02:36
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Máme pro vás pokus. Ukázku rozkladu vodného roztoku chloridu sodného pomocí dvou tužek, devítivoltové baterie a vodiče. Michael nám vysvětlí, co je to elektrolýza. Na dvou elektrodách získaných z ořezaných tužek se po zapojení vyvíjejí plyny. Na záporné katodě vzniká vodík, který můžeme skladovat a používat jako palivo, a na kladné anodě chlór. Možná pro vás máme recept na energetickou krizi.
Jak si můžete doma vypěstovat velký krystal kuchyňské soli? Do nasyceného roztoku vložíte větší krystalek soli přilepený na niti. Po týdnu nebo dvou krystalek vyroste. Pokud budete trpěliví, vypěstujete opravdu velký krystal.
Na gumovém medvídkovi si ukážeme vlastnosti gelu, který je koloidní soustavou. Jejím příkladem je silikagel nebo kolagen. Gumový medvídek odolává mechanickým změnám, ale rozpouští se v kyselině sírové. Také aerogel má zajímavé vlastnosti. Vznikl nahrazením kapaliny plynem. Oxid křemičitý, z něhož je vyroben, tvoří pouze dvě desetiny jediného procenta, zbytek tvoří vzduch.
Krystalizace neboli růst krystalů se využívá k získávání čistých látek z kapaliny, kdy při odpařování rozpouštědla z roztoků dochází k uspořádání částic látky do krystalové mřížky. K pozorování fascinujícího růstu krystalů potřebujeme ale mikroskop. Podívejte se na ukázku růstu rozličných krystalů pod mikroskopem.
Do gelu octanu sodného vhodíme krystalek octanu sodného. Ten spustí rychlou krystalizaci přesyceného roztoku octanu sodného. Při tomto ději také dojde k uvolnění tepelné energie.
Sůl – chlorid sodný – slouží jako prostředek ke zlepšení nálady. Život závisí na sodíkové pumpě řídící transport iontů přes buněčnou membránu. Na jazyku sůl aktivuje centra libosti. Její dobré rozpustnosti ve vodě lze použít k oddělení soli od písku, filtrací a následnou krystalizací.
Která z kapalin má největší hustotu: olej, voda nebo sirup? Do odměrného válce postupně nalijeme všechny tři kapaliny, přičemž látka s nejvyšší hustotou klesne nejníže. Takže se nám seřadí odspoda nahoru v pořadí sirup, voda a olej.
N je obrovské číslo, jehož hodnota je 10 na 36. Jde o poměr mezi velikostí elektrické síly, která drží pohromadě atomy, a síly gravitace, která drží pohromadě celý vesmír. Jak si ji můžeme představit?
Při skocích do vody je důležitá znalost fyziky. Zásadní je povrchové napětí. Povrch kapaliny se chová jako smršťovací fólie, která jakoby stahuje kapalinu a brání se rozšíření. Při dopadu na hladinu je důležitá rychlost. Při pomalém ponoření mají molekuly vody čas se rozestoupit, zatímco při vysoké rychlosti dopadu se voda začne chovat jako těleso a klade odpor. Záleží i na velikosti plochy, kterou na hladinu dopadneme. Čím větší plocha a rychlost, tím dříve začne tvrdost hladiny připomínat beton. Vladimír Kořen předvede takový skok do vody, jaký musel určitě hodně bolet.
Co se stane, pokud do nádoby se studenou vodou vložíme menší lahvičku s teplou vodou? Při pokusu zjistíme, že teplá voda začne stoupat vzhůru. To dokazuje, že teplá voda má menší hustotu než studená.
Kterou látku lze použít jako tajný inkoust: chlorid kobaltnatý, mléko, nebo chlorid sodný? Chlorid kobaltnatý a mléko zahřátím mění barvu, zatímco chlorid sodný ne.
Jodid draselný s dusičnanem olovnatým spolu reagují za vzniku žlutých krystalků jodidu olovnatého. Ten dříve alchymisté používali jako látku podobnou zlatu.
Do třech zavařovacích sklenic vpravíme postupně: vzduch, vydechovaný vzduch z plic a oxid uhličitý, připravený reakcí octa a kypřicího prášku. Sklenice uzavřeme a dáme na celý den na slunce. Porovnáním změřených teplot ve sklenicích s jednotlivými plyny zjistíme, že nejvyšší teplota je ve sklenici s oxidem uhličitým. Molekuly oxidu uhličitého pohlcují infračervené záření ze slunečního světla a ohřívají okolní prostředí. To je důkazem přispívání oxidu uhličitého ke vzniku skleníkového efektu.
13 495
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.