19:00
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy a stromy tak důležité.
Nešetrné nakládání s krajinou v Mongolsku má negativní dopady na ekosystém lesa i stepi. Česká rozvojová pomoc nabízí řešení, jak zastavit devastaci ekosystémů, a přispívá ke změně přístupu tamního obyvatelstva.
Rozhovor s geologem, klimatologem a spisovatelem Václavem Cílkem, který vidí svět v souvislostech bez hranic mezi vědními obory. Jak spolu souvisí sucho ve Spojených státech a cena tabletu? Na co se máme připravit? Čeká nás změna klimatu, nebo celé společnosti?
Kleč, která je v Jeseníkách nepůvodní, zde byla vysazována od 19. století. Cílem lesníků bylo zvýšení horní hranice lesa, která byla snížena pastvou dobytka, sklizní sena nebo nekontrolovanou těžbou dřeva. Kleč svou roli splnila, ale v současnosti její rozpínání vytěsňuje světlomilné luční biotopy a geomorfologické tvary thufury typické pro vrcholové subalpínské polohy Jeseníků. Vyřezávání kleče může tyto charakteristické jesenické fenomény zachránit.
Navštívíme přírodní rezervaci Podlesí, nejvýznamnější mokřadní lokalitu CHKO Blaník. Na tamní mokřady jsou vázány unikátní druhy rostlin a živočichů. V uměle vyhloubených tůních se daří obojživelníkům včetně vzácné blatnice skvrnité. Z rostlin se zde vyskytuje například rosnatka okrouhlolistá. Mnoho zajímavých organismů najdeme také v rybnících.
Český vědecký tým se vypravil do Etiopie, aby pomohl zmapovat druhy hlodavců i virů, které tito drobní tvorové přenáší. Snímek navíc ukazuje způsoby vědecké práce přímo v terénu, kulturní rozdíly a specifika této rozmanité země.
Člen organizace Nadace pro půdu hovoří o vlastnostech půdy, které jsou lepší, pokud je v půdě dostatek mikroorganismů a vzduchových pórů. Mluví i o procesech, které půdní vlastnosti zhoršují – příkladem je těžká mechanizace.
Tématem reportáže je národní park Dzanga Sangha v deštném pralese Středoafrické republiky, kde mohou turisté vidět původní pralesní zvířenu v jejím přirozeném prostředí.
Národní parky na Borneu jsou domovem pro neuvěřitelných 6000 rostlinných druhů. Roste tu například přes 700 druhů orchidejí a smradlavá rafflesia, parazitická rostlina, která kvete jen jeden týden v roce. Najdete tu druhy původně z různých kontinentů, ale najdete zde také druhy, které nerostou nikde jinde na světě. Na malé ploše parku se nachází pět vegetativních zón.
Dokument přibližuje práci týmu z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze a spolku Derbianus Conservation, jehož členové a členky se již 18 let věnují záchraně kriticky ohrožené antilopy Derbyho v západoafrickém Senegalu. Antilopa Derbyho západní, největší antilopa světa, žijící v senegalské savaně, je na pokraji vyhynutí, její počty se pohybují kolem posledních dvou stovek kusů.
S Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem se vydáme na cestu do Asie po severu Pákistánu, za druhou nejvyšší a nejnebezpečnější horou světa K2 a na jedno z nejkrásnějších přírodních prostředí Karákóram, které je pro obyčejné smrtelníky jen těžko dostupné.
Indie byla vždy zemí protikladů, potkávají se tu různá náboženství i kultury. Jednotu všech těchto lidí hlásá víra Bahá’í. Prohlédneme si místní modlitebnu této víry, která vítá návštěvníky všech náboženských směrů k vyjádření lásky mezi Bohem a člověkem.
Západ japonského ostrova Honšú byl 1. ledna 2024 zasažen sérií zemětřesení, která si vyžádala desítky obětí na životech, evakuováno bylo téměř 60 tisíc lidí, hmotné škody jdou do miliard korun. Varování před vysokou vlnou tsunami se naplnila jen částečně. Vlna byla nakonec pouze metrová, nedošlo k poškození žádné z jaderných elektráren.
Pasáž z cestopisného dokumentu představuje hlavní město Mongolska Ulánbátar, stručně zmiňuje historii státu a poukazuje na kontrast moderní doby a tradičního obydlí – jurty.
14 007
797
4 761
1 359
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.