02:08
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje děti s geografickými a přírodními fakty i dějinnými událostmi v krajích ČR. V této pasáži představí Pardubický kraj.
Vesnické masopustní obchůzky se u nás slaví od středověku, popisy masek jsou na Hlinecku doloženy od 19. století. V některých tamních vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě do dnešních dnů. Masopustní masky mají svoji tradiční podobu a funkci, za masky se většinou převlékají muži. Zvyk byl zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví organizace UNESCO.
Ukázka zábavnou formou popisuje život a výpravy českého cestovatele Emila Holuba do Afriky.
Miroslav Táborský představuje malebné město Litomyšl s pozoruhodnou kulturní historií a monumentálním renesančním zámkem zapsaným v roce 1999 na prestižní seznam UNESCO. Renesanční zámek je jedním z největších renesančních zámků v České republice a významným příkladem arkádového zámku italského typu. Přes úpravy interiéru, především na konci 18. století, si stále uchoval téměř nedotčený vzhled z dob renesance, včetně unikátní sgrafitové výzdoby fasád a štítů. Dochovaly se také mnohé hospodářské budovy a zámecká zahrada.
Pojďte se s námi podívat na třetí nejvyšší pohoří v České republice. Jeho stejnojmenný vrchol Kralický Sněžník měří 1424 metrů. Pramení tady řeka Morava. A nejen ona. Jsme opravdu na střeše Evropy, protože právě odtud stéká voda do tří různých úmoří. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Podíváme se do historie sladkého perníku. Byl vždy sladký? Kdo by neznal pardubický perník? Jeho vůně se line z pardubického kraje už několik staletí. Kdysi dávno se perník pekl s pepřem. A jak s tím vším souvisí heslo chléb a hry?
Na ulici leží člověk, který má záchvat křečí. Co budeme dělat? Jak mu pomoci a zároveň neublížit? Umíme rychle určit místo, kam má přijet záchranka? Uvidíme, jak si poradí naši kamarádi.
Jak se pomocí mapy orientovat v terénu a jak k tomu používat buzolu? Co znamená pojem kontrola a jak jí v mapě i v terénu poznáme? A jak vypadají tréninky orientačních běžců?
Lidské tělo je složitý systém, který reaguje na změnu času různým způsobem. Jaké reakce může vyvolat? To se dozvíte ze Zpráviček.
Když děti učí telka! Naučme se společně s žáky 5. ročníku chránit svoje zdraví. Jaké známe nemoci? Jaké jsou civilizační nemoci? Umíme se jim bránit? S dětmi se zamýšlíme, jak žít zdravě a chránit svoje zdraví. Vybereme potraviny, které jsou pro náš organismus prospěšné, odhadneme naši potřebu spánku a nezapomeneme ani na sportování.
Brukev zelná je matka květáku, brokolice, zelí, kedlubny a kapusty. Jako první ji začali šlechtit už staří Římané. Květák je označován za zeleninu chudých, a přitom je tak bohatý. Jak je to možné? Podívejte se s námi, na co všechno je květák dobrý.
Záchrana tonoucího má svá specifika, která musíme dodržet. Voda je živel, který není radno podceňovat. Mnohdy si ani neuvědomíme blížící se nebezpečí. Dětská záchranka nám připomene základní zásady bezpečného chování u vody.
Jestlipak víte, kdo obložený chlebíček vymyslel? Za vším stojí nedostatek času. A jak k tomu přispěli Češi? A kde všude si na obložených chlebech, chlebíčcích pochutnávají? Odpovědi se dozvíte v tomto videu.
Dětská záchranka v akci: Záchrana tonoucího není jednoduchá věc, musíme při ní dodržovat určité zásady, abychom se sami nevystavili nebezpečí. Připomeňme si je s dětmi a skutečnými záchranáři.
Celer byl pěstován jako vzácná rostlina tisíce let. V Egyptě se těšil mimořádné úctě. Byl využíván nejen pro léčivé účinky, ale také byl využíván jako smuteční rostlina. Jenže pak lidé poznali spousty dalších výhod téhle rostliny a dnes se třeba v Řecku celer považuje za rostlinu štěstí. S historií celeru se seznámíte v tomto díle.
Čím je Jánošík pro Slováky významný? Jak se tento zbojník proslavil? A jak jeho příběh dopadl? Vyslechněte si vyprávění pověsti. Pověst je tlumočena do znakového jazyka pro neslyšící.
Pojďme se společně podívat, jak Kryštof Kolumbus, italský mořeplavec a objevitel, vyplul na svou první cestu do Indie. Se stočlennou posádkou zamířil Kryštof Kolumbus na Kanárské ostrovy a odtud jejich cesta pokračovala na západ. Místo aby připlul do Indie, ale objevil úplně jiný kontinent, byla to Amerika.
Lidé sledovali opakující se události v přírodě a podle nich určovali přibližně čas. Přesýpací hodiny jsou jedním z možných způsobů měření času a my si je můžeme vyrobit doma. K jejich výrobě potřebujeme dvě stejné zavařovací sklenice, víčko, nůžky, provázek, tavící pistoli, šídlo a jemný písek. Ukážeme si také, jak přesýpací hodiny kalibrovat.
10 643
522
2 954
988
67
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.