02:36
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Máme pro vás pokus. Ukázku rozkladu vodného roztoku chloridu sodného pomocí dvou tužek, devítivoltové baterie a vodiče. Michael nám vysvětlí, co je to elektrolýza. Na dvou elektrodách získaných z ořezaných tužek se po zapojení vyvíjejí plyny. Na záporné katodě vzniká vodík, který můžeme skladovat a používat jako palivo, a na kladné anodě chlór. Možná pro vás máme recept na energetickou krizi.
Jak si můžete doma vypěstovat velký krystal kuchyňské soli? Do nasyceného roztoku vložíte větší krystalek soli přilepený na niti. Po týdnu nebo dvou krystalek vyroste. Pokud budete trpěliví, vypěstujete opravdu velký krystal.
Jakou zátěž unesou čtyři keramické hrnečky? Atomy v keramickém hrnku tvoří pevné chemické vazby. To způsobuje, že je keramika při nárazu křehká, a proto se keramický hrneček při pádu rozbije. Stejná pevnost způsobuje, že keramický hrnek má velkou odolnost vůči rovnoměrnému tlaku. Pod kola automobilu umístíme čtyři keramické hrníčky a automobil naložíme betonovými deskami. Hrnečky unesou auto s nákladem a tři osoby.
Pojďte se s námi podívat na suchý zip zblízka. Oděvy, obuv, obaly, tašky, kufříky – kde všude ho najdete? Napadlo vás někdy si vyzkoušet, kolik toho vydrží? Třeba zipy na sportovní obuvi. Podívejme se na jejich testy. A na několik unikátních snímků, které ukáží, jak vypadají suché zipy pod mikroskopem a čemu v přírodě se podobají.
Zkuste si tipnout, co se stane, když vhodíme kus vepřového masa a tuku do vody. Tuk má nižší hustotu než voda, takže ve vodě plave. Maso má hustotu vyšší, a proto jde ke dnu.
Pasáž přináší krátkou ukázku výroby horkého ledu z octanu sodného.
Experiment ukazuje podstatu tuhnutí malty. Do roztoku hydroxidu vápenatého, který je znám jako hašené vápno, foukáme oxid uhličitý. Při reakci vzniká bílá sraženina uhličitanu vápenatého.
V rámci pokusu do vodného roztoku alkoholu vložíme polévkovou lžíci stolního oleje, který se chová jako experimentální atom. Síly držící kuličku pohromadě se chovají jako jaderné síly. Rozříznutím kuličky na dvě části napodobíme štěpení atomu v jaderném reaktoru, které tam ale probíhá milionkrát rychleji.
Chcete žákům ukázat efektní pokusy v chemii? Michael se svými pomocníky předvede řadu experimentů známých pod svými triviálními názvy, jako je například sloní pasta, chemická sopka nebo tajné písmo. Zajímavé jsou i pokusy s kapalným dusíkem, flavinovým indikátorem ze zelí a řada dalších.
Vlastnosti kapalného dusíku jsou dobře známé. Ale co se stane odpařením kapalného dusíku? Kapalný dusík vpravíme do PET lahve, kterou uzavřeme a vložíme ho do nádoby s pingpongovými míčky. Dojde k výbuchu, protože dusík při odpaření zvětší několikrát svůj objem.
Jak vnímáme barvy nám vysvětlí jednoduchá kapalinová chromatografie. Na kruhový filtrační papír nakreslíme černou fixou malý obrazec a uprostřed uděláme malý otvor. Do otvoru dáme druhý filtrační papír složený do kornoutku. Filtrační papír postavíme kornoutkem do misky se slanou vodou. Pozorujeme od středu rozbíhající se barvy. Vidíme, že černá se ve skutečnosti skládá z více barev.
Krystalizace neboli růst krystalů se využívá k získávání čistých látek z kapaliny, kdy při odpařování rozpouštědla z roztoků dochází k uspořádání částic látky do krystalové mřížky. K pozorování fascinujícího růstu krystalů potřebujeme ale mikroskop. Podívejte se na ukázku růstu rozličných krystalů pod mikroskopem.
Při vložení předmětu do přesyceného roztoku octanu sodného se vytvoří krystalizační jádro a okolo něj se začnou vytvářet krásné krystaly. Při správné koncentraci roztoku můžeme udělat krápník. V druhém pokusu si vyrobíme fontánu a to tak, že uděláme ve sklenici podtlak, zazátkujeme ji víčkem se skleněnou trubičkou, vložíme do vody a ona se začne plnit vodou.
Pojďme společně nahlédnout do nanosvěta, oblasti rozměrů menších než je 1 mm na pravítku. Změny na molekulární úrovni se mohou projevit i ve světě, na který jsme zvyklí. Nanočástice fungují také jako stavební kameny, které mohou vytvářet různé celky. Tyto celky mohou například na základě rozdílného pH transportovat v buňkách léky. Dozvíte se, jak jsou nanočástice velké a jakým způsobem se získávají.
14 199
865
4 806
1 155
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.