Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Vysvětlení významu vodíku jako paliva. Původně byl vodík vyráběn elektrolýzou vody, nyní se vyrábí z obnovitelných zdrojů – slunce a vody. Vysvětlen je také princip výroby vodíku pomocí nanomateriálů v keramickém reaktoru.
Erupce sopek se projevuje několika způsoby: seizmickou aktivitou, elektromagnetismem nebo geologickými deformacemi. Pro prevenci ztrát na lidských životech je nejdůležitější znát složení a koncentraci unikajícího plynu, především oxidu siřičitého. Po změření koncentrace oxidu siřičitého mohou vědci předpovědět, kolik magmatu se dere na povrch, tedy jak blízká je erupce. Jak tyto údaje vědci měří?
Oxid uhličitý pocházející ze spalování fosilních paliv značně přispívá ke globálnímu oteplování. Zvýšení množství oxidu uhličitého v atmosféře brání úniku tepla do vesmíru a zahřívá naši planetu. Ale co kdybychom oxid uhličitý zachytili dříve, než unikne? Přesně o to usilují evropští vědci a technici. Podstata této koncepce spočívá v tom, že se zachytí oxid uhličitý pocházející z elektráren a jiných závodů založených na spalování uhlí a uloží se hluboko do země.
Pořad ukazuje, z čeho se skládají plasty, které se využívají na výrobu PET lahví. Vysvětluje možné způsoby recyklace a popisuje problémy, které jsou s recyklací plastů spojené.
Síra je žlutá krystalická látka. Pokud roztavenou síru prudce ochladíme ve studené vodě, vznikne plastická síra (hmota podobná žvýkačce). Proto se síra používá k výrobě gumy a pneumatik.
Přibližně tři čtvrtiny zemského povrhu tvoří voda, ale pitné vody je nedostatek. Asi 97 procent veškeré vody totiž tvoří slaná voda v oceánech. Ta ale bez úpravy žízeň živých tvorů neuhasí. Jakým způsobem získáme ze slané vody pitnou?
Neopatrné zacházení s jedy vedlo k největší ekologické katastrofě v České republice poslední doby. Kyanid otrávil 60 kilometrů dlouhý úsek Labe. Co se vlastně stalo a jakým způsobem kyanid zabíjí? A k čemu je lidem dobrý? Jak rychle se řeka po takové katastrofě vzpamatuje? Kyanidy jsou jedy s dlouhou historií.
Obecně známou věcí je, že hlavní součástí skleníkových plynů je oxid uhličitý. Ale víte, že celosvětově jedna třetina všech emisí pochází právě ze zemědělství? Jaké to jsou plyny, jakým způsobem vznikají, se dozvíte s pracovníky Jihočeské univerzity, kteří s pomocí jednoduchého zařízení zachycují plyny uvolňující se do ovzduší z půdy pastviny.
Všechny atomy uhlíku vznikají v srdcích hvězd. Uhlík se nachází také na naší planetě, a to v nejrůznějších formách. Známe jej jako diamant a grafit, tvoří součást chemických sloučenin, jako je křída či ropa a samozřejmě oxid uhličitý. Uhlík se ocitá v neustálém koloběhu, jehož součástí jsou geologické pochody i život sám. Michael nás provede tímto uhlíkovým cyklem a zopakuje některé klíčové experimenty, které vedly k objevu CO2.
Ve slovenském regionu Pol‘ana vznikl významný projekt energetické soběstačnosti. Od roku 2009 sdružení osmi obcí pod názvem „Združenie obcí Bioenergia Bystricko“ vytápí 35 veřejných budov biomasou z místních zdrojů. Obce tak využívají lokální zdroje energie, budují pracovní místa, šetří peníze obce a chrání životní prostředí.
Nejlepší energie je ta, kterou nespotřebujeme. Zateplením domu ušetříme nejen životní prostředí, do kterého topením vypustíme méně emisí, ale i svou peněženku. Jak na to? Podívejte se s námi.
Pořad o Národním energetickém klimatickém plánu. Ten říká, že do roku 2030 bychom měli zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektrické energie na 20 % z celkového množství v ČR.
13 560
758
4 615
1 321
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.