03:53
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
V zimě živočichové strádají. My lidé jim můžeme pomáhat. Ukážeme si, jakým způsobem můžeme pomáhat v zimě přikrmovat ptáčky, veverky, srny i vodní ptáky. Vysvětlíme si, které krmivo není vhodné, s kým se můžeme o přikrmování poradit.
Sýček obecný je malá sova velikosti kosa. Dřív byl u nás k vidění i slyšení na každém rohu, ale dnes jich tu žije už jen několik desítek a je silně ohrožený. Jak to? Jak se zapojit do záchrany sýčka? A proč naši předkové věřili, že sýček přináší smrt?
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Tři čtvrtiny Austrálie zabírají pouště a polopouště. Co patří mezi hlavní znaky těchto oblastí? Jaké zajímavé přírodní útvary zde můžeme najít? A jak se člení zbytek australského kontinentu?
Název ostrovů vznikl vlastně omylem, protože se anglický mořeplavec Francis Drake spletl a zaměnil kajmany a leguány. Kromě nich je souostroví s azurovým mořem a písčitými plážemi známé díky želvím rezervacím a množství rozmanitých ptáků. Pod vodou čekají na obdiv malebné podmořské jeskyně, a hlavně Město rejnoků, kde se dají rejnoci jménem trnuchy americké nejen pozorovat, ale dokonce lze s nimi i plavat a pohladit si je.
Pojďme se společně podívat, jak karneval v Riu de Janeiru roztančila samba. Jeden z nejslavnějších masopustů neboli karnevalů se koná právě v Riu de Janeiru. Tanečníci, bubeníci a další vystupující strávili přípravou karnevalu několik měsíců. Podívejte se také na jednoho mladého entuziastu.
„Když v Africe něco zdechne, ne každý se toho lekne.“ Někdo je dokonce rád, jako třeba právě sup. Ne nadarmo se mu říká mrchožrout. Přestože svým dvoumetrovým rozpětím křídel by mohl konkurovat nejednomu dravci, sám nic neloví. Pouze si počká na zbytky. Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
Pojďme se společně podívat na video o chovu buvolů. Postarat se o buvolí stádo a vyčistit jejich výběh je opravdu velká dřina. Buvolí stádo většinou vede velká kráva, stádo by neměl nikdo vyplašit, jelikož jsou to celkem nebezpečná zvířata. Buvol žije v zajetí teprve krátkou dobu. Pojďte o jejich životě zjistit více.
Každý výletník je moc dobře zná. Pomáhají nám s orientací v krajině a ukazují nám cestu. Mají různé barvy: červenou, modrou, žlutou i zelenou. Víte o čem je řeč? Samozřejmě o turistických značkách. Dozvíte se, kudy kdysi vedla první vyznačená trasa a proč už ji na mapě nenajdete. Také zjistíte, jak jsou turistické značky staré, kolik kilometrů cest už bylo jimi vyznačeno a po jaké době dochází k jejich kontrole.
Když je venku teplo, není nad to zamířit někam k vodě. Společně se podíváme třeba do Žlutých lázních v Praze, kde kromě relaxování u vody, si můžete i pořádně zasportovat. Odpočinek se zábavou se dá skloubit i v termálních lázních Velké Losiny a jako bonus je zde krásná příroda podhůří Jeseníků. No, a když už budeme v Jeseníkách, podíváme se i na vodní elektrárnu Dlouhé stráně. Za návštěvu stojí také Mělník a soutok dvou největších řek v Česku Vltavy a Labe. Vodní nádrž Seč pak nabízí kromě koupání a různých sportů i hodně výletů do okolí Železných hor. Pro zájemce o techniku jsou tu prohlídky vodní elektrárny Hučák v Hradci Králové.
Zkuste si tipnout, jak dlouho už existuje Klub českých turistů. Znali byste jméno jeho zakladatele a prvního předsedy a mimo jiné známého českého cestovatele? Klub je velice aktivní a jeho agenda poměrně pestrá. Vydává vlastní časopis, mapy, pořádá táborové akce a spoustu dalších věcí. Také se samozřejmě stará o turistické značky. Věděli byste, jaký význam měly původně barvy v turistickém značení?
Víte, čím je les pro naši krajinu důležitý? Chtěli byste se dozvědět, jak pomáhají lesníci našim lesům? Pojďte se společně s Emou projít po lese a dozvíte se odpovědi nejenom na tyto otázky.
Epizoda představuje labutě velké jako vodní ptáky především zámeckých parků. Dále se představují šumavští rysi, na které je vzácnost narazit. Je vysvětlena zimní strategie přežití hmyzu, který dokáže omezit svůj metabolismus během zimního období a přežívat ve stavu diapauzy (larvy, vajíčka i dospělci hmyzu). Z rostlin se pak představí časně kvetoucí čemeřice černé či původně v parcích vysazované severoamerické zeravy.
V pořadu Terčin zvířecí svět se Terka pokusí vcítit do šestého smyslu některých zvířat. Vyzkouší si, jaké je to být včelami, které dokáží cítit změnu magnetického pole. A co včely v takovém případě dělají? I to si vyzkouší. A také, jaké je to být v kůži ptáků, kteří jsou citliví na tlak vzduchu. A co teprve takoví hadi, kteří umějí předpovídat zemětřesení. Podívejte se a vyzkoušejte si, jaké je to vnímat svět úplně jinými smysly.
Víte, že život skorce vodního je bezprostředně spojen s horskými potoky? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Našli jste v přírodě zvířecí stopy? Rádi byste si tuto stopu zaznamenali, ale nevíte, jak na to? Stačí si připravit sádru a vodu a vydat se do přírody. Také pro vás bude dobrou pomůckou kniha Na stopě od Jiřího Nešpora, která vám může sloužit k zaznamenávání vašeho pozorování.
12 310
678
3 965
1 125
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.