02:00
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Mikroplasty jsou částečky od půl centimetru až po velikost pouhým okem nepostřehnutelnou. Do oceánů se dostávají z domovního odpadu nebo kosmetiky. Prostřednictvím zooplanktonu putují do potravního řetězce lidí, kteří konzumují mořské ryby.
Množství textilního odpadu stoupá, souvisí to především s chováním nás, spotřebitelů. Kupujeme ho více a nosíme kratší dobu. Nezodpovědné spotřebitelské chování, nadprodukce spojená s módními trendy a nedostatečná recyklace mají dalekosáhlé ekologické a sociální důsledky. Povědomí o tom, jak velký je to problém, je ale stále malé.
Stav, v jakém se po Vánocích nachází okolí popelnic a kontejnerů na odpad, smutně dokumentuje náš sobecký vztah k životnímu prostředí. Jako bychom ve dnech, kdy se chceme mít lépe než jindy, zapomněli na následky našeho počínání. Objem našeho odpadu, ať už směsného, či tříděného, vede k otázce, jak velká část vyprodukovaných odpadků je zbytná.
Krátký úvod do problematiky produkce plastového odpadu a jeho dalšího využití. Pasáž odkrývá roli plastů v našich každodenních životech. Věnuje se i tomu, kolik vyprodukujeme plastového odpadu a jak s takovým odpadem nakládáme.
Každý kilometr čtvereční v mořích a oceánech obsahuje v průměru 74 tisíc kusů plastů. Další odpad se stále ve velkém množství do moří dostává hlavně řekami. Důsledkem toho umírá mnoho mořských a na moře vázaných živočichů. Množství plastů už je tak vysoké, že se začínají nacházet i v nejhlubších oblastech moří.
Napřimováním toků jsme přišli o stovky a tisíce kilometrů říčních toků. Je těžké stanovit, kolik vody se takto ztratilo z naší krajiny. Zmizely říční meandry, slepá nebo dočasná ramena, lužní lesy, ve kterých se při povodních rozlévala voda, aniž by někomu škodila. Tyto škody na velkých tocích je těžké odstranit. Přesto to jde. Příkladem je lokalita Obelisk na Dyji.
Karpatské louky jsou pravým rájem pozemních orchidejí. Pro rozmnožování potřebují pravidelně sečené louky. Právě proto jsou místní orchideje závislé na péči člověka. Jde o kulturní krajinu, kterou jsme zdědili po předcích a kterou by bez pomoci člověka nebylo možné do budoucna udržet. V rámci naší země jde o unikátní biotop, kde se i dnes stále objevují nové rostlinné druhy. Pro jeho zachování můžete něco udělat i vy.
Video ukazuje vzácné a nepůvodní rostliny katrán tatarský a mandloň nízkou. Ze zvířecí říše se představí vzácný tetřev hlušec, kterého je možné pozorovat na Šumavě. Ukázka zachycuje i důležitost ponechání srnčího mláděte na místě jeho nálezu s tím, že v okolí jsou jeho rodiče. Děti se také dozvědí, s jakými živočichy se mohou setkat v zámeckém parku Blatná.
Nadlimitním znečištěním je zasaženo 85 % sledovaných zdrojů podzemní vody. Ve studních škodí mikroorganismy, které tam nepatří, ale především chemické látky, které se do nich dostaly kvůli desetiletím nešetrného chování člověka k přírodě a intenzivního využívání krajiny.
O půdu se u nás stará jen malé procento pracujících lidí, ale produkty práce na půdě potřebují všichni. Pasáž sleduje také proměny půdy a hospodaření na ní v průběhu dějin.
Naše poptávka po novém zboží a jeho rychlém doručení vyvolává potřebu výstavby nových hal a překladišť logistických firem. V posledních letech u nás mizelo každý den 18 ha zemědělské půdy, což odpovídá 25 fotbalovým hřištím, přičemž právě výstavba skladových hal je jednou z hlavních příčin. Přestože se často hovoří o potřebě chránit půdní fond, připravují se další obří projekty logistických center.
Přemnožením kůrovce je zasaženo prakticky celé území České republiky. Ještě předtím, než se kůrovec přemnožil, však člověk neuváženě sázel a rozšířil smrk. Samotný kůrovec proto není příčinou kůrovcových kalamit, ale důsledkem našeho nezodpovědného lesního hospodaření. Dalším problémem je i tradiční způsob řešení tohoto problému, kácení a těžba napadených stromů. S odváženými suchými stromy ztrácíme i kůrovcovy přirozené nepřátele a situace se tím neřeší, ale naopak zhoršuje.
V pořadu Studio ČT24 (2020) hovoří ekolog a hydrobiolog PřF UK Adam Petrusek o kritickém poškození Velkého bariérového útesu, největšího korálového útesu na světě. Od roku 1995 ubyla zhruba polovina korálů, přičemž nejrychlejší úbytek nastal v posledních 10 letech. Hlavní příčinou je stoupající teplota mořské vody způsobená klimatickou změnou.
13 751
773
4 703
1 337
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.