Našli jsme pro vás videí: 21
07:40
Historie tance: Valčík a polka
Valčík byl od začátku 19. století nejoblíbenějším společenským tancem. Oblibu si získal nejen svojí noblesou, ale i tím, že umožňoval tanečníkům velmi těsný fyzický kontakt. Valčík byl jakousi zveřejněnou intimitou. O něco později se objevuje polka, která posléze opanovala českou národní společnost. Měla reprezentovat ideu slovanství a logicky se s ní proto identifikovaly české vlastenecké kruhy. Přesto však králem tanců zůstal a zůstává valčík.
02:17
Protest muslimky
Deset vteřin a její život se otočil naruby. Svůj hidžáb zvedla v teheránské ulici nad hlavu a odhodlala se tak k protestu, k odporu proti autoritativnímu režimu. Poté byla zatčena a skončila ve vězení. Dnes je s dcerou v exilu. To jediné, na co íránská žena při svém gestu myslela, byla budoucnost její dcery. Nechtěla, aby dcera vyrůstala v zemi za stejných podmínek jako ona, kde ženy neznají, co je to svoboda. K jejímu protestu se přidaly desítky dalších žen a v době sociálních sítí se tom dozvídá celý svět.
01:54
Staropanenství v 18. a 19. století
Staré panny a staří mládenci, tedy lidé, kteří neuzavřeli manželství, to neměli na venkově v 18. a 19. století vůbec snadné. I když za svoji situaci často nemohli, byli vůči ostatním v podřízeném postavení a nezřídka čelili nejen pověrám, ale i různým ústrkům.
05:02
Postavení vdov a sirotků na venkově
V 18. a 19. století bylo ovdovění a osiření ve venkovské společnosti poměrně časté. Ne vždy bylo pro čerstvé vdovy nejlepším řešením co nejrychleji se znova provdat, záleželo na různých okolnostech. Situace dětí je do značné míry určena tím, jestli jejich nevlastním rodičem byl otčím, nebo macecha. V této souvislosti se podíváme na tzv. Popelčin komplex, o němž hovoří evoluční psychologové.
03:53
Zneužití dějin v informační válce
Dějiny se dají v informační válce snadno zneužít. Jednak má většina společnosti jen základní znalost historie a jednak důležité historické události a pojmy často automaticky spouštějí v mysli buď pozitivní, nebo negativní asociace, bez ohledu na to, co je pravda. S dějinami v tomto smyslu často pracují např. politici. Stejně tak politici rádi používají dělení na „my“ a „oni“, což je základní princip války a vůbec jakéhokoli konfliktu. Proto se také informační válce říká válka.
02:13
Dezinformace a sociální sítě
Dezinformace hrají důležitou roli v informační válce. Člověku, který je jim dlouhodobě vystaven a zároveň není dostatečně poučený a odolný, vkládají do vědomí škodlivé obrazy a názory, a to často ve prospěch cizí mocnosti. K šíření dezinformací se dnes v hojné míře využívají sociální sítě, především Facebook. V čem konkrétně spočívá hrozba a zneužitelnost sociálních sítí? Na to odpoví datový analytik František Vrabel.
05:03
Informační operace
Informace se dají použít jako zbraň a správně vedené informační operace umí ovlivnit vnímání a chování lidí. Nástrojem bývají plánované komunikační akce a kampaně, které mají za úkol jednoduše a často podprahově působit na lidské emoce a díky tomu pokřivit realitu v něčí prospěch. Příkladem z nedávné historie je např. kampaň proti vybudování amerického radaru v Brdech, na níž se dá dobře ukázat, že emoce jsou silnější než argumenty.
05:36
Propaganda v Rusku
V Rusku má propaganda silnou tradici. Pochází odtud i zřejmě historicky nejslavnější „fake news“, antisemitský pamflet Protokoly sionských mudrců. Informační, resp. hybridní válce se věnují mnohé oficiální dokumenty, např. Gerasimova doktrína z roku 2013. Účinným nástrojem šíření propagandy jsou státem ovládaná média. Zajímavé je z hlediska manipulace veřejného mínění také využívání heroických okamžiků z minulosti pro vykreslování svých vlastních dějin a národní identity. Nástrojem propagandy se tak stává manipulace s historií.
04:27
Život na venkově v 18. a 19. století
V 18. století žila naprostá většina lidí na venkově, přičemž pokud se chtěli poddaní stěhovat, potřebovali tzv. zhostní list. Převaha venkovských obyvatel nad městy trvala v českých zemích až do 20. století. Jak konkrétně vypadala venkovská obydlí a jaké byly jejich nedílné součásti, to můžeme dobře vidět na dochovaných staveních ve skanzenu. Dvě taková s průvodcem navštívíme.
10:52
Původ řecké menšiny v Česku
Řecká menšina se v České republice objevuje v poválečném období. V Řecku probíhala občanská válka a zemi sužovaly boje, hlad a chudoba. Nejprve byly v roce 1948 zorganizovány odjezdy řeckých dětí z vlasti do několika lidově demokratických republik, po skončení občanské války pak přibyli emigranti i z řad dospělých. Něco více o historickém pozadí a o přijetí dětí v Československu se dozvíme v následujícím videu.
02:41
Poválečné osídlení Nejdecka
Po roce 1945 docházelo v rámci českých zemí k masivnímu přesunu obyvatelstva. Z tzv. Sudet bylo odsunuto německé obyvatelstvo a do opuštěných obcí přicházeli hospodařit noví osídlenci. V pohraničních oblastech však byly těžké klimatické podmínky, a tak často docházelo k tomu, že lidé ze zemědělských oblastí odcházeli do měst, živnosti a výroby se přesouvaly a jednotlivé vesnice zanikaly. Pojďme se podívat do okolí Nejdku, které podobný osud také postihl.
05:44
Zhodnocení polistopadového vývoje
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Průzkumy k třicátému výročí revoluce ukázaly, že většina Čechů se má lépe než před rokem 1989 a že nejvýše hodnocenými hodnotami zůstávají svoboda a demokracie. Přesto se mnoho věcí nepovedlo a některá očekávání nebyla naplněna. A tak vedle spokojených lidí, kteří cítí hrdost na svou zemi, existuje řada těch, kteří pociťují spíše deziluzi, úzkost a strach z budoucnosti.
