portály České televize

Často hledáte:

příroda Afrika zemědělství Krkonoše pedosféra

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Hledat Zavřít vyhledávání
menu

Společenské změny

Rozšiřující materiály:

Délka videa:

Stupeň vzdělávání:

Předměty:

Filtrovat videa

Vybrané filtry:

Smazat vše

Témata:

Společenské změny

Řadit podle:

Seřadit podle...

Zobrazuji 1-12 z 61
PL
Techniky ruské propagandy
07:01

Techniky ruské propagandy

Propaganda byla vždy součástí politických konfliktů, její techniky se ale v čase mění. Samozřejmě dochází ke změnám v souvislosti s vývojem technologií, což v tomto případě znamená především sociální sítě a jejich ohromný vliv na myšlení lidí. Jsou ale patrné i jiné změny – zatímco v období studené války byla proruská propaganda zcela přiznaná, dnes je mnohem nenápadnější. Už není nutné vnutit lidem svůj názor, účinnější často bývá jen je znejistit, aby nevěděli, co je a co není pravda.
PL
Sametová revoluce ve fotografii
06:57

Sametová revoluce ve fotografii

Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.

PL
Jak říct "Děti, začala válka"?
10:20

Jak říct "Děti, začala válka"?

Povídání Ukrajinky, matky dvou dětí, kterou do Čech přivedl strach z války. Na Ukrajině je válečný stav již delší dobu, je to ale od února 2022 jiné? Jaký okamžik rozhodl, že matka zabalila věci, děti a odešla ze svého domova? Co jí běželo hlavou při balení, když věděla, že za hodinu odjíždí vlak "do bezpečí"? Jak mluvit s ukrajinskými dětmi o válce, kvůli které odcházejí od svých rodin?
PL
Zhodnocení polistopadového vývoje
05:44

Zhodnocení polistopadového vývoje

Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Průzkumy k třicátému výročí revoluce ukázaly, že většina Čechů se má lépe než před rokem 1989 a že nejvýše hodnocenými hodnotami zůstávají svoboda a demokracie. Přesto se mnoho věcí nepovedlo a některá očekávání nebyla naplněna. A tak vedle spokojených lidí, kteří cítí hrdost na svou zemi, existuje řada těch, kteří pociťují spíše deziluzi, úzkost a strach z budoucnosti.
PL
Deziluze z polistopadového vývoje
07:05

Deziluze z polistopadového vývoje

Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. I po třiceti letech pokládá většina lidí za největší hodnotu svobodu. Ale svoboda klade značný důraz na vlastní zodpovědnost a tomu se mnozí za vlády komunistů neměli možnost naučit. Mnoho očekávání a ideálů revoluce zůstalo nenaplněno, což nutně vyvolává pocit rozčarování a následně touhu po změně. Prostor pak dostávají různé populistické a demagogické subjekty a krize se prohlubuje.

PL
Smrtící plyn cyklon B z Kolína
04:10

Smrtící plyn cyklon B z Kolína

Významný politik, disident, novinář, překladatel, exministr obrany, bývalý velvyslanec v Rusku a kancléř prezidenta Václava Havla vypráví svůj velký životní příběh 20. století. Luboš Dobrovský vzpomíná na své rodné město Kolín, kde byl ve zdejší továrně Draslovka vyráběn plyn cyklon B, který Němci používali jako smrtící jed pro Židy v plynových komorách. Norimberským zákonům neunikla ani Dobrovského židovská rodina. Tatínka čekal transport do Terezína a Osvětimi. Kolínský most se tak pro Luboše Dobrovského stal pomníkem tatínkova odchodu a utrpení Židů.
PL
Život na venkově v 18. a 19. století
04:27

Život na venkově v 18. a 19. století

V 18. století žila naprostá většina lidí na venkově, přičemž pokud se chtěli poddaní stěhovat, potřebovali tzv. zhostní list. Převaha venkovských obyvatel nad městy trvala v českých zemích až do 20. století. Jak konkrétně vypadala venkovská obydlí a jaké byly jejich nedílné součásti, to můžeme dobře vidět na dochovaných staveních ve skanzenu. Dvě taková s průvodcem navštívíme.
Dezinformace a sociální sítě
02:13

Dezinformace a sociální sítě

Dezinformace hrají důležitou roli v informační válce. Člověku, který je jim dlouhodobě vystaven a zároveň není dostatečně poučený a odolný, vkládají do vědomí škodlivé obrazy a názory, a to často ve prospěch cizí mocnosti. K šíření dezinformací se dnes v hojné míře využívají sociální sítě, především Facebook. V čem konkrétně spočívá hrozba a zneužitelnost sociálních sítí? Na to odpoví datový analytik František Vrabel.
Sociální sítě a hybridní válka
02:08

Sociální sítě a hybridní válka

Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Sociální sítě se v posledních letech stávají nejen komunikačním prostředkem, ale také stále mocnějším politickým nástrojem sloužícím k manipulaci a ovlivňování veřejného mínění. Často narážíme také na pojem hybridní válka, který sice není nový, ale s nástupem internetu získal zcela nový rozměr.
Záhadní amišové
05:21

Záhadní amišové

Nosí staromódní oblečení bez knoflíků, odmítají moderní technologie. Ženy mají vlasy ukryté pod čepcem, muži dlouhý plnovous. Řeč je o konzervativních křesťanech, kterým se říká amišové. Amišové jsou následovníci švýcarského kazatele Jakoba Ammanna, s jejichž uzavřenými komunitami se setkáme v USA (hlavně v Pensylvánii, Ohiu a Indianě) a v Kanadě. Přestože se Spojené státy na první pohled jeví jako náboženský monolit a většina obyvatel jsou křesťané, při pohledu blízka zjistíme, že situace zdaleka není tak jednoduchá.

Dějiny Svátku práce
09:58

Dějiny Svátku práce

1. máj – Svátek práce se dnes slaví jako mezinárodní svátek všech pracujících. Jeho původ je spojen s dělnickým hnutím a sahá do druhé poloviny 19. století, přičemž hlavním impulsem ke vzniku byly manifestace v USA a poprava čtyř dělnických předáků. U nás se slavil poprvé v roce 1890 a za první republiky se stal státním svátkem. Původně celonárodní a jednotné oslavy se postupně rozrůznily a jednotlivé politické strany si Svátek práce začaly organizovat po svém.
Protest muslimky
02:19

Protest muslimky

Deset vteřin a její život se otočil naruby. V roce 2018 na ulici v Teheránu zvedla nad hlavu svůj hidžáb a odhodlala se tak k protestu. Vyjádřila tak svůj odpor proti autoritativnímu íránskému režimu. Poté byla zatčena a skončila ve vězení. Dnes je s dcerou v exilu. To jediné, na co íránská žena při svém gestu myslela, byla budoucnost její dcery. Nechtěla, aby dcera vyrůstala v zemi za stejných podmínek jako ona, kde ženy neznají, co je to svoboda. K jejímu protestu se přidaly desítky dalších žen a v době sociálních sítí se o tom dozvěděl celý svět.
Další videa

ČT edu nejsou pouze videa

10 927

videí

559

námětů do
výuky

3 199

pracovních
listů

1 009

pořadů

67

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání