02:08
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje děti s geografickými a přírodními fakty i dějinnými událostmi v krajích ČR. V této pasáži představí Pardubický kraj.
Vesnické masopustní obchůzky se u nás slaví od středověku, popisy masek jsou na Hlinecku doloženy od 19. století. V některých tamních vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě do dnešních dnů. Masopustní masky mají svoji tradiční podobu a funkci, za masky se většinou převlékají muži. Zvyk byl zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví organizace UNESCO.
Miroslav Táborský představuje malebné město Litomyšl s pozoruhodnou kulturní historií a monumentálním renesančním zámkem zapsaným v roce 1999 na prestižní seznam UNESCO. Renesanční zámek je jedním z největších renesančních zámků v České republice a významným příkladem arkádového zámku italského typu. Přes úpravy interiéru, především na konci 18. století, si stále uchoval téměř nedotčený vzhled z dob renesance, včetně unikátní sgrafitové výzdoby fasád a štítů. Dochovaly se také mnohé hospodářské budovy a zámecká zahrada.
Podíváme se do historie sladkého perníku. Byl vždy sladký? Kdo by neznal pardubický perník? Jeho vůně se line z pardubického kraje už několik staletí. Kdysi dávno se perník pekl s pepřem. A jak s tím vším souvisí heslo chléb a hry?
Vyprávění o tradici betlémského světla, která má svůj původ už v křižáckých výpravách. Informace i tom, jak byla tradice obnovena a jak vypadá v současnosti.
Jak v minulosti pracoval kovář, co všechno vyráběl a proč byl na vesnici tak důležitý.
V raném středověku lidé jedli většinou jen dvakrát denně. Strava bohatých a chudých se lišila nejen v počtu chodů, ale i v servírovaných potravinách. Zvěřinu a sladkou kaši si mohlo dopřát jen panstvo. To kupodivu opovrhovalo sýrem. Specialitou byla též pučálka, o níž se dozvíte ve videu.
Říká se, že všechny cesty vedou do Říma. Kdo vyrobil první sýr, se už dnes nedozvíme, ale jisté je, že Římané znali první recepty na trvanlivé sýry. Jak už to tak v dějinách gastronomie bývá, nejspíš za to mohla náhoda. Výroba sýra se pak s vojenskými výpady Římské říše rozvinula po celé Evropě.
Jan se už na škole rozhodl stát vojákem a chránit tak své blízké. Před začátkem druhé světové války utekl do Francie, kde se přidal k cizinecké legii, aby mohl bojovat proti nacismu. Tam se seznámil s Jozefem. Podívejte se na animovaný příběh o nejtěžším úkolu jejich života – operaci Anthropoid. Ukázka pochází ze vzdělávacího pořadu Hvězdičky (2018).
Pojďme se podívat na reportáž Zpráviček (2018) o životě bývalého jihoafrického prezidenta. V Jižní Africe kdysi černoši moc práv neměli, nesměli volit a byly pro ně určené i speciální školy. Do takových škol právě chodil Nelson Mandela, který později vystudoval práva a snažil se tyto poměry změnit. Bojoval za práva černochů, více než čtvrt století strávil ve vězení a stal se prvním černošským prezidentem.
Největším archeologickým objevem na našem území je bezesporu soška Věstonické venuše. Tento symbol krásy pochází z doby kamenné a jedná se o jednu z mála sošek, které byly po celém světě nalezeny. Celé naleziště v Dolních Věstonicích nám prozradilo opravdu hodně informací o životě lidí v době kamenné.
Budoucnost s sebou přinese i nové technologie. Alenka se připravuje pomocí svých výzkumů, zapomíná však na cost per wear. Oskar zase objevil pro svůj úklid kouzlo swapování. O čem to mluvíme? No přece o neplýtvání, zbytečném nakupování a re-use appkách. Podívejte se sami.
Není salát jako salát! Myslíme rostlinu nebo směs potravin na talíři? Zajímavý je i název, protože původ slova salát je odvozen od toho, že je něco solené. A máte představu kolik druhů salátů existuje? Asi budete překvapeni.
Máte rádi kakao? Jistě vás bude zajímat, jakou cestou muselo projít, než se dostalo až k vám do hrnečku. Kakaové boby znali už staří indiáni dávno před naším letopočtem, ale připravovat z nich nápoj neuměli. To se naučili až Mayové a požívali ho jako rituální nápoj. Prvním Evropanem, který ochutnal kakao, byl Kryštof Kolumbus. Ale vůbec mu nechutnal. Proč? Do Španělska ho přivezl až Hernán Cortés.
Víte, proč nosili piráti pásku přes oko? Tuto otázku nám zodpoví další díl seriálu „Zvěd na doma". Představí nám jednoduchý pokus, kterým si můžeme lehce vyzkoušet, jak se lidské oko přizpůsobuje změnám světla a tmy.
Rychlé šípy se na své jarní výpravě dostanou do velmi nepříjemné, až život ohrožující situace. Jak ji vyřeší? Seznamte žáky s příčinami povodní či s tím, co všechno patří do evakuačního zavazadla. Vysvětlete si, jaké chování pomáhá při krizové situaci.
13 623
867
4 839
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.