04:31
Musíme si dobře rozmyslet, co nahrajeme na internet. Protože už to pak nejde smazat! Navíc tím můžeme někomu ublížit. A také je dobré vědět, že se někdo na internetu může vydávat za někoho jiného.
Svým chováním na internetu zanecháváme digitální stopu. Podle toho, co na internetu děláme, nám potom servery nabízí různý obsah a webové stránky nám na míru přizpůsobují své chování. Pozor, internet z velké části platí reklama, proto jej můžeme většinou využívat zadarmo. Může se také hodit vědět, komu patří který server.
Čím se liší kyberšikana od šikany? Kyberšikana se odehrává na internetu, takže oběť před ní nemůže jen tak utéct. Kyberšikana souvisí i s kybergroomingem. Když po vás chce někdo odhalené fotky, hned ho nahlaste. Fotky nebo videa uveřejněné na internetu se nepovede nikdy vymazat. Svěř se rodičům nebo někomu, komu věříš. Hlavní je nebýt na to sám!
Webové servery si „pamatují“, na co uživatelé v minulosti na webových stránkách klikali. Slouží jim k tomu cookies. Díky cookies například funguje personalizovaná reklama nebo nákupní košíky v e-shopech.
Informace ovlivňují naši náladu. Sociální sítě nám nabízejí obsah, vyhodnocený jako zajímavý právě pro nás. Za nejvíce přitažlivý obsah se považují extrémní či šokující zprávy, na které je uživatel zlákán kliknout. Tzv. facebooková závist v nás vyvolává tenzi, frustrace si můžeme vybíjet v komentářích pod falešnými profily. TikTok zase mává s emocemi teenagerů, otupuje vnímání a posunuje hranice normálu. Naše psychické zdraví tak dostává zabrat.
Toto je skutečný příběh. Mladý podnikatel byl okraden o desítky tisíc korun kvůli podvodnému e-mailu a podvržené webové stránce. Phishing je nebezpečná technika internetových podvodníků, kteří se snaží z obětí vylákat hesla, údaje o platebních kartách nebo čísla osobních účtů a následně je zneužít pro vlastní obohacení. I když se nám to může zdát neuvěřitelné, stále fungují. Jak to probíhá v praxi? Podívejte se.
Na internetu za sebou necháváme digitální stopu, která vytváří naši digitální identitu. Vkládáme fotky na sociální sítě, platíme na internetu nebo vyhledáváme informace ve vyhledávači. To všechno po nás zanechává „důkazy". O našich zájmech, místech, která navštěvujeme, a lidech, se kterými komunikujeme. Jedná se o výsledek našeho virtuálního života.
Pojďme se společně podívat na kloub virtuální a rozšířené realitě. Jsou to dvě různé technologie, ale zároveň jsou si velmi podobné. Virtuální realita oklame vaše smysly a můžete mít pocit, že jste kdekoliv. Rozšířená realita pomůže spoustě lidí, ukáže vám třeba, co všechno a jak udělat, aby znovu fungovala rozbitá věc.
Kalkulačku někdy v životě použil asi každý. Jenže pokrok nezastavíš a nyní už si s obyčejnou kalkulačkou jen tak nevystačíme. Místo toho máme mnohem výkonnější zařízení, které zvládá mnohem více operací najednou a rychleji než obyčejná kalkulačka. Řeč je samozřejmě o počítačích. Ty mají za sebou sice relativně krátkou historii, ale o to větší pokrok stihly za tu dobu udělat. Inu, posuďte sami.
Sednout si k počítači, kde je přihlášený někdo jiný, není dobrý nápad. A už vůbec ne spouštět neznámé programy! Měli bychom také vědět, že žádný počítačový program nefunguje „jen tak sám od sebe“. Potřebuje k tomu příkazy, které vytvořil člověk.
První počítačový virus vznikl v roce 1986 a od té doby se způsob počítačových útoků dosti vyvinul a klasické počítačové viry téměř vymizely. Dnes se potkáte s nejrůznějšími typy škodlivého softwaru, souhrnně nazývaného malware. Rozhovor s odborníkem z firmy zabývající se ochranou proti počítačovým útokům nastíní dnešní praktiky počítačových podvodníků a možnou ochranu proti nim.
Šíření konspiračních teorií pomocí hoaxů je zvláště oblíbené. Znáte nějaké příklady? Kdo a proč šíří hoaxy? A proč jim lidé věří, ať už jsou sebešílenější?
Počítačový virus se chová podobně jako virus skutečný. Šíří se počítačem a krmí se našimi daty. První počítačový virus se jmenoval Králík. První světově známý virus se jmenoval Brain čili Mozek. Vymysleli ho dva bratři z Pákistánu v roce 1985. Historicky nejznámější byl virus Sušenka. Viry jsou škodlivé programy a ty se označují slovem „malware“. Mají různé strategie, jak se do vašeho počítače dostat, a podle toho se jim říká například „červ“ nebo „trojský kůň“. Antiviry také mají své strategie, jak virus objevit a zničit. Ale nejlepší je chovat se tak, aby se mi do počítače virus vůbec nedostal. Jak?
Třináctiletý Ondra musí vyřešit zavirovaný počítač i telefon své tety. Podaří se mu to? Zároveň vysvětlí, jak se viry dostávají do našich zařízení a jak se jim můžeme bránit.
13 496
756
4 598
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.