05:43
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Máme pro vás pokus. Ukázku rozkladu vodného roztoku chloridu sodného pomocí dvou tužek, devítivoltové baterie a vodiče. Michael nám vysvětlí, co je to elektrolýza. Na dvou elektrodách získaných z ořezaných tužek se po zapojení vyvíjejí plyny. Na záporné katodě vzniká vodík, který můžeme skladovat a používat jako palivo, a na kladné anodě chlór. Možná pro vás máme recept na energetickou krizi.
Polystyren se vyrábí polymerací styrenu, který obsahuje benzenové jádro a vinylovou skupinu. Používá se jako izolační materiál a na výrobu spotřebního zboží. Pokusem se přesvědčíme, jak dobře se rozpouští v polárním rozpouštědle – acetonu.
Do třech zavařovacích sklenic vpravíme postupně: vzduch, vydechovaný vzduch z plic a oxid uhličitý, připravený reakcí octa a kypřicího prášku. Sklenice uzavřeme a dáme na celý den na slunce. Porovnáním změřených teplot ve sklenicích s jednotlivými plyny zjistíme, že nejvyšší teplota je ve sklenici s oxidem uhličitým. Molekuly oxidu uhličitého pohlcují infračervené záření ze slunečního světla a ohřívají okolní prostředí. To je důkazem přispívání oxidu uhličitého ke vzniku skleníkového efektu.
Bubliny získané z bublifuku jsou těžší než vzduch, a proto klesají k zemi. Ale co by se stalo, kdyby vzduch byl těžší než bubliny? Michael Londesborough nám tento jednoduchý experiment předvede. Z kypřícího prášku a octa si připravíme oxid uhličitý, kterým vyplníme akvárium. Bubliny se budou vznášet nad oxidem uhličitým, jelikož je těžší než vzduch.
Jaký bude výsledný objem roztoku vzniklého slitím 250 ml ethanolu a 250 ml vody? Bude objem 500 ml, menší nebo větší? Molekuly vody částečně vyplní prostor mezi molekulami ethanolu, takže výsledný objem bude menší než 500 ml.
Nově objevené vlastnosti nanosystémů začínají uplatňovat svůj vysoký potenciál, ačkoliv počátky nanotechnologií se dají datovat až do středověku. Redukcí chloridu zlatitého citronanem sodným můžeme připravit zlaté nanoklastry. Zlaté nanočástice se také využívají v moderních těhotenských testech.
Co se stane, když zapálíme dezinfekční gel na ruce? Dezinfekční gel obsahuje ethanol a ten hoří modrým plamenem.
Cílem návrhářů moderních textilií je vytvořit látku s takovým povrchovým napětím, které by zabránilo proniknutí vody dovnitř materiálu, ale zároveň by umožňovalo průchod vodní páry ven. Takovou strukturu se díky pokusům podařilo vyvinout pomocí polymeru polytetrafluorethylénu. Tento polymer má pórovitou strukturu, která umožňuje pronikání vodní páry ven a zároveň zabraňuje pronikání vody dovnitř.
Myslíte, že lze něco zapálit kouskem ledu? Nesmysl? V chemii je možné vše. Stačí k tomu zinek, chlorid amonný a dusičnan amonný. Do směsi vložíme led, vznikne oxid dusný a vodní pára. V tomto prostředí se zinečný prach začne měnit na oxid zinečnatý hořením. Také poznáte vlastnosti karbidu vápníku. Co se stane při jeho vhození do sněhu? Uvolňuje se plyn zvaný acetylen, který velmi ochotně hoří.
Do dvou baněk dáme vodu, přidáme líh, v němž je rozpuštěno trochu vermutu. Jednu baňku protřepeme, druhou promícháme. V baňce, kterou jsme míchali, zůstane směs čirá, v druhé zakalená. Zákal je způsoben snadnou oxidací aldehydické skupiny –CHO, kterou obsahuje vermut. Tato skupina se snadno oxiduje bublinkami vzduchu, které se třepáním stávají součástí koktejlu.
Nanotechnologie je velmi rychle se rozvíjející oblast moderní vědy. Kde se setkáme s nanočásticemi v běžném životě? Používají se například v klinické praxi k diagnostickému vyšetření pacienta. Jak si lze nanočástice železa v laboratoři připravit?
Seznamte se s hliníkem. Osvětlíme si jeho výskyt, význam a použití, zejména použití na plechovky na nápoje. V čem jsou výhodnější než láhve? A co je to vinylit, kouzelná sloučenina, která udržuje nápoje v plechovkách čerstvé? Na pokusu si dokážeme její přítomnost v plechovce od piva ponořením do roztoku hydroxidu sodného. Celý experiment si znázorníme chemicko-pantomimickou rovnicí.
Pořad ukazuje, z čeho se skládají plasty, které se využívají na výrobu PET lahví. Vysvětluje možné způsoby recyklace a popisuje problémy, které jsou s recyklací plastů spojené.
V českých městech se na údržbu silnic, letní ochlazování ulic nebo zalévání rostlin často používá pitná voda. Tento cenný zdroj by bylo možné ušetřit, kdyby města měla k dispozici kvalitní užitkovou vodu. Zajistit by ji mohly takzvané dočišťovací jednotky na úpravu užitkové vody, která vytéká z čistíren, na požadovanou čistotu. Tato voda není tak drahá jako pitná. Tímto zajímavým tématem nás provede Daniel Stach v pořadu Věda 24.
13 958
796
4 754
1 355
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.