02:08
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje děti s geografickými a přírodními fakty i dějinnými událostmi v krajích ČR. V této pasáži představí Pardubický kraj.
Vesnické masopustní obchůzky se u nás slaví od středověku, popisy masek jsou na Hlinecku doloženy od 19. století. V některých tamních vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě do dnešních dnů. Masopustní masky mají svoji tradiční podobu a funkci, za masky se většinou převlékají muži. Zvyk byl zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví organizace UNESCO.
Miroslav Táborský představuje malebné město Litomyšl s pozoruhodnou kulturní historií a monumentálním renesančním zámkem zapsaným v roce 1999 na prestižní seznam UNESCO. Renesanční zámek je jedním z největších renesančních zámků v České republice a významným příkladem arkádového zámku italského typu. Přes úpravy interiéru, především na konci 18. století, si stále uchoval téměř nedotčený vzhled z dob renesance, včetně unikátní sgrafitové výzdoby fasád a štítů. Dochovaly se také mnohé hospodářské budovy a zámecká zahrada.
Podíváme se do historie sladkého perníku. Byl vždy sladký? Kdo by neznal pardubický perník? Jeho vůně se line z pardubického kraje už několik staletí. Kdysi dávno se perník pekl s pepřem. A jak s tím vším souvisí heslo chléb a hry?
Jak pracuje hrnčíř a co všechno dříve vyráběl do domácnosti? Hrnčířství je představeno jako starobylé řemeslo s dlouhou historií.
Drůbež je nejrozšířenější zvířectvo chované na maso po celém světě. Skupinu hrabavé drůbeže netvoří jen slepice, ale jak uvidíme, také krůty, perličky, pávi nebo pštrosi. Seznámíme se s předkem našich slepic kurem bankivským a zjistíme kolik plemen slepic se na světě chová.
Podle křesťanské tradice odlétají na zelený čtvrtek zvony do Říma, proto je dříve nahrazovaly řehtačky a klapačky. V některých obcích se tato tradice dodržuje dodnes. Podívejte se, jak se tyto tradiční velikonoční nástroje vyrábějí.
Pojďme se společně podívat, jak se v noci z 30. dubna na 1. máje pálí čarodějnice. Této noci se také říká filipojakubská nebo Valpuržina noc a se slaví rovněž v Německu a ve Skandinávii. Dříve se věřilo, že popel z těchto ohňů měl mít zvláštní moc pro zvýšení úrody. Dnes tento večer bývá veselá oslava u ohně a třeba i v maskách.
Věděli jste, že v České republice najdete největší propast ve střední Evropě? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Na jediném místě v naší zemi žijí všechny čtyři druhy našich užovek. Vinice Šobes je unikátním místem v meandru řeky Dyje. Najdete tu i vzácné motýly. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Není lednice jako Lednice. To zjistili na svém putování naši medvědi. Sídlo panovníků s rozsáhlými zahradami a parky se jim velmi líbilo. Procházka byla opravdovým zážitkem. Rovněž vinohrad na ně velmi zapůsobil. Na Dívčím hradu chtěli dokonce zůstat, ale to si nakonec rozmysleli a vydali se do Mikulova. Dobře udělali, protože zde zjistili, kdo podle pověsti obývá místní zámek již několik století.
Mrtvý luh, to nezní moc pozitivně, že? Jedná se o rašeliniště, které má až sedmimetrovou hloubku. Nachází se na Šumavě a najdete v něm tzv. umrlčí stromy. Podívejte se s námi, prostor je totiž návštěvníkům nepřístupný. V jedné minutě vám představíme malé zázraky naší flóry a fauny.
Jaká by měla být naše svačina? Žáci se společně se Servácem a Martou naučí, jak sestavit zdravou svačinu, aby byla pestrá, plná vitamínů a dodala dětem energii na celý den. Také se zamyslí nad tím, jak se k potravinám nemáme chovat.
Jestlipak víte, kdo obložený chlebíček vymyslel? Za vším stojí nedostatek času. A jak k tomu přispěli Češi? A kde všude si na obložených chlebech, chlebíčcích pochutnávají? Odpovědi se dozvíte v tomto videu.
Pórek milují lidé všude na světě už tisíce let, protože je jemnější než cibule a hodí se k masu, do polévek i pomazánek. Jak dlouho už ho jíme? Pórek obsahuje spoustu zdraví prospěšných látek, pro které si ho oblíbil i římský císař Nero. A víte, proč? A která část pórku je nejzdravější?
Historie žvýkaček je opravdu pestrá, žvýkáme už přes 9000 let. Co žvýkali staří Řekové a proč? A co severoameričtí Indiáni? Jaké bylo složení žvýkaček v různé době v různých částech světa a jak vznikly ty dnešní, se dozvíte v tomto díle.
13 870
777
4 747
1 352
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.