19:00
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy stromu tak důležité.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
Nešetrné nakládání s krajinou v Mongolsku má negativní dopady na ekosystém lesa i stepi. Česká rozvojová pomoc nabízí řešení, jak zastavit devastaci ekosystémů, a přispívá ke změně přístupu tamního obyvatelstva.
Početnost půdních mikroorganismů se snižuje vlivem holosečného způsobu lesního hospodaření tak, že nemohou vykonávat své přirozené funkce. Profesor Josef Rusek při výzkumu půdy na Šumavě prokázal, že na holinách během jednoho léta vyhynou funkčně důležité skupiny půdní fauny. To způsobuje mimo jiné hynutí sazenic dřevin, které se na holosečných pasekách později vysadí. Dokazuje to, že holosečné hospodaření podporuje degradaci lesní půdy.
V lese běžně nalézáme studánky nebo potůčky. Les je přirozený ekosystém, který velmi dobře hospodaří s vodou. Vodu z dešťů poutá, zadržuje, a poté pomalu uvolňuje do krajiny, třeba právě pomocí potoků, ale i vypařováním z listů, čímž se okolní vzduch ochlazuje.
Rostliny jsou živé organismy, které se hýbou a reagují na své okolí více, než si myslíme. Některé pohyby rostlin jsou směrované tam, kam to rostlina potřebuje (např. natáčení stonků za zdrojem světla), jiné jsou nesměrované (zavírání květů v chladu). Samostatnou kapitolu pak představují pohyby související s denními rytmy a řízené vnitřními biologickými hodinami rostlin. Když si pohyby rostlin promítneme zrychleně, pochopíme. O pohybech rostlin vypráví Dr. Jan Kolář z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd.
Vědci v pořadu popisují životní podmínky ve čtvrtohorách na základě paleontologických nálezů z lokalit v Českém krasu. Jaké důkazy o životě nám poskytují vápencové jeskyně? Co z těchto "konzerv minulosti" můžeme vyčíst o životech našich prapředků a vývoji země? A kde tyto místa hledat a jak v nich číst? Pojďte se s námi podívat, jak pracují geologové.
Zajímavosti z letní přírody. Epizoda představuje převážně v lese žijící živočichy, jako jsou čáp černý nebo králík lesní. Z rostlin se představí vzácná lilie zlatohlavá či prudce jedovatý keř lýkovec jedovatý. Součástí je i jedlá chorošovitá houba, která parazituje na stromech – sírovec.
Mnohé lesy v České republice jsou postiženy kůrovcovou kalamitou, a to včetně lesů v chráněných územích, jako je Boubínský prales. V rezervacích je boj proti kůrovci často předmětem sporů, zda je vhodné zasahovat, či nikoliv. Z úst několika odborníků zazní, jak jsou podobné zásahy efektivní a jestli se šíření kůrovce dá skutečně holosečí zabránit.
Víte, kde se nachází nejstarší dřevěná studna? Majitelé studen se v posledních letech potýkají s četnými problémy. Stav vody v podzemí je silně podprůměrný a mnoha lidem tak voda ve studni vyschla. Většina studní má navíc vodu nekvalitní s nevyhovujícími mikrobiologickými ukazateli, vysokým obsahem dusičnanů či železa. Jistotou jsou proto veřejné vodovody.
V únoru 2019 bylo u Božího Daru v Krušných Horách tolik sněhu, že ke změření jeho výšky nestačila ani 3 metry dlouhá sonda. Na každém metru čtverečním zde bylo přes 400 litrů vody. Vodohospodáři proto hledají způsoby, jak na jaře během tání co nejvíce vody pod horami zachytit a využít tak její zásoby.
Dřevo padlých stromů ovlivňuje život v lesích. Tam, kde se po těžbě nebo po polomu ponechá mrtvé dřevo, bují nový život. Ležící kmeny a větve pomáhají tvorbě tisíců kaluží, hrázek nebo tůněk. V nich se uchytí mechy a další rostliny, které vytvoří mikroklima vhodné pro růst nové generace stromů. Pestrý terén brání také erozi. Mrtvé dřevo je i nejlepším základem pro výživu mladých stromků. Mrtvé dřevo znamená živý les.
Reportáž ČT ze sibiřského Norilsku, kde v červnu 2020 došlo k úniku ropy. Ekologická katastrofa zasáhla region Krasnojarsky kraj v Rusku.
Jak se zachraňují želvy? Práce mladé bioložky Hany Svobodové je fascinující odpovědí. Na neobydleném ostrově v Indonésii brání pytlákům sbírat vajíčka, zabíjet želvy kvůli výrobě suvenýrů z želvoviny, jinde vzdělává mládež či přesvědčuje místní politiky, že ochrana přírody má smysl.
Lesy mají zásadní hydrologickou funkci v krajině, jsou schopné zadržovat vodu. Retenční funkce lesů je však narušena vlivem kůrovcové kalamity, kvůli níž dochází k plošnému rozpadu porostů. Lesní porosty také významným způsobem ovlivňují místní klima, zejména snižují rozdíly mezi denní a noční teplotou a zvyšují vlhkost vzduchu. Vykácení lesů v minulosti nepříznivě zasáhlo do života mnohých civilizací. Poučíme se?
12 234
674
3 956
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.