portály České televize
menu

Často hledáte:

keška dýně komunikace první pomoc maturita

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Retribuční dekrety a lidové soudy

05:51

Retribuční dekrety a lidové soudy

Po 2. světové válce vznikla přirozená potřeba potrestat válečné zločince a kolaboranty. V českých zemích byly pro ten účel prezidentem republiky vydány dva dekrety: takzvaný malý a velký retribuční dekret. Na jejich základě vznikly mimořádné soudy, a sice lidové soudy a Národní soud. Ty soudily a trestaly jak velké válečné zločince, tak méně závažné případy kolaborace českých občanů za války. K diskusi na toto téma se v pořadu Historie.cs (2010) sešli historikové Jan Kuklík, Jiří Plachý a Ivo Pejčoch.

Tip do výuky

Video lze využít jako evokaci pro práci v hodině. Žáci vyhledají význam pojmů, které se v době druhé světové války a po ní objevovaly: kolaborace, národní soud, národní očista, retribuce, dekrety prezidenta republiky, retroaktivita práva, zločin proti lidskosti a další. Umožní jim to porozumět videu i dobovému kontextu, o kterém pojednává.

Z pořadu:

Historie.cs Přehrát celý pořad

Témata:

Život v Česku Stát Demokracie Právo Moderní doba - české dějiny Člověk ve společnosti

Námět do výuky:

Po válce

Vhodné pro stupeň:

2. stupeň ZŠ Střední škola

Vhodné pro předmět:

Člověk a společnost Právo a politologie Dějepis

Klíčová slova:

české dějiny dějiny Československa druhá světová válka člověk v lidském společenství historie dějiny právo 2. světová válka československé dějiny česká historie soud trestný čin kolaborace evropské dějiny trest poválečná Evropa zločin kolaborant retribuce právní dějiny

Materiály ke stažení

1 pracovní list

Poválečný odsun a retribuce v roce 1945

Jednou z aktuálních otázek poválečného Československa bylo potrestání kolaborantů s nacistickým režimem, a hlavně odsun německé menšiny. Pracovní list se zaměřuje na základní pojmy, které s poválečnou dobou vyvstaly.
2. stupeň ZŠ
Střední škola
Dějepis

Mohlo by vás také zajímat

Člověk ve společnosti

Další videa
Třída dětí z okraje společnosti: Průvodci po ghettu
06:02

Třída dětí z okraje společnosti: Průvodci po ghettu

Desetiletý časosběrný projekt Ptáčata je o třídě dětí z okraje společnosti. Děti z „brněnského Bronxu“ do společné třídy nesvedla jen náhoda. Rodiče jiných dětí totiž nechtěli společnou třídu s Romy. Ptáčata se tentokrát stanou průvodci po brněnském a chanovském ghettu. Co mají tato místa společného? Jaké jsou ulice, kde Ptáčata bydlí a kde si hrají? Zejména setkání s místními dětmi v Chanově vyvolalo v Ptáčatech silnou reakci. Mimo jiné je donutilo k zamyšlení, jestli nás ovlivňuje místo, kde bydlíme. Můžeme takové místo ovlivnit i my sami?

Za co dnes bojují feministky?
09:32

Za co dnes bojují feministky?

Hostem interaktivního pořadu Hyde Park je ředitelka Gender Studies Helena Skálová, která živě odpovídá na otázky diváků. Přestože jsou si lidé před zákonem rovni, narážejí ženy ve společnosti mnohdy na předsudky. Jsou znevýhodňovány na pracovním trhu například v přístupu k zaměstnání, v kariérním postupu či v platovém ohodnocení. Jako feministka se Helena Skálová snaží tyto bariéry odstranit a zavést rovné šance.
Celý film
Herec (2. část)
1:22:51

Herec (2. část)

Ve druhém dílu filmu Herec nastupuje Standa jako herec do souboru Divadla Československé armády a hned dostává jednu z hlavních rolí v Shakespearově dramatu Mnoho povyku pro nic. Snoubenec Anežky Zdeněk, potomek šlechtického rodu, kterému komunisté zkonfiskovali veškerý majetek, je připraven Anežku pomstít a Štěpánského ztrestat. Standa ho ale od jeho plánu zrazuje. Korčák má pro Standu zatím další úkol. Na mušce je tentokrát plukovník Kempný z generálního štábu, do jehož kompetence spadá i divadlo, v němž se Standa už stačil dobře zapsat, zejména svými angažovanými vystoupeními na smutečních shromážděních po Stalinově a Gottwaldově smrti. Zdeněk s Anežkou se nakonec přece jen rozhodnou vzít spravedlnost do vlastních rukou a Štěpánskému se pomstí. Do nemocnice se záhy dostane taky Standa, kterého postřelil na jevišti jeden z herců, jenž si chtěl se záměrně vyměněným ostrým nábojem ve zbrani vyřídit přímo během představení na scéně účty se svým kolegou, jenž ho i s partnerkou vydíral. Zranění Standovi pomůže dostat se do zájmu Kempného. Jejich vztah se dál již vyvíjí podle Korčákova plánu. Přesto Standu překvapí nejen skutečné emoce, které ke Kempnému pocítí, ale i návrh společného odchodu do zahraničí. Najednou je tady příležitost se odstřihnout od ponižující spolupráce se Státní bezpečností a začít skutečně vlastní svobodný život. Jenže past, do které Standa Kempného vlákal, má pro oba co nevidět sklapnout.
Dětské sebevraždy a sebepoškozování
12:40

Dětské sebevraždy a sebepoškozování

V poslední době významně narůstá počet dětských sebevražd, sebevražedných pokusů a případů sebepoškozování. Jako nejčastější příčinu psychologové uvádějí deprese. Ty se u dětí projevují odlišným způsobem, a i proto možná nebývají včas odhaleny. Mezi děti, které neunesly tíhu života, patří i Filip a Julinka. Filip se nevyrovnal se svojí homosexualitou a Julinka se školní šikanou. Kristýna si zase dlouhá léta ubližovala, pokusy o sebevraždu jí ale naštěstí nevyšly.

Právo

Další videa
Druhy smluv
02:32

Druhy smluv

Smlouva je dohoda. Má formu ústní nebo písemnou (kupní smlouva, nájemní, pracovní, o úvěru aj.). Každou písemnou smlouvu si musíme vždy pořádně přečíst. Pokud s něčím nesouhlasíme nebo něčemu nerozumíme, nic nepodepisujeme. Pomoci nám může právník.
Václav Havel a lidská práva
08:59

Václav Havel a lidská práva

Václav Havel za lidská práva bojuje i na pozici prezidenta státu. Stává se morální ikonou a autoritou, symbolem svobody a demokracie nejen u nás, ale po celém světě. Dokazuje, že se i nadále zajímá o osudy druhých a nevzdává se boje za jejich práva. Na počátku 90. let se Havel nachází na vrcholu své popularity. Poklidné rozdělení Československa, kterému napomohl svými výzvami k toleranci, dialogu a respektu, je v kontrastu s drastickým rozpadem Jugoslávie. Video je součástí vzdělávací série Každý může změnit svět z produkce Knihovny Václava Havla, která provází životem Václava Havla a bojem Československa za lidská práva.

PL
Petice Několik vět
03:02

Petice Několik vět

V květnu 1989 se Václav Havel, když byl propuštěný z vězení, pustil do psaní petice Několik vět. Ta byla komunistickým režimem ihned odsouzena a autoři nařknuti z rozvracení společnosti. Jejich požadavky jsou dnes v demokratické společnosti samozřejmostí. Komunisté pomalu ztráceli na síle, už od začátku roku 1989, což dokazuje i to, že petici podepsalo během pár měsíců 40 tisíc lidí. Video je součástí vzdělávací série Rok revoluce z produkce Knihovny Václava Havla, která mapuje klíčové momenty přerodu totalitního Československa v demokratický stát.
Příběh vězenkyně: Zmírnění trestu
02:45

Příběh vězenkyně: Zmírnění trestu

Pokračování příběhu vězeňkyně Lucie. Lucie požádala soud o výkon trestu s mírnější sankcí. Jak soud dopadne? Bude jí vyhověno a bude moci po dvou letech navštívit svého syna?

Moderní doba - české dějiny

Další videa
PL
Pozemková reforma 1919
04:06

Pozemková reforma 1919

Brzy po vzniku samostatného Československa v roce 1918 přikročil nový stát k vyvlastnění/zestátnění zemědělské půdy nad 150 hektarů (nebo celkově nad 250 ha). Reforma se dotýkala bývalých vládnoucích Habsburků, šlechtických rodů i majetku církve a dalších velkostatkářů. Pro představu, jen pozemkový majetek rodu Schwarzenbergů byl okolo 250 000 hektarů. Největším problémem byla do budoucna informace, že půdu lze vyvlastnit, byť za první republiky za jistou náhradu. Jinou rovinu záboru půdy pak najdeme po roce 1948.
Čechův most
06:28

Čechův most

Prahu půlí řeka Vltava na dvě části, které jsou spojeny řadou mostů. Karlův, Mánesův, Branický, Jiráskův, Trojský... Nejkratší a z těch novodobých také nejzdobnější je most Čechův. Podívejte se na stručnou historii mostu i jeho okolí.
Znárodňování ve zpravodajství roku 1946
00:50

Znárodňování ve zpravodajství roku 1946

Zpravodajství z roku 1946 o práci ve znárodněných závodech a na znárodněných polích. O dosaženém se hovoří jako o „plodu revoluce“.
My a oni: reflexe Palachova činu
00:45

My a oni: reflexe Palachova činu

Vilém Nový byl komunistický politik, který do československých dějin vstoupil zejména kvůli svým výrokům po smrti Jana Palacha, kdy hovořil o teorii tzv. studeného ohně. V pasáži uvidíte jeho stručnou charakteristiku posrpnového vývoje, kdy rozdělil verbálně společnost na „my“ a „oni“.

ČT edu nejsou pouze videa

13 495

videí

756

námětů do
výuky

4 597

pracovních
listů

1 305

pořadů

68

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání