Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Sýček obecný je malá sova velikosti kosa. Dřív byl u nás k vidění i slyšení na každém rohu, ale dnes jich tu žije už jen několik desítek a je silně ohrožený. Jak to? Jak se zapojit do záchrany sýčka? A proč naši předkové věřili, že sýček přináší smrt?
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Aljaška je především díky nedotčené přírodě vyhledávaným turistickým cílem. Jaké klima je v jižní části aljašského subkontinentu? Jak ledovce vymodelovaly místní krajinu? A jaká je zde typická fauna i flora?
„Má dva rohy, rychlé nohy, špatně vidí, skvěle slyší.“ Jistě jste poznali, že se jedná o nosorožce. Kvůli svému špatnému zraku útočí téměř na vše, co se pohne. Dlužno říci, že pytláci na něj útočí mnohem více. Kvůli pověsti o kouzelné léčivé moci jejich rohu jsou nosorožci ve volné přírodě téměř vzácností a hrozí jim vyhubení. Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
Dnes na nás čeká jedno z nejroztomilejších afrických zvířat. Tarbík. Poznáme ho podle toho, že má zadní nohy výrazně delší než přední a pohybuje se pomocí skákání. Neodmyslitelně k němu patří i dlouhý ocásek, pomocí kterého dává signál ostatním, pokud se blíží nebezpečí. Nepřehlédnete ani jeho velké oči, které vidí i v noci. Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
První mořskou rezervaci kolem Galapág vyhlásily úřady v roce 1986. Po nejnovějším rozšíření bude asi třikrát větší než Česká republika. Rozšíření rezervace patří k prvním splněným slibům z klimatické konference ve skotském Glasgow. Právě tam se totiž dohodl Ekvádor na tomto kroku se sousedními státy.
Suezský průplav je jeden z nejdůležitějších námořních dopravních uzlů. Bez něj by musely lodě převážející zboží mezi Asií a Evropou při své cestě obeplout celou Afriku. Jeho stavba byla hodně náročná a zdárnému dokončení přispěla i průmyslová revoluce v Evropě, která umožnila využití nových strojů. Dodnes se jedná o nejvyužívanější uměle vytvořený kanál na světě.
Mokřady patří mezi nejvýznamnější, ale zároveň nejohroženější biotopy. Vznikají přirozeně, ale mohou být i budovány uměle člověkem. Tvoří přirozený přechod mezi suchozemskými a vodními ekosystémy. Proč jsou mokřady důležité a co v nich roste a žije, se dozvíte v reportáži z Wifiny.
Pojďme se společně podívat na nejdelší most v Česku s názvem Sky bridge 721. Tento most je ve výšce 1 110 metrů nad mořem. Stavba mostu trvala dva roky a navazuje na něj naučná stezka Most času, která nabízí dětem několik adrenalinových atrakcí. Tyto atrakce jsou velmi vhodné pro školní výlety, ale je nutné si je zarezervovat.
Krkonošské louky nám představí seriál Minuty z Krkonoš. Víte například, že louky pokrývají necelých deset procent rozlohy Krkonoš a je to prostředí vytvořené člověkem?
Wifina nám v tomto díle rozšíří náš rozhled. Příběh Petřínské rozhledny v Praze je příběhem nadšení a odhodlání, a tak by byla škoda ho neznat. Víc vám o zázraku techniky 19. století poví Matěj.
Vosy jsou dravci a velmi obratní letci. Mají krásné odstrašující zbarvení, které jiný hmyz napodobuje. Jsou jedinečné stavbou hnízd (druh vosy můžeme poznat podle tvaru hnízda) a svým sociálním životem.
Pojďme se společně podívat na video, jak to mají divoká zvířata v zimním období s potravou. Je důležité zvířata v zimě přikrmovat, a to zejména jsou-li velké mrazy anebo velká sněhová pokrývka. V dřívějších dobách lidé tolik zvěř nekrmili, jelikož zvířata toho tenkrát mohla nalézt více než dnes - například proto, že bylo více listnatých stromů.
Máme na planetě Zemi více slané nebo sladké vody? Existují moře i uvnitř pevniny? Proč odborníci sledují, jestli se mění slanost vody v oceánu? Víte, že Mariánský příkop je nejhlubší místo pod vodní hladinou na světě?
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Poštolčí samička snáší vejce, sameček shání potravu. Špačci si staví hnízdo. Čápi své loňské hnízdo stále opravují.
13 464
755
4 588
1 300
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.