02:00
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
Mikroplasty jsou částečky od půl centimetru až po velikost pouhým okem nepostřehnutelnou. Do oceánů se dostávají z domovního odpadu nebo kosmetiky. Prostřednictvím zooplanktonu putují do potravního řetězce lidí, kteří konzumují mořské ryby.
Kůrovcová kalamita přinesla do českých hospodářských lesů katastrofu. Jak docílit jejich obnovy? Odpověď může dát sama příroda. Lesům můžeme pomoci i tím, že necháme přírodu pracovat za nás.
Zhlédněte pořad o pozoruhodných biotopech, které vznikají na místech, kde se donedávna těžilo hnědé uhlí. Ukazuje, že pokud člověk přírodě poskytne čas a rozumně odstartuje rekultivaci těžbou zničených území, dokáže voda vyléčit i zdánlivě nezhojitelné šrámy a vrátit život do zdánlivé měsíční krajiny. Pojďte se s námi podívat na malé zázraky, které se dějí v narušené krajině právě teď.
Podle Pařížské klimatické dohody musí lidstvo omezit spalování fosilních paliv. Jak závazky přijaté státy vypadají v praxi, můžeme sledovat na pomezí Čech, Polska a Německa. Rozšiřování těžby hnědého uhlí v polském dolu Turów společností PGE tam s obavami sledují především obce na české straně, které se bojí ztráty vodních zdrojů. Kdo vlastně rozhodne o naší budoucnosti? Vlády zemí odpovědné svým občanům, nebo společnosti, jejichž cílem je generovat zisk?
Ostrov Fuerteventura se dlouhodobě potýká s nedostatkem vody v krajině. V minulosti byla spotřebována spousta dřeva na stavbu budov, odlesnění zesílilo erozi, a proto má ostrov, tak jako mnoho jiných, problém se zadržováním vody v krajině. Některá údolí se ale po dešti zazelenají. Kde berou obyvatelé pitnou vodu? A jak by se tento problém mohl vyřešit?
Stane se lom Požáry v Prokopském údolí v Praze skládkou? Pořad se věnuje tomu, proč je lepší ponechat lom přirozeným změnám.
Co se děje s PET lahvemi poté, co je vytřídíme do žlutých kontejnerů? A kolik z nich se skutečně recykluje na nové výrobky? Efektivnějšímu využití plastových lahví pomůže jejich zálohování. Jak? Podívejte se sami.
Krátký úvod do problematiky produkce a následného využití plastového odpadu. Pasáž ukazuje, jak by se mělo s plastovým odpadem nakládat, i to, jak probíhá proces třídění a recyklace plastů. Je představeno, jaké výrobky je možné z recyklovaného plastového odpadu vyrobit.
Z krajiny kontaminované zinkem, olovem, kadmiem a arsenem můžeme tyto těžké kovy poměrně snadno odstranit fytoremediací. Je to pro vědce poměrně nový proces, při kterém vhodně vybrané rostliny z půdy vytahují těžké kovy a zabudovávají je do svých tkání. Tyto rostliny, např. topol, jsou odolné vůči toxickým účinkům uvedených kovů.
Voda tvoří většinu povrchu naší planety. A o její koloběh se stará sluníčko společně s rostlinami. Jestliže je vody takový dostatek, proč se tedy stále častěji ozývají hlasy, které varují před jejím nedostatkem? Tak velkým, že by mohl odsunout do ústraní nedostatek ropy a stát se příčinou válek? To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Železné hory nejsou horami v pravém slova smyslu, ale v určitých ohledech si se skutečnými horami nezadají.
Při procházce krajinou Českého středohoří se setkáme s Danielem Pitkem, místním obyvatelem, který tu před lety koupil opuštěné pozemky, o které nikdo nestál. Snaží se zdejšímu prostředí dodat jeho původní podobu z doby před 2. světovou válkou, kdy byla oblast obývána převážně Němci. Jak se dozvíme ve videu, tehdy byla zdejší krajina velmi pestrá.
13 123
738
4 476
1 229
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.