03:38
Rozhovor s odborníkem
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Plasty v klasické podobě jsou materiálem, který se téměř nerozkládá. Spíše dochází k jeho rozpadu na menší části, tzv. mikro a nanoplasty. Tyto částice pak mohou negativně působit na organismy, včetně člověka.
Přes 8 miliard tun plastu už lidstvo vyprodukovalo za celou dobu své existence. A tempo produkce stále roste. Tento trend s sebou přináší důsledky, které znamenají ohrožení životní o prostředí i zdraví člověka, a tedy i zvyšuje naléhavost řešit odpadové hospodářství. Jak na to?
Krátký úvod do problematiky produkce plastového odpadu a jeho dalšího využití. Pasáž odkrývá roli plastů v našich každodenních životech. Věnuje se i tomu, kolik vyprodukujeme plastového odpadu a jak s takovým odpadem nakládáme.
Co se děje s PET lahvemi poté, co je vytřídíme do žlutých kontejnerů? A kolik z nich se skutečně recykluje na nové výrobky? Efektivnějšímu využití plastových lahví pomůže jejich zálohování. Jak? Podívejte se sami.
Česká republika je jedničkou ve třídění odpadu. Ročně u nás vznikne zhruba 250 tisíc tun plastového odpadu. K recyklaci jde pak něco přes polovinu, dalších 12 % je energeticky využíváno a zbytek končí na skládkách.
Pasáž představuje Novohradské hory, přírodní park Česká Kanada, zmiňuje počátky českého rybníkářství, Žofínský prales a ukáže z ptačího pohledu renesanční vodní zámek Červená Lhota. A nejen to.
Tématem reportáže je národní park Dzanga Sangha v deštném pralese Středoafrické republiky, kde mohou turisté vidět původní pralesní zvířenu v jejím přirozeném prostředí.
Rozhovor s geologem, klimatologem a spisovatelem Václavem Cílkem, který vidí svět v souvislostech bez hranic mezi vědními obory. Jak spolu souvisí sucho ve Spojených státech a cena tabletu? Na co se máme připravit? Čeká nás změna klimatu, nebo celé společnosti?
Epizoda představuje labutě velké jako vodní ptáky především zámeckých parků. Dále se představují šumavští rysi, na které je vzácnost narazit. Je vysvětlena zimní strategie přežití hmyzu, který dokáže omezit svůj metabolismus během zimního období a přežívat ve stavu diapauzy (larvy, vajíčka i dospělci hmyzu). Z rostlin se pak představí časně kvetoucí čemeřice černé či původně v parcích vysazované severoamerické zeravy.
Napřimováním toků jsme přišli o stovky a tisíce kilometrů říčních toků. Je těžké stanovit, kolik vody se takto ztratilo z naší krajiny. Zmizely říční meandry, slepá nebo dočasná ramena, lužní lesy, ve kterých se při povodních rozlévala voda, aniž by někomu škodila. Tyto škody na velkých tocích je těžké odstranit. Přesto to jde. Příkladem je lokalita Obelisk na Dyji.
Jak se daří české půdě? Půda velice trpí a je degradována erozí a špatným hospodařením, protože z ní chceme dostat víc, než do ní sami vkládáme. Půdě tak chybí organická hmota a půdní život, který by jí dával potřebné vlastnosti. Ještě před 40 lety dokázala ornice na jižní Moravě zadržet až 350 litrů vody na metr čtvereční. Dnes zadrží sotva 60 litrů.
Rozlehlost českých lánů byla mimo jiné umožněna vysoušením druhově rozmanitých a ekologicky stabilních mokřadů. Každé děcko dříve poznalo suchopýry, blatouchy, masožravé tučnice nebo vstavače. Dnes jsou mokřadní ekosystémy v české krajině vzácností. Pravděpodobně žádný typ ekosystémů jsme nepoškodili více než právě mokřady.
Bedřich Moldán, první polistopadový ministr životního prostředí, shrnuje vývoj vnímání ochrany životního prostředí a prosazování právních a institucionálních opatření v tomto oboru od roku 1989 po následujících 30 let.
13 617
866
4 839
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.