02:08
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje děti s geografickými a přírodními fakty i dějinnými událostmi v krajích ČR. V této pasáži představí Pardubický kraj.
Vesnické masopustní obchůzky se u nás slaví od středověku, popisy masek jsou na Hlinecku doloženy od 19. století. V některých tamních vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě do dnešních dnů. Masopustní masky mají svoji tradiční podobu a funkci, za masky se většinou převlékají muži. Zvyk byl zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví organizace UNESCO.
Miroslav Táborský představuje malebné město Litomyšl s pozoruhodnou kulturní historií a monumentálním renesančním zámkem zapsaným v roce 1999 na prestižní seznam UNESCO. Renesanční zámek je jedním z největších renesančních zámků v České republice a významným příkladem arkádového zámku italského typu. Přes úpravy interiéru, především na konci 18. století, si stále uchoval téměř nedotčený vzhled z dob renesance, včetně unikátní sgrafitové výzdoby fasád a štítů. Dochovaly se také mnohé hospodářské budovy a zámecká zahrada.
Podíváme se do historie sladkého perníku. Byl vždy sladký? Kdo by neznal pardubický perník? Jeho vůně se line z pardubického kraje už několik staletí. Kdysi dávno se perník pekl s pepřem. A jak s tím vším souvisí heslo chléb a hry?
Původní štěrkové řečiště Bečvy vytváří ideální prostředí pro život raků a mnoho druhů ryb. Prohlédněte si s námi ostrůvky, tůně a peřeje moravské řeky. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje děti s geografickými a přírodními fakty i dějinnými událostmi v krajích ČR. V této pasáži představí Jihomoravský kraj.
Máte rádi papriku? Věděli jste, že již před 150 lety se jedla v Kojetíně, ačkoli to v té době ještě vůbec nebyla známá zelenina? Haná byla proslulá úrodnou půdou a lidé, kteří zde žili, byli bohatí a dobře živení. Jedli hodně kyselých jídel, ale vyvažovali to cukrem. Rozumíte místnímu nářečí?
Vodní elektrárna je jednou z ekologických variant výroby elektřiny. Vodní elektrárna využívá spád vody a při výrobě elektřiny nevznikají žádné škodliviny, je to čistá energie. V České republice máme devět velkých elektráren a přes patnáct set malých vodních elektráren. Jak přesně vodní elektrárny fungují a kolik procent světové výroby elektřiny pokryjí? To se dozvíte v tomto díle Wifiny.
Zubař neboli dentista je lékař, kterého se dneska již nemusíme obávat. Nestrašte se navzájem! Kdypak jste byli naposledy na preventivní prohlídce? K zubaři bychom měli chodit pravidelně, jednou za půl roku. Pak předejdeme mnohým nepříjemnostem! Víte, že si před návštěvou dentisty musíte napřed pěkně vyčistit zuby a vzít si s sebou čistý kapesník?
Tykev obecná neboli cuketa pochází ze střední Ameriky. Odtud se rozšířila díky své nenáročnosti do celého světa. Existuje mnoho receptů na její zpracování. Obsahuje nejen vitamíny, ale i důležité minerály. Proto se jí určitě nevyhýbejte a zařaďte ji do svého jídelníčku.
Stalo se vám někdy, že jste udělali průšvih a nevěděli, jak situaci vyřešit? Poradíme se s Agentem v kapse. Jak se zachovat, když jsem lhal a hrozí, že moje lež praskne? Říká se, že zoufalí lidé dělají zoufalé věci, ale zoufalství bychom neměli podléhat. Vymotat se ze lží není jednoduché a nejlepší je postavit se ke svému průšvihu čelem. Jak? Nezapomeňte, že chybovat je lidské a skoro všechny průšvihy se dají napravit.
Červená malá ředkvička, bílá a dokonce černá ředkev, jaký je mezi nimi rozdíl? Jsou uvnitř stejně bílé a křupavé. Prý k nám přicestovaly zdaleka, až z Asie. Na chuti jim to však neubralo. Každý druh má trochu jiné použití. Tak dobrou chuť!
Máte rádi brambory? Zemáky, kobzole nebo taky kartofle horníci zapíjeli nejčastěji mlékem a jedli je na nejrůznější způsoby. Ze syrových dělali bramborové placky neboli stryky i bramborové knedlíky. Masem se šetřilo. Prase se zabíjelo na svátek sv. Barbory, patronky horníků, a v týdnu ho měl pouze těžce pracující otec.
Pasáž vypráví o šlechtických titulech a o tom, jak to se šlechtici bylo v průběhu českých dějin a kam se poděli v současnosti.
Historie žvýkaček je opravdu pestrá, žvýkáme už přes 9000 let. Co žvýkali staří Řekové a proč? A co severoameričtí Indiáni? Jaké bylo složení žvýkaček v různé době v různých částech světa a jak vznikly ty dnešní, se dozvíte v tomto díle.
Předčítání staré české pověsti o kutnohorských havířích. Nedostávali za svou práci řádně zaplaceno, úředníci zmařili i jejich dovolání u krále. Ten je dal, pod tíhou nepravdivých informací, popravit.
14 113
861
4 795
1 148
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.