02:52
Sýček obecný je malá sova velikosti kosa. Dřív byl u nás k vidění i slyšení na každém rohu, ale dnes jich tu žije už jen několik desítek a je silně ohrožený. Jak to? Jak se zapojit do záchrany sýčka? A proč naši předkové věřili, že sýček přináší smrt? https://www.seznam.cz/
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Aljaška je především díky nedotčené přírodě vyhledávaným turistickým cílem. Jaké klima je v jižní části aljašského subkontinentu? Jak ledovce vymodelovaly místní krajinu? A jaká je zde typická fauna i flora?
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Špačci přilétají z teplých krajin a zpěvem si namlouvají samičky. Čapí hnízdo je zatím prázdné, i vlaštovky jsou stále na cestě z teplých krajin. Poštolky se namlouvají vysoko na nebi.
Pojďme se společně podívat do hnízda k poštolkám. Sehnat šesti poštolčatům dostatek potravy není žádná legrace. Ještěže je na polích dostatek hrabošů. To je pro ně největší laskomina. Tím nám poštolky hodně pomáhají, jinak by nám hraboši ničili na polích naši úrodu.
UNESCO zařadilo Jizerskou louku do sítě nejvýznamnějších evropských rašelinišť. Ty v některých místech dosahují hloubky až tři metry. Nahlédněte s námi do meandrů Jizery. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Terčin zvířecí svět a její tutoriál nás seznámí s tím, co je všechno nutné připravit, abychom vytvořili správné podmínky pro chov afrických šneků – oblovek.
Pojďme se společně s kamerou zatoulat do Krkonoš a navštivme zdejší rašeliniště. Dozvíme se zde, že rašeliniště je vlastně takový bazén neboli nepropustná plocha, kde se hromadí voda. Daří se zde především rostlině nesoucí odpovídající název - rašeliník. Ten dokáže pojmout až 30 krát více vody, než sám váží. Přírodní rezervací vede jedna z nejstarších naučných stezek u nás, a sice kolem mrtvého lesa k Hubertově vyhlídce, ze které je vidět do širokého okolí.
První dálnice vznikla v Itálii v roce 1924 a měřila pouhých 50 km. Dnes už je to s dálnicemi trochu jinak, dálnice se plánují podle toho, kde jezdí hodně vozidel a jsou tam špatné silnice. Jak dlouho trvá výstavba nové dálnice? To je různé, záleží na tom, jestli se dálnice pouze přestavuje nebo se staví na tzv. zelené louce. Podívejte se, jak taková výstavba dálnice probíhá.
Pojďme se společně s kamerou zatoulat na Šumavu, kde v liduprázdné krajině protéká řeka Křemelná. Jedná se o mimořádně krásnou a čistou řeku. Najdeme zde ledňáčka říčního, skorce vodního, ale i bobra evropského. Původně zde byla osada Frauenthal a plán byl na řece postavit kaskádovitou přehradu. Nic z toho tu však dnes není a my si můžeme vychutnat panensky čistou přírodu.
Kde najdeme Přírodní park Sovinecko? Nachází se v pohraničním území v Nízkém Jeseníku. Tento kraj, který se rozprostírá na 199 čtverečních kilometrech, je bohatý na pestrou skladbu svých lesů. Právem byl v roce 1994 vyhlášen přírodním parkem. Zajímavý je také svými hlubokými údolími, kterým se zde lidově říká žleby.
Pojďme se společně podívat, jak karneval v Riu de Janeiru roztančila samba. Jeden z nejslavnějších masopustů neboli karnevalů se koná právě v Riu de Janeiru. Tanečníci, bubeníci a další vystupující strávili přípravou karnevalu několik měsíců. Podívejte se také na jednoho mladého entuziastu.
„Snovači, ti vždycky rádi posvačí.“ Že nevíte, jak takový snovač vypadá? A proč se jmenuje právě takto? Po světě jich poletuje asi půl miliardy, takže je velká šance, že i vy jednoho potkáte. Byla by škoda ho nepoznat nebo si ho splést s vrabcem. Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
Aby v přírodě vše fungovalo, je potřeba ji udržovat čistou. Moře jsou ale plná odpadků. Jejich čištění je finančně náročné a sítě chytaly kromě odpadků i mořské živočichy. Mladý Holanďan přišel s novým řešením. Podívejte se, jak se jeho prototyp na čištění moří testuje.
Cestování s vařečkou je pořad, který nás v tomto díle naučí uvařit podle indického receptu zeleninový pilaf s rýží a jogurtovým salátem. Do přípravy tohoto pokrmu se zapojí celá rodina při příležitosti svátku jara. Uvidíme také netradičně prostřený stůl, na kterém toho nakonec bude spousta k hodování.
13 593
866
4 821
1 156
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.