02:00
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
Mikroplasty jsou částečky od půl centimetru až po velikost pouhým okem nepostřehnutelnou. Do oceánů se dostávají z domovního odpadu nebo kosmetiky. Prostřednictvím zooplanktonu putují do potravního řetězce lidí, kteří konzumují mořské ryby.
Jak se liší současnost a doba před rokem 1989 z hlediska přístupu k životnímu prostředí? Kritika československého normalizačního režimu se většinou soustředí na zločiny státní bezpečnosti, justice, či na otázky nesvobody projevu či pohybu. Devastace životního prostředí zůstává poněkud na okraji zájmu. Byla přitom tak rozsáhlá, že odborníci mluví o ekologické katastrofě, jejíž následky neseme dodnes.
Agrolesnictví propojuje dva základní zemědělské obory. Jaké výhody přináší pěstovat stromy a zemědělské plodiny zároveň? Sedláci se po staletí snažili kombinovat obojí, my jsme obory poněkud násilně oddělili. Stromy v poli přinášejí stín, vodu i skrýš pro motýly. Jsou oázou života.
Nizozemská vláda chce do roku 2030 v zemi výrazně snížit objem škodlivých emisí dusíku. Mezi navrhovaná opatření tamní vlády patří i výrazné snížení počtu hospodářských zvířat. Co si o situaci myslí místní farmáři a co zmocněnec pro životní prostředí českého předsednictví rady EU?
V pobřežních vodách jihovýchodní Asie se rozkládají rozsáhlé oblasti, které jsou porostlé mangrovy. Společenství rostlin, která ke svému životu potřebují slanou i sladkou vodu, jsou přirozenou obranou proti tajfunům a tsunami. Jejich likvidací kvůli cestovnímu ruchu a prostoru pro nové turistické resorty však o bohatství těchto pobřežních ekosystémů přicházíme.
Co se všudypřítomnými plasty? Chce to nápad. Třeba takový, jaký dostali bratři Hanákovi z Brna, kterým na hudebních festivalech vadil nepořádek v podobě rozházených plastových nádob. Přišli proto se systémem zálohovaných vymyvatelných kelímků. S designérem vytvořili prototyp vratného plastového půllitru s klipem, který dnes zná snad každý. Jejich podnikatelský záměr ukazuje, jak jednoduchý nápad může ušetřit tuny zbytečného plastového odpadu.
Krátký úvod do problematiky produkce a následného využití plastového odpadu. Pasáž ukazuje, jak by se mělo s plastovým odpadem nakládat, i to, jak probíhá proces třídění a recyklace plastů. Je představeno, jaké výrobky je možné z recyklovaného plastového odpadu vyrobit.
Dům a hospodářské stavby slovenského farmáře a chovatele koní pod Slánskými vrchy jsou postavené z recyklovaného stavebního materiálu a vybavené použitým nábytkem. Celý koncept slouží jako krásná inspirace pro ty, kteří chtějí minimalizovat svoji ekologickou stopu a žít udržitelně.
Fosfor vypouštěný z domácností je pro životní prostředí velkým tématem. Problémy s vysokou koncentrací fosforu v povrchových vodách jsou umocňovány vyšší teplotou. Zelené plochy stojatých vod, kde hynou ryby z důvodu kyslíkového deficitu, jsou každoroční realitou. Avšak místo toho, aby stát problém řešil, dotuje domácí čistírny odpadních vod, které jsou technologicky nedostatečné.
Ploché Krušné hory byly do půlky 20. století nejobydlenějším pohořím střední Evropy. Dnes v nich převládá divočina i zdevastovaná krajina hnědouhelných dolů. Schválně si zkuste tipnout, proč se jim říká Krušné.
Gretě Thunberg je sedmnáct let a zná ji celý svět. Je totiž hodně slyšet. Tahle švédská aktivistka bojuje za lepší zacházení s naší planetou, protože jí osud Země není lhostejný. Greta upozorňuje na to, že naše planeta má problém. Tají ledovce, zvyšuje se hladina oceánů, jsou častější povodně i extrémní sucha.
Unikátní ekosystém Milíčovského lesa a přilehlých rybníků patří k méně známým chráněným územím Prahy. Důvodem ochrany této oblasti jsou přirozené doubravy a olšiny, vlhké louky, tůně a rybníky, významná společenstva rostlin a biotopy chráněných živočichů. Pojďte se s námi podívat na kus pražské divočiny.
Zubr, kůň, pratur… Všichni tito velcí savci byli v minulosti součástí naší krajiny, kde svým působením pomáhali udržet typ prostředí, který už z Čech takřka zmizel. A sice křovinatou step. Biologové našli v bývalém vojenském újezdu v Milovicích ideální místo pro svůj odvážný ekologický experiment, návrat velkých kopytníků do české krajiny.
13 170
740
4 495
1 236
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.