04:31
Musíme si dobře rozmyslet, co nahrajeme na internet. Protože už to pak nejde smazat! Navíc tím můžeme někomu ublížit. A také je dobré vědět, že se někdo na internetu může vydávat za někoho jiného.
Data i počítačové programy se skládají z nul a jedniček a lze je jednoduše zkopírovat: stačí totiž zkopírovat nuly a jedničky. Spuštěné programy se nachází v paměti RAM neboli operační paměti. Paměť RAM potřebuje ke svému fungování elektřinu, zatímco na disku nebo paměťové kartě mohou data zůstat i bez elektřiny. Mnoho zařízení kolem nás obsahuje skryté počítače, třeba auta nebo chytré ledničky.
Svým chováním na internetu zanecháváme digitální stopu. Podle toho, co na internetu děláme, nám potom servery nabízí různý obsah a webové stránky nám na míru přizpůsobují své chování. Pozor, internet z velké části platí reklama, proto jej můžeme většinou využívat zadarmo. Může se také hodit vědět, komu patří který server.
Špehovací vir (spyware) umí najít na počítači citlivé informace, například kontakty nebo hesla, a rozeslat je komukoli na celé planetě. Vyděračský vir (ransomware) umí data zašifrovat a pak požaduje výkupné. Těžební viry používají kapacitu cizího počítače na svoje nezákonné aktivity. Viry se na počítač mohou dostat například tak, že si je stáhneme s něčím z internetu (třeba s videem nebo hrou). A pozor, viry mohou zaútočit i na mobily a tablety!
Když děti učí telka! Naučme se společně se žáky 5. ročníku bezpečně chovat na internetu. Děti řeší konkrétní situace, které mohou nastat. Můžeme věřit v pravdivost všech informací uveřejněných na internetu? Co je to digitální stopa?
Webové servery si „pamatují“, na co uživatelé v minulosti na webových stránkách klikali. Slouží jim k tomu cookies. Díky cookies například funguje personalizovaná reklama nebo nákupní košíky v e-shopech.
Každý počítač obsahuje procesor, který řídí programy pomocí programového kódu. Pokud je v kódu chyba, udělá ji procesor taky. V kódech bývají spousty chyb, protože je psali lidé, programátoři, a lidé se prostě pletou. Naštěstí programátoři chyby průběžně opravují. Pro opravené verze programů si průběžně instalujeme aktualizace, a tím se chyb v kódech postupně zbavujeme.
Americká firma Boston Dynamics je světově známá svými roboty úspěšně napodobujícími mechaniku pohybu živých tvorů. Robota Spot, který si bere za vzor psa, si pořídili výzkumníci z ČVUT. Chtějí vylepšit jeho umělou inteligenci a zúčastnit se s ním soutěže agentury DARPA. Reportáž z června 2021.
Komerční softwarové firmy si svoje know how pečlivě chrání. Opakem jsou Open Source projekty, které se šíří zdarma, jejich zdrojové kódy jsou veřejné a může je opravovat kdokoliv. Typickým příkladem je operační systém Linux. Věděli jste, že chyby bývají v Open Source programech opraveny rychleji než v těch komerčních? Je to právě díky velmi široké komunitě vývojářů, která se na testování a rozvoji těchto programů podílí.
Řada tvůrců e-shopů již experimentuje s virtuální realitou. Vejít do obchodu, vybrat si oblečení, vyzkoušet si ho a zaplatit – to všechno virtuálně. To je možná budoucnost on-line nakupování. Pasáž ukazuje experimentální aplikaci určenou pro nakupování oblečení přes e-shop ve virtuální realitě.
Být na sítích je pro někoho možná in, avšak nese to s sebou nejrůznější rizika. Co všechno se může stát, když chce Oskar sehnat 1000 sledujících? Zjistíš také, co je to FOMO nebo jakou výhodu má koncové šifrování.
O riziku sdílení osobních informací na internetu a řešení kyberšikany hovoří Michaela Svatošová, koordinátorka projektu Stop kyberšikaně. Jaký je rozdíl v chování mužů a žen ve virtuálním prostředí a s jakými projevy šikany se v něm setkávají? Jakou roli v ní hrají sociální sítě? Proč není dobré se spoléhat na virtuální vztahy? Ukázka je tlumočena do znakového jazyka.
„Umělá inteligence je často nevysvětlitelná,“ říká profesor Michal Pěchouček, ředitel Centra umělé inteligence ČVUT v Praze. V tomto videu popisuje hranice možností současné umělé inteligence. Algoritmy umělé inteligence už dnes vládnou světu a ovládají společnost. Umí se samy zlepšovat, ale ještě neumí vytvořit nový algoritmus, zatím jim chybí samostatná kreativita. Jak je hardware důležitý pro rozvoj umělé inteligence? Měla by být umělá inteligence open-source? Odpovědi na tyto i další otázky přinášíme.
Pomocí falešných účtů na sociálních sítích se státy snaží šířit propagandu, případně se proti propagandě jiného státu brání. O novém způsobu informační války vedené především ze strany Ruské federace hovoří Robert Břešťan, šéfredaktor webu Hlídací pes.
Dne 15. ledna 2001 byla založena Wikipedie. Za dvacet let se z ní stala největší internetová encyklopedie. V roce 2021 obsahovala 55 000 000 článků v 300 jazycích. Jak a proč vlastně vznikla? Jaká je návštěvnost Wikipedie v Česku a ve světě? Jak vznikají články? Jaká je mezi "wikipedisty" hierarchie a jak se řeší názorové a postojové spory mezi přispěvateli? Může Wikipedii editovat úplně každý? Na tyto otázky odpovídá v rozhovoru Klára Joklová, výkonná ředitelka spolku Wikimedia Česká republika.
Pod pojmy fanfiction a fanart hledejte lidi a jejich koníčky či zájmy. A ty mohou být různé, často i trochu zvláštní. Jak se někam začlenit? Na tohle je skvělý internet, protože dokáže sdružovat lidi společných zájmů z různých zemí světa.
Toto je skutečný příběh. Mladý podnikatel byl okraden o desítky tisíc korun kvůli podvodnému e-mailu a podvržené webové stránce. Phishing je nebezpečná technika internetových podvodníků, kteří se snaží z obětí vylákat hesla, údaje o platebních kartách nebo čísla osobních účtů a následně je zneužít pro vlastní obohacení. I když se nám to může zdát neuvěřitelné, stále fungují. Jak to probíhá v praxi? Podívejte se.
12 095
667
3 842
1 109
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.