Našli jsme pro vás videí: 41
06:57
Sametová revoluce ve fotografii
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
05:44
Zhodnocení polistopadového vývoje
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Průzkumy k třicátému výročí revoluce ukázaly, že většina Čechů se má lépe než před rokem 1989 a že nejvýše hodnocenými hodnotami zůstávají svoboda a demokracie. Přesto se mnoho věcí nepovedlo a některá očekávání nebyla naplněna. A tak vedle spokojených lidí, kteří cítí hrdost na svou zemi, existuje řada těch, kteří pociťují spíše deziluzi, úzkost a strach z budoucnosti.
04:10
Smrtící plyn cyklon B z Kolína
Významný politik, disident, novinář, překladatel, exministr obrany, bývalý velvyslanec v Rusku a kancléř prezidenta Václava Havla vypráví svůj velký životní příběh 20. století. Luboš Dobrovský vzpomíná na své rodné město Kolín, kde byl ve zdejší továrně Draslovka vyráběn plyn cyklon B, který Němci používali jako smrtící jed pro Židy v plynových komorách. Norimberským zákonům neunikla ani Dobrovského židovská rodina. Tatínka čekal transport do Terezína a Osvětimi. Kolínský most se tak pro Luboše Dobrovského stal pomníkem tatínkova odchodu a utrpení Židů.
02:17
Protest muslimky
Deset vteřin a její život se otočil naruby. Svůj hidžáb zvedla v teheránské ulici nad hlavu a odhodlala se tak k protestu, k odporu proti autoritativnímu režimu. Poté byla zatčena a skončila ve vězení. Dnes je s dcerou v exilu. To jediné, na co íránská žena při svém gestu myslela, byla budoucnost její dcery. Nechtěla, aby dcera vyrůstala v zemi za stejných podmínek jako ona, kde ženy neznají, co je to svoboda. K jejímu protestu se přidaly desítky dalších žen a v době sociálních sítí se tom dozvídá celý svět.
02:41
Poválečné osídlení Nejdecka
Po roce 1945 docházelo v rámci českých zemí k masivnímu přesunu obyvatelstva. Z tzv. Sudet bylo odsunuto německé obyvatelstvo a do opuštěných obcí přicházeli hospodařit noví osídlenci. V pohraničních oblastech však byly těžké klimatické podmínky, a tak často docházelo k tomu, že lidé ze zemědělských oblastí odcházeli do měst, živnosti a výroby se přesouvaly a jednotlivé vesnice zanikaly. Pojďme se podívat do okolí Nejdku, které podobný osud také postihl.
04:27
Život na venkově v 18. a 19. století
V 18. století žila naprostá většina lidí na venkově, přičemž pokud se chtěli poddaní stěhovat, potřebovali tzv. zhostní list. Převaha venkovských obyvatel nad městy trvala v českých zemích až do 20. století. Jak konkrétně vypadala venkovská obydlí a jaké byly jejich nedílné součásti, to můžeme dobře vidět na dochovaných staveních ve skanzenu. Dvě taková s průvodcem navštívíme.
02:21
Terorismus
Pořad vysvětluje, proč vznikají teroristické organizace a jaká je podoba terorismu v současném světě.
09:58
Dějiny Svátku práce
1. máj – Svátek práce se dnes slaví jako mezinárodní svátek všech pracujících. Jeho původ je spojen s dělnickým hnutím a sahá do druhé poloviny 19. století, přičemž hlavním impulsem ke vzniku byly manifestace v USA a poprava čtyř dělnických předáků. U nás se slavil poprvé v roce 1890 a za první republiky se stal státním svátkem. Původně celonárodní a jednotné oslavy se postupně rozrůznily a jednotlivé politické strany si Svátek práce začaly organizovat po svém.
02:51
Fašismus
Fašismus máme většinou spojený s druhou světovou válkou. Ukázka přibližuje, kdy a proč fašismus vznikl a v jaké podobě se s ním můžeme setkat i dnes.
07:40
Historie tance: Valčík a polka
Valčík byl od začátku 19. století nejoblíbenějším společenským tancem. Oblibu si získal nejen svojí noblesou, ale i tím, že umožňoval tanečníkům velmi těsný fyzický kontakt. Valčík byl jakousi zveřejněnou intimitou. O něco později se objevuje polka, která posléze opanovala českou národní společnost. Měla reprezentovat ideu slovanství a logicky se s ní proto identifikovaly české vlastenecké kruhy. Přesto však králem tanců zůstal a zůstává valčík.
02:13
Dezinformace a sociální sítě
Dezinformace hrají důležitou roli v informační válce. Člověku, který je jim dlouhodobě vystaven a zároveň není dostatečně poučený a odolný, vkládají do vědomí škodlivé obrazy a názory, a to často ve prospěch cizí mocnosti. K šíření dezinformací se dnes v hojné míře využívají sociální sítě, především Facebook. V čem konkrétně spočívá hrozba a zneužitelnost sociálních sítí? Na to odpoví datový analytik František Vrabel.
13:40
Závislost na drogách
Po listopadu 1989 ovládla Československo do té doby nemyslitelná svoboda a zasáhla všechny oblasti života. Otevřely se hranice, bez omezení se rozvíjel kulturní a společenský život a ve velkém se rozjel i obchod s drogami, které k té svobodě patřily. Na onu dobu vzpomínají někdejší drogově závislí: Roman Povala, Dominik Ivanys a Krištof Rimský.
