáme. Budeme potřebovat navlhčenou vatu a semínka řeřichy.
Máte rádi jablka? Jablkům se říkalo kulatá lékárna, protože se dobře skladovala a lidé je mohli jíst i v zimě. Jablka sušili, drtili a používali jako sladidlo. Také je konzervovali varem. Výborné marmelády pak vydržely celý rok. Víte, jaký je rozdíl mezi marmeládou a džemem? A co je to pektin?
Odkud se vlastně vzaly banány a jak se dostaly do Evropy? V tomto videu se podíváme, kde lidé banány poprvé objevili a kde se nyní nejvíce pěstují. Také se dozvíme, jak banán správně uchovávat, aby si udržel správnou chuť.
Zhlédněte pořad o sázení a růstu rostlin ve skleníku se zaměřením na semínka pažitky a ředkvičky. Nechybí ani rady, jak si vypěstovat některé rostliny doma, včetně vysvětlení významu a funkce skleníku a pařeniště. Jste zvědaví, jak to se to dělá?
Pořad seznamuje děti s různými druhy zeleniny. Při přípravě polévky se děti učí o kořenové zelenině (mrkev, petržel, celer). Při přípravě salátu se učí o plodové zelenině (okurka, rajčata, paprika) a listové zelenině (salát). Nakonec získají informace i o košťálové zelenině (brokolice, květák, kedlubna).
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Pořad ukazuje, jak růže vypadá, jak voní a jakou má zápornou vlastnost, to vše za použití lidských smyslů. Formou pohádky O Šípkové Růžence se děti seznámí také s tím, co je to popínavá růže a že existují i další druhy růží – například šípková růže. Vysvětlení, kde se berou šípky a k čemu jsou člověku prospěšné.
Víte, že opakem cukroví je slanoví? Pojďte si společně s cukrářem Josefem upéct tuto slanou dobrůtku. Ve videu si názorně ukážeme, jak postupovat. Z čeho všeho můžeme slanoví péct?
Chtěli byste vědět, jak upéci mechové cupcaky? Cukrář Josef a jeho dva pomocníci vám krok za krokem představí recept na tuto pochoutku. Dozvíte se také, co to znamená, když nazveme ovoce nebo zeleninu „bio“. A proč je to lepší než normální ovoce a zelenina? Dají se květiny jíst? A proč se v kuchyni hodí být odvážný?
Tančíte rádi? Tak to jste tady správně. S námi se každý obývák promění v taneční parket. Společně si vyzkoušíme nejrůznější taneční figury, jejich kombinace a variace, nějaké nové si vymyslíme, a hlavně si to užijeme! Jsme tu proto, abychom vás inspirovali a udělali z vás krále či královnu každého tanečního parketu. Dneska si ukážeme, jak to vypadá, když tančí bláznivé ovoce.
Máte rádi štrúdl? Skvělý moučník se peče z listového těsta, ale dají se z něj udělat i slané šátečky s hruškou a hermelínem. Dozvíte se, že spousta moučníků z listového těsta se peče na slano, hlavně ve střední Asii. Ale třeba Řekové milují svou sladkou ořechovou baklavu, která chutná lidem na celém světě.
Máte rádi párek v rohlíku? Víte, jak vznikl název hot dog? Američanům párek připomínal tvar těla jezevčíka, tak vzniklo pojmenování jezevčí párky. Kreslíř však do časopisu udělal tak dobrou reklamu, že se ujalo pojmenování hot dog. K nám přivezl Václav Masopust v sedmdesátých letech ze Španělska název pikador, tedy párek v rohlíku. V jižních Čechách se s tímto pojmem setkáte i dnes.
Půjdeš, tati, do války? Kdy už to skončí? Kdo si začal? My taky umřeme? Nejen tyto otázky pokládají dnes a denně děti svým rodičům i učitelům. Jak s dětmi mluvit o válce, aby rozuměly tomu, co se děje, ale zároveň se cítily v bezpečí? K tématu hovoří dětská psycholožka Lucie Kotková.
13 392
750
4 569
1 255
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.