19:00
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy a stromy tak důležité.
Nešetrné nakládání s krajinou v Mongolsku má negativní dopady na ekosystém lesa i stepi. Česká rozvojová pomoc nabízí řešení, jak zastavit devastaci ekosystémů, a přispívá ke změně přístupu tamního obyvatelstva.
V panenské krajině mongolské stepi po stovky generací žili lidé bez větších negativních stop na životním prostředí. To už dnes neplatí. Mongolská step je znečištěná odpady a tamní stáda mají žaludky plné plastů. Řešení by mohlo přijít v podobě třídění a částečné recyklace přímo na místě. Mongolsko dnes patří mezi 10 největších producentů plastového odpadu na světě. To je potřeba změnit.
Plánování kanálu Dunaj–Odra–Labe vzbuzuje nadšení mezi stavaři a zděšení mezi přírodovědci a ekology, kteří hovoří o degradaci životního prostředí nejen v okolí stavby. Zároveň upozorňují na negativní dopady na říční ekosystémy, například lužní lesy. V debatě se zpracovatelem studie proveditelnosti vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe M. Pavlem přírodovědec Martin Rulík tyto možné dopady vysvětluje. Zpracovatel studie mu oponuje.
Rozhledna na Králickém Sněžníku byla postavena na přísně chráněném místě, odkud vrcholové bezlesí umožňuje totožný výhled i ze země. Experti vnímají úřední povolení této stavby jako velice kontroverzní a obávají se dalších negativních dopadů na unikátní ekosystémy kvůli počtu turistů, které rozhledna může přilákat.
Reportáž z pořadu Horizont ČT24 (2025) se věnuje recyklaci vzácných kovů v Evropě jako možnosti, jak snížit jejich nedostatek v evropských zemích a zároveň snížit surovinovou závislost na Číně. Recyklaci surovin v reportáži komentuje i Filip Křenek, analytik Institutu pro evropskou politiku (EUROPEUM). Druhá část reportáže se věnuje nelegální těžbě zlata v Senegalu a dopadům těžby na tamní ekosystém i zdraví obyvatel.
Dobrý příklad z praxe, že i prodej na trzích může probíhat bezobalovým způsobem. I přes počáteční negativní ohlasy, které doprovází každou změnu, se tento způsob ujal.
Plasty v klasické podobě jsou materiálem, který se téměř nerozkládá. Spíše dochází k jeho rozpadu na menší části, tzv. mikro a nanoplasty. Tyto částice pak mohou negativně působit na organismy, včetně člověka.
Sandru Kisić zajímá v Ugandě kromě rozvojových projektů i běžný život a problémy tamních obyvatel. S místním duchovním hovoří o změně klimatu. V Česku mnoho lidí popírá globální oteplování způsobené lidskou činností – vždyť u nás žádné velké teplo není a letní prázdniny propršely. Jenže lidé v Africe mají odlišnou zkušenost. A sami upozorňují na problémy s tím spojené: migrace Afričanů do životu příznivějších oblastí, do Evropy a Ameriky, a následné možné konflikty v soužití.
Kůrovcová kalamita na Šumavě je úžasným příkladem situace, ve které každý aktér má svou pravdu a předkládá argumenty, kterými ji chce podpořit. Udělat si na problematiku názor je pak pro nestranného pozorovatele velmi těžké. Důležitou otázkou, která se s ohledem na kůrovcovou kalamitu probírá, je spor o to, kde proti kůrovci zasáhnout a kde nechat vývoj na přírodě. Porovnání přístupu ke kalamitě na české a bavorské straně Šumavy může porozumění přispět. Odlišný způsob nakládání s kůrovcem na obou stranách státní hranice však nemůže převážit vliv dvou klíčových faktorů: klimatické změny a upřednostňování smrku v lesním hospodaření.
Zdravá půda se pozná podle struktury, vůně, schopnosti zadržovat vodu a živiny. Díky těmto vlastnostem lépe odolává nežádoucím vlivům. Jednou z možností, jak obnovit zdraví půdy, je regenerativní zemědělství. Je to přístup zaměřený na obnovu půdního ekosystému prostřednictvím udržitelných postupů. Pomoci může i precizní zemědělství, jež využívá moderní technologie a data k optimalizaci zemědělských činností a zvyšování výnosů při minimalizaci vstupů. Výsledkem udržitelně a efektivně obhospodařované půdy může být 7 tun půdních organismů na hektar.
Prakticky jediným zdrojem vody jsou v naší zemi srážky. Lepší nakládání se srážkovou vodou v zemědělské i městské krajině proto bude mít pro adaptaci na klimatickou změnu klíčovou roli. Zadržování vody a její efektivnější využití jsou nezbytnou prevencí proti suchu, ale i povodním. Jak to? Podívejte se.
13 812
871
4 861
1 168
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.