portály České televize
menu

Často hledáte:

česká literatura čeština práce s textem česká kultura přijímací zkoušky

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Zhodnocení polistopadového vývoje

05:44

Zhodnocení polistopadového vývoje

Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Průzkumy k třicátému výročí revoluce ukázaly, že většina Čechů se má lépe než před rokem 1989 a že nejvýše hodnocenými hodnotami zůstávají svoboda a demokracie. Přesto se mnoho věcí nepovedlo a některá očekávání nebyla naplněna. A tak vedle spokojených lidí, kteří cítí hrdost na svou zemi, existuje řada těch, kteří pociťují spíše deziluzi, úzkost a strach z budoucnosti.

Z pořadu:

Třicet svobodných Přehrát celý pořad

Témata:

Stát Demokracie Společenské změny

Námět do výuky:

Ohlédnutí za sametovou revolucí

Vhodné pro stupeň:

Střední škola

Vhodné pro předmět:

Člověk a společnost Psychologie a sociologie

Klíčová slova:

Česká republika politika demokracie společnost sametová revoluce stát polistopadový vývoj ve společnosti občanská společnost 17. listopad česká politika svoboda národ hodnoty životní úroveň rozdělená společnost

Materiály ke stažení

2 listů

Zhodnocení polistopadového vývoje: Pracovní list

Pracovní list pro žáky střední školy. Prohlubuje znalosti spojené s polistopadovým vývojem, zabývá se aktuálními problémy české politiky a volební problematikou.
Střední škola
Člověk a společnost

Zhodnocení polistopadového vývoje: Metodický list

Metodický komentář pro učitele střední školy. Jde o doplňkový materiál k pracovnímu listu Zhodnocení polistopadového vývoje.
Střední škola
Člověk a společnost

Mohlo by vás také zajímat

Společenské změny

Další videa
Dějiny Svátku práce
09:58

Dějiny Svátku práce

1. máj – Svátek práce se dnes slaví jako mezinárodní svátek všech pracujících. Jeho původ je spojen s dělnickým hnutím a sahá do druhé poloviny 19. století, přičemž hlavním impulsem ke vzniku byly manifestace v USA a poprava čtyř dělnických předáků. U nás se slavil poprvé v roce 1890 a za první republiky se stal státním svátkem. Původně celonárodní a jednotné oslavy se postupně rozrůznily a jednotlivé politické strany si Svátek práce začaly organizovat po svém.
Rodina jako základní sociální jednotka
06:35

Rodina jako základní sociální jednotka

Základní sociální jednotkou v sociálních společenstvích je rodina. Pojďme společně hledat odpovědi na následující otázky: Jaké existují formy manželství? V čem tkví příčina nestability partnerských vztahů v současnosti? Je lepší se ženit a vdávat, a nebo žít takzvaně na psí knížku? Jak s pojímáním partnerských vztahů zahýbala emancipace žen? Je perspektivní vzít si partnera z naprosto odlišně založené rodiny? Pořadem provází Cyril Höschl.

25. výročí sametové revoluce ve fotografii
05:54

25. výročí sametové revoluce ve fotografii

Výročí sametové revoluce v roce 2014 bylo bouřlivé. Mnozí občané se sešli, aby vyjádřili svoji nespokojenost se stavem společnosti a s vystupováním prezidenta Miloše Zemana. Památným se stal zejména prezidentův projev na Albertově, kde musel čelit pískajícímu davu. Petru Davidu Joskovi se povedlo fotoaparátem nejen vystihnout tehdejší atmosféru protestu, ale také zachytit útočící chlebíček.
Pražská chudinská péče: Masarykovy domovy
02:07

Pražská chudinská péče: Masarykovy domovy

Po připojení dalších desítek obcí k Praze roku 1922 přestala stávající pražská zařízení sociální péče kapacitně dostačovat. Politik Petr Zenkl přišel s nápadem na vybudování centrální instituce a roku 1928 byly slavnostně otevřeny tak zvané Masarykovy domovy. Pavilony poskytovaly především sociální péči pro staré osoby, částečně ale i pro invalidy a děti. Za druhé světové války se zařízení přeměnilo v nemocnici a k původnímu účelu už se nevrátilo. Dnes v areálu sídlí Thomayerova nemocnice.

Stát

Další videa
Josef Jařab o demokracii
05:28

Josef Jařab o demokracii

Josef Jařab je amerikanista, literární historik a teoretik, překladatel, bývalý senátor a bývalý rektor Univerzity Palackého. V několika minutách výstižně shrnuje, co je podstatou demokracie a jaké musí existovat opory a podmínky, aby mohlo demokratické zřízení správně fungovat. Jako jedny z nejdůležitějších aspektů uvádí demokratické vzdělávání, angažovaného, a je-li třeba, i neposlušného občana a fungující občanskou společnost.
Krajské volby
04:25

Krajské volby

Mají pověst těch nejméně důležitých a nejméně záživných voleb v našem systému. O čem všem ale ve skutečnosti mohou rozhodnout?
Nedůvěra ve vládnoucí elity
06:43

Nedůvěra ve vládnoucí elity

Fenomén silného státu se projevuje například důvěrou občanů v jeho vládnoucí elity. Nejde o to, jestli máme stát malý nebo velký, ale o to, jestli věříme svým vlastním institucím. Jak je na tom Česko s pocitem bezpečí, že stát řídí kompetentní lidé? A co si počít se státem, který pomaličku selhává ve všech svých funkcích? Je řešením privatizace?

Osud církevního majetku za komunistů
02:17

Osud církevního majetku za komunistů

Komunisté po uzavření klášterů převzali veškerý církevní movitý i nemovitý majetek. Budovy obvykle využívala státní bezpečnost, armáda nebo úřady, popřípadě zůstaly nevyužity a chátraly. Movitý majetek byl často rozkraden nebo zničen, někdy jím byly vybaveny zámky, muzea a galerie. Kláštery však často vlastnily i díla vysoké umělecké kvality, která se naštěstí většinou podařilo zachránit díky Národní galerii a Národní knihovně.

Demokracie

Další videa
Politická situace na konci devadesátých let
12:08

Politická situace na konci devadesátých let

Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. V druhé polovině 90. let porevoluční euforie vyprchala a začala léta často označovaná jako období politického marasmu. Lidé byli zklamaní ve svých nadějích a poslední představitel étosu sametové revoluce mezi politiky, Václav Havel, začal mluvit o „blbé náladě“. Přibývaly skandály kolem politických stran a samotný smysl politické soutěže posléze zpochybnila tzv. opoziční smlouva.
Svátek 28. října v osmičkových letech
08:41

Svátek 28. října v osmičkových letech

Kulatá výročí 28. října se často slavila ve stínu velkých historických událostí. Archivní snímek připomíná projev Klementa Gottwalda při výročí v roce 1948, tedy po únorovém komunistickém převratu. Významný byl i rok 1988, kdy už ve společnosti docházelo ke změnám směřujícím ke svobodě. Režim zřejmě kvůli obavám z možných demonstrací v den výročí vzniku samostatného Československa vrátil tento státní svátek v původním významu do kalendáře. Oficiální oslavy však uspořádal už 27. října a den na to opravdu k demonstraci došlo.

Digitální kompetence
PL
Co dělá politik?
04:48

Co dělá politik?

Slovo politika označuje činnost, při které se skupina lidí s různými názory musí domluvit na vedení státu. Co to konkrétně obnáší? V malé obci politik rozhoduje třeba o novém vodovodu, ve velkých městech rozhodují o stavbách významných budov a dopravní infrastruktuře. Poslanci pak rozhodují o celém státě a směru, kterým se země bude ubírat. Nejvýše postavený politik je prezident. Co to znamená legislativní proces? Jde o proces schvalování nového zákona. Ten musí schválit nejen poslanci, ale i senátoři a nakonec ho musí podepsat i prezident. Což někdy trvá i roky. Proč lidé nemají rádi politiky? A co by měl politik umět?

Karel Kryl v emigraci
09:32

Karel Kryl v emigraci

Karel Kryl odjel v roce 1969 do Německa, kde už zůstal, ačkoliv to původně v plánu neměl. Situace v Československu ale spěla k uzavření hranic a k totalitě - a on jako výsostně protirežimní kritik by už neměl žádnou uměleckou budoucnost. Začal pracovat v Rádiu Svobodná Evropa, kde bohužel nevyužili jeho potenciálu ve sféře politiky a nabídli mu jen místo sportovního redaktora – pravděpodobně i z důvodu jeho složité a nesmlouvavé povahy a nechuti podřizovat se.

ČT edu nejsou pouze videa

12 809

videí

720

námětů do
výuky

4 356

pracovních
listů

1 212

pořadů

69

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání