01:24
Vyprávění o houbách, například jak mohou být některé houby užitečné a k čemu lidé používali houby v minulosti. Na světě existuje více než 80 tisíc druhů hub. A my lidé si na nich pochutnáváme už od nepaměti. Ale pozor, jen některé jsou jedlé! I jedovaté houby ovšem mohou být užitečné.
V babím létě a na podzim les láká ke sběru hub. Než na ně vyrazíte, měli byste je umět dobře rozpoznat. Ve videu se dozvíte, jak jsou houby prospěšné pro stromy, pod nimiž rostou, a proč byste neměli poškozovat podhoubí u hub, které sbíráte, a neničit houby, které sebrat nechcete. A věděli jste, že některé houby dokonce sbírat nesmíte, protože jsou chráněné?
"Když je den na houby, houbaři zatroubí." Takto začíná píseň z dílny pánů Uhlíře a Svěráka, kterou se snadno naučíte a určitě vám i zvedne náladu. A co myslíte, že je největším postrachem všech houbařů? I to se dozvíte.
Víte, co je to kulajda? Není to ani kulatý talíř, ani kulaťoučká paní kuchařka, ale hustá polévka s mlékem, houbami, koprem a vajíčkem. A proč se tak divně jmenuje? To je také docela záhada. Vysvětlení je hned několik. Tak si je poslechněte.
Pojďte se s námi podívat na třetí nejvyšší pohoří v České republice. Jeho stejnojmenný vrchol Kralický Sněžník měří 1424 metrů. Pramení tady řeka Morava. A nejen ona. Jsme opravdu na střeše Evropy, protože právě odtud stéká voda do tří různých úmoří. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje děti s geografickými, přírodními a dějinnými událostmi ve Zlínském kraji.
Vysvětlíme si původ a význam jednotlivých polí státního znaku, kde se používá a jaký je rozdíl mezi malým a velkým státním znakem. Dozvíme se něco i o heraldických pravidlech.
S nástupem Alexandera Dubčeka nastává Pražské jaro, období demokratizace společnosti. V srpnu 1968 však do Československa vpadnou vojska Varšavské smlouvy. / З обранням Александра Дубчека розпочинається Празька весна, період демократизації суспільства. Однак у серпні 1968 року війська країн Варшавського договору вторглися до Чехословаччини.
Podíváme se do historie sladkého perníku. Byl vždy sladký? Kdo by neznal pardubický perník? Jeho vůně se line z pardubického kraje už několik staletí. Kdysi dávno se perník pekl s pepřem. A jak s tím vším souvisí heslo chléb a hry?
Když děti učí telka! Víte, jak se nazývá země, ve které žijeme? Budeme si povídat o tom, na jaké části členíme naši zemi, a připomeneme si, jak správně vybarvit českou vlajku. Vydáme se poznat několik pohoří na mapě ČR a přečteme si příběh, který se váže k jedné z našich nejvyšších hor. Neopomeneme se za zvuku Smetanovy Vltavy po jejím proudu podívat až do našeho hlavního města Prahy.
Polabskou černavu, tuto národní přírodní památku najdeme na Mělnicku, v údolní nivě říčky Pšovky. Černavy jsou plné unikátních květin, podívejte se s námi. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
„Jaké jsou beskydské hory? Strmé a vysoké až tlapky bolí.“ Rozhodně však stojí za návštěvu. Vydejte se tam s medvědy, kteří tu jsou jako doma. Vylezli na bájnou horu Radhošť, cestou na Pustevny se trochu lekli sochy pohanského boha Radegasta, ale pohled na krásné barevné chalupy stál za to. Chtěli se usadit v Rožnově pod Radhoštěm, ale zjistili, že ve skanzenu se bydlet nedá. Tak si ho alespoň pořádně prohlédli. A vy můžete s nimi.
V českých kuchyních se v poslední době objevuje zelenina, ovoce, koření a další potraviny, které pro Čechy nejsou zcela typické. Mezi tyto potraviny patří i zázvor, který lidé používají už 3000 let. Ve středověku ho mořeplavci rozvezli z jihu Číny po celém světě. V dnešní době ho najdete i u nás, stačí se podívat v obchodě mezi ovoce a zeleninu.
Co děláte, když je bouřka? Bojíte se? Pojďme se společně podívat, co bychom rozhodně neměli dělat při bouřce. V žádném případě bychom se neměli jít koupat do jakékoliv vody pod širým nebem. Nemůžeme se schovávat pod stromy a nepřibližujeme se ani ke skalním převisům.
Mleté maso na balkánský způsob – to je čevapčiči. Znáte rčení: „Jiný kraj, jiný mrav."? To platí i tady. V Bosně jako přílohu dostanete pečené brambory a v mase bude vonět fenykl, Bulhaři zase nedají dopustit na koření zvané čubrica. V Srbsku netvarují maso do podoby šišek, ale placiček. A co u nás? Víte to?
Na ulici leží člověk, který má záchvat křečí. Co budeme dělat? Jak mu pomoci a zároveň neublížit? Umíme rychle určit místo, kam má přijet záchranka? Uvidíme, jak si poradí naši kamarádi.
13 570
759
4 615
1 321
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.