portály České televize
Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu
Hledat Zavřít vyhledávání
5565
Proces odsolování mořské vody

03:46

Proces odsolování mořské vody

Přibližně tři čtvrtiny zemského povrhu tvoří voda, ale pitné vody je nedostatek. Asi 97 procent veškeré vody totiž tvoří slaná voda v oceánech. Ta ale bez úpravy žízeň živých tvorů neuhasí. Jakým způsobem získáme ze slané vody pitnou?

Z pořadu:

Planeta Věda Přehrát celý pořad

Témata:

Voda a vzduch Obecná chemie Anorganická chemie

Vhodné pro stupeň:

Střední škola

Vhodné pro předmět:

Chemie

Klíčová slova:

pitná voda sladká voda slaná voda

Mohlo by vás také zajímat

Obecná chemie

Další videa
Pokus: indikátor kyselosti v čaji
00:53

Pokus: indikátor kyselosti v čaji

Co se stane, když do červeného ovocného čaje nasypeme lžičku sody? Čaj změní barvu na tmavě modrou. Přidáním sody se změní pH čaje z kyselého na zásadité. Barvivo, které čaj obsahuje, reaguje jako indikátor kyselosti.

Kapalný dusík s vařící vodou
01:34

Kapalný dusík s vařící vodou

Experiment, ve kterém nalijeme vařící vodu do tekutého dusíku. Výsledkem je vznik mlhy.
Fluorescence
00:58

Fluorescence

Když posvítíme baterkou na tonik, nic zvláštního se nestane. Ale když na tonik posvítíme UV lampou, začne svítit. Tento jev nazýváme fluorescence. Tonik obsahuje malé množství chininu. Molekuly chininu dokáží pohlcovat UV energii a dostat se do excitovaného stavu. Při přechodu zpět do nižšího energetického stavu emitují světlo.
Nekovalentní interakce
07:32

Nekovalentní interakce

K čemu jsou a jak vypadají nekovalentní interakce? Zajišťují, že tady jsme. Bez nich by nebylo možné přenést genetickou informaci. Vznikají mezi molekulami, ale nevytváří chemickou vazbu. Nejsou silné, nepřetváří hmotu, umí vznikat, zanikat, chytat se a pouštět. O tom, jak příroda chytře reaguje na změny, si promluvíme s profesorem chemie Pavlem Hobzou.

Voda a vzduch

Další videa
Škodlivost aut
03:52

Škodlivost aut

Čím vlastně automobilová doprava škodí? Jaké látky každý den statisíce automobilů vypouští do ovzduší a okolí silnic? Jaký mají tyto látky vliv na člověka a přírodu?
Emise skleníkových plynů z půd
02:18

Emise skleníkových plynů z půd

Obecně známou věcí je, že hlavní součástí skleníkových plynů je oxid uhličitý. Ale víte, že celosvětově jedna třetina všech emisí pochází právě ze zemědělství? Jaké to jsou plyny, jakým způsobem vznikají, se dozvíte s pracovníky Jihočeské univerzity, kteří s pomocí jednoduchého zařízení zachycují plyny uvolňující se do ovzduší z půdy pastviny.

Proces odsolování mořské vody
03:46

Proces odsolování mořské vody

Přibližně tři čtvrtiny zemského povrhu tvoří voda, ale pitné vody je nedostatek. Asi 97 procent veškeré vody totiž tvoří slaná voda v oceánech. Ta ale bez úpravy žízeň živých tvorů neuhasí. Jakým způsobem získáme ze slané vody pitnou?

Vlastnosti plynů tvořící atmosféru
01:12

Vlastnosti plynů tvořící atmosféru

Zemská atmosféra se převážně skládá z dusíku, kyslíku a oxidu uhličitého. Tyto plyny mají rozdílné vlastnosti. Kyslík je plyn, který podporuje hoření, zatímco dusík a oxid uhličitý hoření nepodporují.

Anorganická chemie

Další videa
Pokus: Reakce zinku se sírou
01:05

Pokus: Reakce zinku se sírou

Pro vytváření filmových efektů se často používají chemické reakce. Například reakce práškového kovového zinku se sírou, která působí jako oxidační činidlo. Jaký efekt můžeme vytvořit jejich zapálením? Díky vysoké teplotě a rychlosti reakce vzniká jasný záblesk.

Střelný prach: Pokus
01:11

Střelný prach: Pokus

Experiment, ve kterém je vyroben střelný prach smícháním ledku, síry a uhlíku. Ledek se při vyšší teplotě rozkládá na kyslík, který podporuje hoření síry a uhlíku.
Zachytávání a ukládání oxidu uhličitého
04:23

Zachytávání a ukládání oxidu uhličitého

Při spalování fosilních paliv vzniká oxid uhličitý, který se významným způsobem podílí na globálním oteplování. Jednou z možností omezení množství oxidu uhličitého v atmosféře je jeho skladování v zemské kůře. Vhodnými místy pro ukládání jsou hloubkové podzemní akvifery (kolektory), v nichž se může oxid uhličitý vázat a stabilizovat. U nás se nacházejí ve středních Čechách. Další naší možností, protože nemáme moře, je využití vytěžených ložisek zemního plynu, v Česku například na jižní Moravě. Jaká jsou rizika? A počítá se s nimi? V některých těžkých průmyslových provozech bude i nadále docházet ke spalování uhlovodíků a právě ukládání oxidu uhličitého do podzemí je jedním z klíčových řešení pro naplnění klimatických cílů pro Evropu.
Skleníkový efekt snadno a rychle
02:55

Skleníkový efekt snadno a rychle

Do třech zavařovacích sklenic vpravíme postupně: vzduch, vydechovaný vzduch z plic a oxid uhličitý, připravený reakcí octa a kypřicího prášku. Sklenice uzavřeme a dáme na celý den na slunce. Porovnáním změřených teplot ve sklenicích s jednotlivými plyny zjistíme, že nejvyšší teplota je ve sklenici s oxidem uhličitým. Molekuly oxidu uhličitého pohlcují infračervené záření ze slunečního světla a ohřívají okolní prostředí. To je důkazem přispívání oxidu uhličitého ke vzniku skleníkového efektu.

ČT edu nejsou pouze videa

9 528

videí

362

námětů do
výuky

2 022

pracovních
listů

845

pořadů

46

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání