02:08
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje děti s geografickými a přírodními fakty i dějinnými událostmi v krajích ČR. V této pasáži představí Pardubický kraj.
Vesnické masopustní obchůzky se u nás slaví od středověku, popisy masek jsou na Hlinecku doloženy od 19. století. V některých tamních vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě do dnešních dnů. Masopustní masky mají svoji tradiční podobu a funkci, za masky se většinou převlékají muži. Zvyk byl zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví organizace UNESCO.
Miroslav Táborský představuje malebné město Litomyšl s pozoruhodnou kulturní historií a monumentálním renesančním zámkem zapsaným v roce 1999 na prestižní seznam UNESCO. Renesanční zámek je jedním z největších renesančních zámků v České republice a významným příkladem arkádového zámku italského typu. Přes úpravy interiéru, především na konci 18. století, si stále uchoval téměř nedotčený vzhled z dob renesance, včetně unikátní sgrafitové výzdoby fasád a štítů. Dochovaly se také mnohé hospodářské budovy a zámecká zahrada.
Podíváme se do historie sladkého perníku. Byl vždy sladký? Kdo by neznal pardubický perník? Jeho vůně se line z pardubického kraje už několik staletí. Kdysi dávno se perník pekl s pepřem. A jak s tím vším souvisí heslo chléb a hry?
Víte, jak vznikaly často kuriózní názvy obcí? Někdy musíme po původu názvu hodně zapátrat. Jména popisují třeba, kde ta místa leží nebo jak to místo vypadalo. Také mohla být motivována významnou budovou, která v místě byla. Nebo osobností, například zakladatelem obce. Nejvíce je u nás Lhot a Lhotek, je jich téměř 350. Šlo o středověké obce, které získaly nějakou výhodu na určitou dobu, tedy lhůtu.
Máte rádi tradiční českou kuchyni, která je unikátním mixem různých vlivů? Znáte recepty, které vařily už vaše praprababičky? A jaké to jsou? Schválně si zkuste tipnout, co je na našich jídlech unikátního. Všechno o tradiční české kuchyni, od jejího původu až po dnešní nové recepty, se dozvíme v dnešním díle pořadu "My se máme".
Bylo založeno českými vlastenci v polovině devatenáctého století. Na jeho stavbu se tehdy složil celý národ, od bohatých šlechticů, až po obyčejné lidi. Poprvé se zde hrála opera Dalibor od Bedřicha Smetany. Dva měsíce po otevření divadlo zachvátil požár střechy a oprava trvala další dva roky. Věděli byste, o které významné české divadlo se jedná? Pokud jste odpověděli „Národní divadlo v Praze“, tak máte samozřejmě pravdu. A ve videu se dozvíte spoustu dalších zajímavostí.
Víte, že prameny dvou vodních toků se mohou potkat a zase rozdělit? V jedné minutě vám představíme zázraky flory a fauny naší přírody.
Evropské země očima dětí. Pojďme se společně podívat na krásná místa České republiky, jako je třeba Český Krumlov, hlavní město Praha a Karlův most nebo Krkonoše. Víte, že v České republice sníme více knedlíků a vypijeme více piva než v ostatních evropských státech? A že hlavním městem, kterým protéká řeka Vltava, je Praha stověžatá, i když věží má mnohem víc?
Vysvětlíme si původ a význam barev na naší vlajce, co je to trikolora a jak s vlajkou souvisí státní znak. Dozvíme se něco i o pravidlech věšení vlajky a praporu.
Nejvíce rašelinných jezírek najdete na Šumavě. Pamatují i mamuty. V okolí Chalupské slati se v porostech brusinek vyskytují pravé rostlinné poklady, například rosnatka okrouhlolistá, která vábí hmyz na sladkou lepkavou šťávu.
Šumavská Křemelná pramení v Železnorudské hornatině a na svém dolním toku vyhloubila nejhlubší kaňon Šumavy. Projděte si s námi její meandry. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Proč slavíme Vánoce? Pasáž vysvětluje, čí narozeniny se na Vánoce slaví, význam 1. a 2. svátku vánočního i to, proč si lidé dávají dárky.
Existují důkazy o tom, že pračlověk nejedl pouze maso, ale že se živil i rostlinnou stravou. Také již tušil, že bylinky uzdravují. Za to, že se na bylinky nezapomnělo, vděčíme i králi Karlu Velikému, velkému fanouškovi léčivých účinků bylin.
Celer byl pěstován jako vzácná rostlina tisíce let. V Egyptě se těšil mimořádné úctě. Byl využíván nejen pro léčivé účinky, ale také byl využíván jako smuteční rostlina. Jenže pak lidé poznali spousty dalších výhod téhle rostliny a dnes se třeba v Řecku celer považuje za rostlinu štěstí. S historií celeru se seznámíte v tomto díle.
Kdysi vařili lidé na jihu Čech z hrachu a krup jednoduché jídlo. Říká se mu kočičí svatba a pochází ze staré židovské kuchyně, kde ho nazývali šoulet. A aby to bylo ještě víc zamotané, na Slovácku se v chalupách vařil takzvaný šumajstr, ve kterém hospodyňky smíchaly fazole a kroupy. Na severu Čech si zase lidé pochutnávali na kočičím tanci, který je podobný kočičí svatbě, ale hrách v něm nahradila čočka.
13 123
738
4 474
1 229
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.