11:21
Řeč bude o kulovém blesku, záhadné ohnivé kouli, která se objeví z ničeho nic. Proletí domem, vytrhá ze zdí zásuvky a zničí elektrické spotřebiče. Potom se vypaří, anebo s ničivou silou vybuchne. Odkud energie kulového blesku pochází a jakým způsob tento záhadný atmosférický jev vzniká?
Jak si doma můžeme vyrobit vodní hodiny? Potřebujeme na to pouze dvě plastové láhve, kousek drátu, malou trubičku, tavicí pistoli a vodu. Pojďme na to.
Všechno v našem světě je v neustálém pohybu. Když se předmět pohybuje, musíme si všímat toho, kdy a kde se nachází. Křivka, která kopíruje pohyb tělesa, se nazývá trajektorie a může mít i dost složitý tvar. Při rovnoměrném přímočarém pohybu se těleso pohybuje po přímce a nezrychluje ani nezpomaluje. Ukážeme si to na příkladu projíždějícího vlaku. Dráha rovnoměrného pohybu závisí přímo úměrně na čase a rychlosti. Vypočítáme si také průměrnou rychlost Pendolina. Základní jednotkou rychlosti je metr za sekundu, kterou si můžeme představit jako procházkovou chůzi. V praxi se častěji setkáváme s jednotkou kilometr za hodinu.
Elektrický odpor vzniká zadržováním elektronů ve vodivých a nevodivých materiálech. Vztah mezi odporem, napětím a proudem vyjadřuje Ohmův zákon. Doma si můžeme názorně ukázat elektrický odpor pomocí papíru a obyčejné tužky.
Při zastavování automobilu musíme změnit jeho hybnost. Změna hybnosti je definována jako součin brzdné síly a času. Impuls síly má stejnou velikost jako změna hybnosti, kterou způsobuje. Pokud známe změnu hybnosti a dobu, po kterou tato změna probíhá, můžeme vypočítat brzdné a nárazové síly. Jak můžeme účinek hybnosti zmírnit nebo naopak zvýšit?
Co se stane s olejovou vrstvou, když do sklenice s vodou a olejem opatrně přilijeme líh? Olej vytvoří střední vrstvu. Olej má vyšší hustotu než líh, ale nižší než voda, proto bude olej vytvářet střední vrstvu.
Jaký smysl mají pro předpověď počasí meteorologické stanice podobné té, která je na Milešovce? Jaké charakteristiky a veličiny počasí se mohou měřit? Jak vypadá meteorologická zahrádka? Dozvíme se také, že oblaka nejsou tvořena vodní parou, jak se lidé často domnívají.
Co je to blesk, jaké jsou typy tohoto přírodního úkazu a jak se blesk šíří? Host Daniela Stacha, Ivana Kolmašová z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd, odpovídá nejen na tyto otázky, ale dozvíme se také, co se dá na blesku měřit, jaké jsou možnosti detekce blesku pozemními stanicemi i družicemi, proč je těžké blesky předvídat, co je to hrom nebo jaká je u nás hustota blesků na km².
LEDky, tedy světlo emitující diody, vytvářejí tolik světla jako tradiční žhavené žárovky, ale s desetkrát větší účinností, tedy desetkrát nižší spotřebou. Co je však LEDka? Kde všude je najdete a jak fungují? A jak uvolnění světla z kousku krystalu vedlo k vývoji LED? To vše vám vysvětlí Michael Londesborough v pořadu Port.
Co to jsou a jak fungují solární panely? Zajímá vás, kdy byly vynalezeny a kdy se začaly používat pro výrobu elektřiny? Jak bude vypadat jejich budoucnost?
Blesk je jev, který fascinoval lidi už od nepaměti. Jedná se o elektrostatický výboj, jiskru, která přeskočí mezi mrakem a zemí. Už se někdy podařilo podobně silný výboj simulovat a udělat blesk v laboratoři? Jak se má člověk chovat, je-li třeba v bouřce v horách? Dá se dopředu odhadnout, kam blesk udeří?
13 787
776
4 719
1 341
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.